Ahoj,
s přítelem jsme spolu asi rok. Mám ho ráda, vím že on mě taky, ale poslední dobou asi nemůžu říct, že bych s ním byla šťastná. Máme každý jiné záliby, jiné názory, popravdě si s ním neumím moc představit vychovávat děti a kdyby mě teď požádal o ruku, tápala bych co odpovědět. Veškeré pocity se ještě umocnily v momentě, kdy jsem v práci jsem potkala nového kolegu. Zjišťuju, že doteď jsem asi nikdy nebyla do nikoho zamilovaná, do žádného z mých dosavadních přítelů, bývalých i současného. Do vztahu se to pokaždé přehouplo z přátelství, nikdy jsem z nich nebyla nervózní, nikdy jsem neměla ty motýlky v břiše když se na mě podívali, nikdy jsem na ně nemyslela celou noc a nemohla spát. Teď nevím co mám dělat. Kolega byl u nás jen krátce, teď zase přechází na nové pracoviště a já si říkám, že je asi dobře, že už ho nebudu vídat, na druhou stranu mě to strašně mrzí. Samozřejmě by mě ani nenapadlo si s ním něco začít dokud mám současného přítele.
Asi se vás tu najde spousta, co jste něco takového řešili. Jak to u vás dopadlo?
Poslat SZ
