Hlášky

Reaguji na Žraloček:
nepatří to moc do hlášek, ale jednou táta na mámu halekal jestli máme prej na PC velký písmena?

jsem si tehdy smíchy učůrla

já tu svou školu miluju aneb školní upozornění:
na zahradě byly opět spatřeny veverky. Podle jejich chování z loňska předpokládáme, že zde i letos vyvedou mladé. V přezouvárně je na stole umístěna kniha veverek. Prosím všechny, kteří spatřili veverku na zahradě nebo v okolí univerzity, aby zapsali podle návodu v knize 1) datum pozorování 2) čas pozorování 3) barva zvířete 4) kde bylo viděno 5) co dělalo (odkud kam šlo) 6) odkud kam šlo (prosím označit na vložené mapě) 7) nepovinné: přezdívka nebo jméno pozorovatele

Pokud uvidíte straky nalétávat do koruny stříbrného smrku nalevo od hlavního vchodu nebo koruny akátu, hoďte tím směrem šišku nebo kus kůry a odežeňte je. Straky pravděpodobně dokáží predovat mláďata veverek, takže takto bychom se pozorování mláďat nedočkali. Pokud uvidíte kocoura nebo psa, jak číhají na veverku (nejčastěji pod osamělým javorem ve středu zahrady, ke kterému vedou lana), odežeňte je a vynadejte jim

Reaguji na Malacek:

Reaguji na Consuela Banana Hammock:
řeknu ti, že budu hned v sobotu číhat na veverky jak vzteklá, do ruky naberu šišky na straky a když uvidím psa číhat pod stromem tak mu vynadám...

Reaguji na Malacek: no vidím, že na té škole se nenudíte

hlavně se jich nezapomeň zeptat odkud a kam mají namířeno, a pak to zapsat do knihy
Hele,dost jsem se pobavila - ty máš ten život fakt veselej

Tak to je skvělá historka! Zkus občas mrknout do zápisu o pozorování - to si totiž vyloženě říká o nějaký vtip
Ač si nikdy nedokážu hlášky doma vybavit, vzpomínka některé slečny z minulé stránky mi připomněla pár situací při pouštění o hodině na záchod...
spolužák: ,,Můžu na záchod, prosím?"
učitelka: ,,Pomoč se! .... nebo si vem kolíček..."
jiná učitelka: ,,Já už vás na ten záchod pouštět nebudu - nejste důchodci dálkaři"
spolužačka: ,,Můžu prosím na záchod?"
učitelka: (při pohledu na hodinky zjistila, že do konce hodiny zbývá asi 7 minut a v domnění, že spolužačka chce smazat tabuli) ,,Jó můžeš, tabuli už stejně potřebovat nebudem"

A ještě mamky hláška těsně po tom, co nám babička oznamovala, že jí umřela kadeřnice...
,,A ona už teda nestříhá?"
Taťka: ,,Když umřela tak si néé"

Já taky přidám pár hlášek.
Mámin přítel: ,,Máš pihy jako kdyby ti někdo n....l přes ventilátor.
Táta v masně: ,,Nakrájejte tu šunku protože tchýně má jenom 3 zuby.
Já když jsem poprvé viděla nahého kluka: ,,Co to tam visí tomu děvčeti? Tam vepředu na zadku?"
Já jsem se zeptala kamarádky mojí pratety: ,,Vy jste žena nebo chlap?"

Reaguji na Consuela Banana Hammock: Reaguji na Wendy007: Reaguji na pehot:
chi, to jsem ráda, že se vám moje upozornění o veverkách libí... řeknu vám, že jestli neuvidím v sobotu veverku, tak budu teda hodně zklamaná, ptže chci taky zapsat do knihy co dělala a kam šla bych hned zakreslila do mapy - jsem holt zodpovědný student a beru toto upozornění smrtelně vážně....

jinak já na kolejgyni: už jsem dlouho neviděla tu vrátnou
kolegyně: no, já taky ne
já: myslíš, že ji vyhodili, za to, že se moc snažila ?

Reaguji na Malacek: Veverky

Teď si vybavuji jen toto:

Táta při vyzvedávání z večírku: "Hele, tudy jsem jel asi čtyřikrát za život... A z toho třikrát mimo vědomí."

Přítelův brácha při opisování kódu captcha: "Mě už nebaví luštit ty kapkarchany".

Přítelův brácha hrál Warcraft, ze kterého se ozvalo "Sloužím jedině ledovému trůnu", odpověď jeho otce: "Taky jsem o tom uvažoval, dostaneš hrnce, pekáče..."

Obávám se, že veverky nebudou tak sdílné, aby poskytly tuto informaci.

Super veverčí story! Pobavila jsem se.

přesně!

Nemam moc čas to tady číst celý, takže jsem projela "veverky" a už vidim jak se pobavim..
Ještě jsem četla první stranu s pojmenováním pro větnamce..
Tak moje historka..
Když jsme byli se ségrou mladší, tak jsme byly s mamkou u větnaců v takovym kamenným obchůdku s oblečením. Něco jsme zkoušeli a v tom mamce volá teta.. V tom malym obchůdku jsme byli samy, jen já, ségra, mamka a prodavačka.. Do toho mamka řve do mobilu jak na lesy.. Teta se ptala kde jsme a mamka chtěla bejt co nejkonkrétnější a tak řekla, že jsme u "paní větnamcoví" Teta se tenkrát málem počůrala smíchy..

Když jsme byli malí, tak naši dostali od babičky s dědou králíka na jídlo, ale chtěli nám udělat radost a králíčka jsem si doma pár dní nechali v ohrádce, aby sme si s ním mohly hrát, pak ho zabili a řekli nám, že onemocněl a umřel, ale že odešel na lepší místo a takový ty uklidňující řeči, aby jsme nebyly špatný z toho, že jsme ho snědli, no a když jsme se to dozvěděly tak moje mladší sestra prý suveréně prohlásila, no proč jsme ho nemohli sníst? vím, trošku morbidní, ale když jsem to z vyprávění slyšela, děsně mě to pobavilo