Smazat

Zhoršující se vztah s mamkou

Ahojky, nevím jak přesně začít, ale zkusím sepsat co mě trápí (spíš se možná vypsat) tak aby mělo hlavu a patu a těm co přečtou budu ráda za komentář.
Problém se týká mého vztahu s maminkou. Mám mladší sestru a obě už jsme už nyní dospělé. Dětství si nemůžu stěžovat, ač jsme se občas hašteřily. Problémy však nastaly už v dětství. Naše domácnost byla tichá. Já měla blíže k tátovi a sestra k mamce, hlavně díky rodinné minulosti a i vlivu širší rodiny, která podporovala spíše mě, jelikož jsem byla klidnější, sestra maminčin mazánek. Za následek to však mělo, že já se už v brzkém dětství po narození sestry uzavřela do sebe a začala si ubližovat. Sestra prozměnu začala brát doma věci a rozdávat je kamarádkám. Poté krást a brát drogy. Mamka se to snažila řešit s psychologem ale bezvýsledně. U mě i u sestry přetrval problém do dospělosti. Když jsem odmaturovala, táta se přiznal k nevěře a odešel od mámy za milenkou. Sestra neudělala ani učňák, má jen zš. Já po maturitě chtěla jít na VŠ, ale nezadařily se přijímačky tak jsem byla rok na jazykové škole - a to bylo peklo. Na to že jsem s tátou měla dobrý vztah, tak milenka mu na chvíli zaslepila hlavu, že ani já něměla chuť ho vidět a jeho milenku, kterou mě a sestře podsouval jako náhradní matku (když jsem byla dospělá, ale pořád studentka - viděla jsem ji ze zdvořilosti jen jednou) razantně odmítala. Zastala jsem se mamky, jelikož ona už, kromě mě, sestry nikoho jiného neměla když táta odešel. Máma mi narovinu řekla, ať zapomenu na studium, že na to nemá peníze a bude chtít po mě nájem. Jenže co jsem jako studentka měla dělat...sama jsem si ze svého výdělku z brigád platila školu napůl s tátou a tátovi ani nemohla říct co se děje jelikož by na mámu ještě přitvrdil. Máma na mě měla alimenty. Přitom když jsem chtěla dělat závěrečnou zkoušku aspoň z jazykovky, která je placená a něměla jsem na ni (že si ji dodělám časem, až budu pracovat), chtěla mi to zaplatit tátovo milenka, ač mě neznala. Já to odmítla. Nechtěla jsem se s nimi hádat o alimenty, ani s tátou a s mámou už vůbec, tak jsem se na možnost VŠ vykašlala a šla pracovat...do fabriky. Sestra dál kradla, mámě to bylo jedno, mě doma brečela na rameni kvůli sestře i kvůli tátovi ale já se proti sestře bránit nemohla, protože máma chtěla mít klid. Nechtěla nic řešit. Kdežto já si sama vydělávala už po maturitě a do toho chodila do školy, kterou jsem si sama platila, abych tím mámu nezatěžovala. Když jsem si našla prvního přítele a přivedla ho k nám, začala se chovat jako náctiletá. S mým bývalým si rozuměla a ten držel při ní. Pak se se mnou rozešel. Já byla rok sama, ač jsem pořád byla u mamky, ale už vydělávala bez školy, se sestrou pořád stejné problémy. Pak jsem si našla druhého přítele, a toho mamka už nemusela. Můj současný je z jiného města než já ale vystudoval tu VŠ a zůstal tu kvůli mě. Jednou se s ním dle maminčiných slov nepohodla a řekla mu, ať se v rámci dobrých rodinných vztahů odstěhujeme, přitom u nás nebydlel, ale byli jsme tu často ač si vše platili sami. Neřekl mi o tom, sbalil mě a přestěhoval k sobě. Prý protože nechce abych tam bydlela dál v takových podmínkách. Moje sestra ho nemá ráda od samého začátku, přitom jí vůbec nic neudělal. Přitom já celou dobu s mamkou zůstávala abych ji podpořila a pomohla a pak tohle. Sotva po mém odstěhování si tam nastěhovala do mého pokoje mého bývalého přítele který byl zas po rozchodu s jinou přítelkyní. Nesla jsem to velmi těžce. Do té doby jsme se s mamkou občas viděly. Je to skoro dva roky co jsem se odstěhovala a s mamkou se vztahy jen zhoršují. Je zavřená sama do sebe. Chápu, neměla hezké dětství, ani tátova rodina ji moc nepřijala i když byla s tátou 20 let a přesto se pro nás děti rozdala. Dle jejích slov byla ona tmelem rodiny, kdo se snažil držet rodinu pohromadě. Po té, co táta odešel na všechno kašle. Prodala pozemek z dědictví o čemž táta vědět ode mě nesměl, mlčela jsem. Pomohla jsem ji s koupí chalupy a půjčila ji peníze, pomohla jsem ji i s interiérem. Sestra přitom pořád krade a teď i dluží peníze za nájem mámě a něco tátovi - s ním se vídá minimálně a jen když něco chce, se mnou vůbec...ale prostě sestru má citově máma blíž. Ještě během koupě chalupy a chvíli po, jsme celkem v kontaktu byly, i s přítelem jsme byli na chalupě na chvíli. Jenže nevím co se zvrtlo, ale najednou mamka přestala komunikovat. V současnosti je to tak, že se mi neozve klidně měsíc a půl, přitom s tátou se vídám jednou za 14 dní, někdy méně, jindy častěji. S mamkou bych také velmi stála o kontakt, píšu jí a zajímám se o ni. Jsem naprosto nezištná, prostě mi na ní záleží, je to moje mamka. Když chtěla změnit kvůli novému příteli práci, ptala jsem se ji u nás v práci. Schůzka byla domluvená a na poslední chvíli to odřekla, že její přítel má dovolenou. V současné době s pohovorem ani na mé přání k narozeninám nepoděkovala a napsala že nemá čas se sejít. Cítila jsem se špatně a obrečela to. Vždy když k mamce jdu byť i jen na chvilinku nebo ji napíšu, tak vždy něco řekne nebo se stane něco, že z toho pak brečím. Píšem si tak jednou za měsíc i dýl, a to jí ještě píšu já a vídáme se ještě méně. Současně je advent a to spojení s rodinou je dost bolestivé. Sestru nevidím vůbec, ani já už ji nepíšu, neb mnohokrát i přes veškerou bolest a hašteření jsem ji chtěla podat pomocnou ruku, ale ona mě podkopla. Mámě to bylo jedno. Ona chtěla mít klid. Svého přítele a jeho rodiny si velmi vážím. Též si vážím svého tatínka, jelikož mi přijde, že mamka se už nějaký kontakt ani nesnaží udržet. Vše poslední dobou bylo z mé iniciativy. Sice si jí prý můžu svěřit a kdykoliv zavolat. Jenže ve chvíli kdy jsem ji volala s novou prací nebo s nějakým nápadem na setkání, byla mě schopná i do telefonu seřvat, nechápu za co. Co jsem se odstěhovala, nesvěřuji se jí. Řekla jsem ji, že mi jako máma chybí. Přijde mi že mě od sebe odstčila, nechce abych věděla jak se má, protože mi prý nechce být na obtíž a brečet mi do telefonu že na h* a nebo se tvářit, že je vše OK prý taky ne a nechce abych věděla, že má nějaké problémy. Jenže od tohohle snad rodina je, aby si pomáhala a kdo jiný by víc měl vědět co se děje než ten kdo tomu všemu bezradně přihlížel a nemohl dělat nic. Mě říkala ať kašlu na tátovo stranu rodiny že si nevzpomenou co je rok dlouhý a že jsou všichni falešní, přitom s nimi mam lepší vztahy než s vlastní mámou, ač je vidím jednou ročně v zahraničí. A ona se mi sama už neozve. Mám se dle jejích slov na ni "vykašlat"? Nezajímat se o ní? Přítel k ní nechce ani jezdit a to proto, že se ke mě máma takto chová. Není ani nadšený když k ní jednou za dva měsíce přijdu, jelikož se vždy něco stane. Jednou mi napíše že jí mrzí, že se víc nevídáme ač bydlíme blízko sebe, ale sama mi nenapíše. Vyčítá mi, že jsem s přítelem byla tam a tam a ji nevzali s sebou, přitom ani ona nás nikam nepozve, za rok jen když chtěla představit nového přítele. My ji zvali už několikrát. Nechtěla, něměla čas, nebo peníze (ač ty by řešit nemusela). Blíží se Štědrý den a já mám výčitky. Každé Vánoce jsme trávili jako rodina, pak po tátově odchodu jsme zbyly jen já, sestra a mamka, táta byl sám. Mám před Vánoci ještě narozeniny. Loňský rok jsem se po odstěhování snažila sejít s mamkou a sestrou abychom byly spolu. To se ještě povedlo nějak se sejít v poklidu. Ale Vánoce na to jsme slavily na nové chalupě, kde byl i sestry přítel. Můj přítel byl u svých rodičů ve vzdáleném městě. Pro mamku jsem na její přání dárek vyráběla hodně dlouho, velký malovaný obraz na chalupu. Sestře jsem dala drobnosti a ona mě nic. Dárek co řekla že mi přispěje, nepřispěla, koupila jsem si ho sama a ona ho jen zabalila do papíru, ač to byla celkem drobnost. Od mamky jsem dostala ručníky, košili a nějakou kosmetiku. Po té sestra něco prohlásila a nazvala mě čímsi. Já jen řekla že ona nemá co říkat. Nic víc. Máma se hned obořila ne na sestru, ale na mě že co si to dovoluji a jestli chci tak si můžu hned sbalit věci a jít domů (měla jsem u ní spát a druhý den jet za přítelem a jeho rodiči, jenže chalupa je na vesnici a nic už nejelo), když sestra odešla, uklidnilo se to a my s mamkou jen koukaly na televizi. Cítila jsem se trapně a hloupě. Od Vánoc jsem sestru viděla za rok jen na posezení jednou na její narozeniny, kdy nás táta výtáhl obě dvě, pak jsem se za ní stavila jen párkrát v práci jak se má. Sejít se nepodařilo, psát si nepíšem. Sama nemá žádnou snahu. V létě zas měla mamka na chalupě velkou oslavu výročí pořízení chalupy, byli tam její přítel tehdejší přítel, jeho děti z prvního manželství, moje teta s dětmi, maminčina kamarádka s dcerou atd, moje sestra s kamarádkou...a dokonce můj bývalý - to jsem poznala jen z fotek co hodila na síť jakou má super párty. Mě s přítelem nepozvala. Když jsem se jí na to ptala copak slavili a jak si to užili tak prý ono výročí a že ať se nebojím, že pak nás pozve samostatně, že tam bylo moc dětí a nemohly bychom si ani popovídat a že bych prý nestála o to vidět svého bývalého, že jí prý zachránil tím, že jí z obchodu přivezl 5 kg masa. Ok, vzala jsem to v pohodě. Ani jsem o té oslavě před tím nevěděla. Jenže léto i podzim utekl a nic. Prostě neměla čas. Opět jsem to obrečela. No a teď závěr. Letošní své narozeniny mi jen mamka volala s práním, kdy pila víno s jednou známou. Nezeptala se kdy mám volno že bychom se třeba sešly, rovnou mluvila o Vánocích. Opět z mé iniciativy jsem k ní včera jela na chalupu, bylo to dva týdny domluvené. Chvíli jsme si povídaly a pak oběhla k sousedce pro objednaná ručně vyráběná mýdla, dala dvě na stůl přede mě s tím, že to je dárek k vánocům, ať víc nečekám, že víc nemá. Už jsem to nevydržela a řekla jí se slzami do očí to co jsem psala výše, že mi jako máma chybí a nejeví zájem a já nechápu proč, že je mi to moc líto a nevím co jsem jí udělala. A ona spustila to jak nechce mě zatěžovat, že svých starostí mám dost. Mě nešlo o dárek, ale o ten přístup. Jsem se jí zeptala, že až budou vnoučata, tak se o ně nebude zajímat stejně jako teď o mě? A ona že ne, nebude, ať s tím nepočítám (párkrát už mi to řekla dřív) a že taky bude chtít až zestárne ať jí dáme do ústavu. Prostě nechce obtěžovat a být obtěžována. pokračování v komentu




 
arrow
profile_image
Mancsulla
od 30. 8. 2012
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

méně než
10 příspěvků

Jsem jí řekla, že přeci ona taky nikoho kromě mě a sestry nikoho nemá a já krom jí a táty taky ne...a ona "Máš, máš tátu, tebe má aspoň rád, ale tvoji sestru ne. Že ona jako máma byla taky na vše sama." Od té chvíle jsem měla jen slzy v očích a probrečela celou cestu domů a večer z toho nespala. A ublížila si Přítel už před půl rokem vyjádřil, že chce být na Štědrý den se mnou, ale u jeho rodičů, v rodinné atmosféře. Byl by prý ochotný být klidně u mojí mamky když je sama, ale ne prý za podmínek, jak se ke mě chová. Že nemůže se dívat, jak se mamce snažím pomoct a obhájit její chování ale přitom domů se vracím akorát s pláčem. Mamce jsem řekla, kde letos budu s přítelem a že mezi svátky přijedeme za ní (přeci jen přítelovo město je daleko a spoje velmi špatné a auto nemáme). Máma hned jako že to chápe, ale bylo vidět že ji to štve, jelikož první Vánoce ve svém životě bude úplně možná sama. Přitom vím, že se to přidá opět k výčitkám jako to, že k ní skoro nechodíme a kašlem na ní. Rok chodím k terapeutovi, platím za to nemalé peníze a přitom se z toho pořád nemůžu vylízat. Nelituji sama sebe, ale je mi líto toho vztahu. Je mi líto že je letošní Vánoce nejspíš poprvé sama na chalupě. Sestra bude nejspíš také pryč, není na ní spoleh v ničem. Jestli k ní přijde sestra, budu jedině ráda že budou aspon ony dvě spolu, ale u ní já budu ta "špatná", kdo se vykašlal. Jenže já už nechci trávit svátky stylem hádek, výčitek mezi řádky a v trucu že všechno je *****. Chci se soustředit na budoucnost. A mamka řečma, že nebude přijímat moje děti, že ji nikam s přítelem nevezmem, že táta je takový a makový a s nim chodíme po všech čertech, když sestra něco utrousí tak máma raději seřve mě, protože sestra se jí na to vykašle. Tohle mě pořád pronásleduje. I ve snech. Vlastně už vůbec nevím jak s mamkou komunikovat. Mrzí mě že bude sama, ale dle slov přítele si za to může sama a s sebou k příteli jí vzít nemůžu, ač mě to též napadlo, ale nenabídla jsem jí to...nebude chtít dělat křen a prostě když už má být sama, tak zavřená na chalupě, přítele nemá a i vůči přítelovo rodičům mi to přišlo hloupé. všichni co měla ji opustili (něco jiné by bylo kdybych měla děti a dům, to bych pozvala všechny k nám, jak přítelovo tak mamku se sestrou) Co mám dělat? Ještě se snažit? nebo jen vyřídit ze slušnosti mezi svátky, předat mnou ušitý dárek který si přála a pak dělat mrtvého brouka a čekat až se ozve ona? Protože ona už se nejspíš nezmění, jelikož už všechno vzdala. Můžu změnit jen svůj postoj a snažím se, jenže když jsem s ní v kontaktu, tu depresi přenáší na mě. Když s ní v kontaktu měsíc nejsem, mám zas výčitky a píšu jí, někdy volám. Už je z toho kolotoč, neumím si takhle budoucnost představit. Možná mi nepřijde nidky ani na svatbu, přitom v dětství pro nás děti dělala první poslední a když byla zatěžko, snažila jsem se jí pomoct jak se dalo Přitom sestra dělá pořád problémy, teď se od ní též odstěhovala, zůstala u ní bydlet jen mé sestry kamarádka, která se tam nastěhovala zas po mém bývalém, než si našel bydlení. Teď máma lpí a opírá se o ní. Cele mi to přijde jako fraška. Smutek a bolest co cítím snad nejde ani slovy vyjádřit. Proč, když rodiče zažili něco špatného, ač nechtějí, dělají to svým dětem nejdřív nevědomě, ale pak už snad i vědomě a snad i záměrně. Co jsem pryč, jen brečím a je mi to líto. Kdyby nejevila zájem vůbec už od mala...ale tohle nevím. Každou chvíli na chalupě má nějakou návštěvu...ale nás nepozve. Musím se doslova pozvat sama, přítele se už ani neptám zda chce jít se mnou. Ráda bych věřila, že se to zlepší, že nabude trocha optimismu, že se přestane nimrat sama v sobě a že si uvědomí jak se chová. Ale bojím se, že to tak nebude, že to bude jen horší Opravdu optimistické když víte, že všichni členové rodiny, včetně mě, už min. jednou v minulosti přemýšleli o sebe*ždě. Naštěstí táta to překonal a je optimističtější. Každou chvíli na chalupě má nějakou návštěvu...ale nás nepozve. V budoucnu bude zde v Čr možná jen on má jediná opora. A mamce bych přála konečně spokojený vztah a aby našla někoho, kdo jí ukáže že to jde i jinak a že není hezké se chovat tak jak se chová. A nejvíc bych si přála hlavně to, aby se to nepřenášelo do mého současného vztahu, jenže žel...přenáší, a to ještě nemáme dům, ani děti. Všem přeji hezký advent a budu ráda za jakoukoli odověď.

arrow
profile_image
slimatko
od 5. 11. 2015
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Nevnucuj se někomu kdo o to nestojí a nezvi se kam nejsi pozvaná. Už ti to dala dost najevo. Chce být sama, tak ať je. Není žádnou její povinností jít ti na svatbu nebo zajímat se o tvé děti. Začni žít konečně svůj život. Holt budeš muset překousnout že nebude takový jako sis ho vysnila, to se stává, a nemá vůbec žádný smysl se v tom pořád babrat a ještě si ubližovat kvůli něčemu co nemůžeš ovlivnit.

Reaguji na slimatko:
Naprosto s každým slovem souhlasím. Dočetla jsem to až do konce, ale už v první pětině jsem si říkala, že by ses na to měla vykašlat. Společností omílaná klíšé ( třeba ty o "rodině" ) nám často znemožňují vidět věci takové, jaké skutečně jsou a zbytečně si jimi zatěžujeme psychiku, svědomí i zdraví. Tvá matka i sestra ti dávají dost dlouho najevo, že se s tebou nepočítá, chovají se k tobě hůř, než cizí lidi - jejich volba. Život je krátký na to, aby ses trápila nad něčím, co neovlivníš a vyčítala si něco, za co nemůžeš. Není to tvoje chyba a tvůj otec patrně velice dobře vědel, proč odešel. Pokud se jeho milenka nabídla, že ti zaplatí závěrečné zkoušky, asi to nebyla taková ta klasická mrcha ( další klišé ) , ale slušný člověk, kterého třeba tvůj otec ve svém životě postrádal.
Věnuj se svému příteli a pracuj sama na sobě, aby se jednou tvá budoucí rodina nepodobala té stávající. Ať se to nepřenáší. Takových vztahů, jaké popisuješ, je dneska dost - a těm lidem to kolikrát přijde normální, protože v tom sami vyrůstali - ale rozhodně to není normální.

arrow
profile_image
ilka1
od 29. 6. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Nadepsalas svůj příspěvek zhoršující vztah s mamkou. Já si ale myslím, že se o vztahu skoro nedá mluvit. Ani že je zhoršující, protože to ani vztah není.
Jak ti píší přede mnou, zaměř se na sebe, dej se do pořádku. Nechápu, jak se může máma zříct některého svého dítěte, zvláště když ji dítě zahrnuje láskou. Ale máma je dospělá, je to její volba, měla by dokázat žít sama, tak to respektuj. Myslím, že jí nic nedlužíš, víš, co bys v životě nechtěla dělat, že nechceš být jako máma, tak se z toho pouč a buď jiná. Za mámu nemáš zodpovědnost, ale za sebe a svoji budoucnost zodpovědnost máš. Soustřeď se na sebe, svého přítele a jeho rodinu, na tátu s jeho přítelkyní a žij svůj život. Máš kolem sebe spoustu lidí, kteří tě mají rádi, někdo nemá nikoho. Tak si je hýčkej. Vánoce si užij s přítelem, tátou, přítelovou rodinou, a hlavně nesmutni, sobě nepomůžeš a ostatním bys kazila vánoční pohodu.
Možná máma také časem přijde na to, jakou chybu dělá, když svou dceru odmítá.

tvoja matka asi nikdy nechcela mať deti a preto to takto dopadlo...preto by nemali ini konecne odsudoyvat tych, ktori nechcu mat deti, viac sa k tomu povedat neda

zameraj sa na priatela, pracu, zaujmy...niekedy to, ze ludi spaja genetika, neznamena, ze si budu rozumiet a budu mat k sebe blizky vztah a netreba to silit, aj ked je to velmi smutne, ze sa toto tyka rodicov a surodencov

ja mam ludi v rodine, ku ktorym nemam ziadny vztah (nie je to nejaka vzdialena rodina) a podla toho sa aj spravam, ked si nemam s nimi co povedat, neriesim a preto ze sme "rodina", nenznamena, ze musim s nimi travit cas a vnucovat sa

arrow
profile_image
Mancsulla
od 30. 8. 2012
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

méně než
10 příspěvků

Samozřejmě je zde jen můj pohled na věc, mamky pohled a ostatních členů chybí. Taky byly doby kdy jsem se chovala k nim tvrdě, ale to bylo proto že to bylo z vypětí a jinak se nedalo, bylo to jediné řešení aby si uvědomily, jak se obě chovají, o svém chování samozřejmě též přemýšlím a i se ptám na své chyby a jejich názory. A jak říkáte, nelze si vztahy vynutit. Se sestrou jsem od mala neměla zrovna nejlepší vztah, ač se i příbuzenstvo snažilo abychom se chovaly jako sestry a pomáhaly si. Ale mám ji i přes to vše ráda a doufám že přijde k rozumu, není mi úplně ukradená. Jsme obě naprosto rozdílé povahy. Co se týče mamky, vím že rozdíly dělala. Ale i její pohnutku, že sestra rodinou přijímána nebyla tak se jí to snažila vynahrazovat, napříč tomu že já byla zas podporována a víc jsem dostala od širší rodiny, zcela chápu a nic jí nevyčítám. Jenže pak se jí sestra vymkla z rukou a máma dělala že to nevidí. To už mi vadilo. Ale i tak myslím, že v době kdy sestra byla problémová, jsem se jí snažila pomoct, i když jsem musela někdy natvrdo mluvit. Jen se děsím, jelikož právě některé její vzorce chování na sobě pozoruji. A to právě ještě nejsou děti. Jinak co se týče kontaktu, napsat jednou měsíčně jak se má mi nepřijde vnucování se, když ještě cca před rokem komunikovala normálně. Vnucování se pro mě je něco jiné. Samozřejmě není její povinnost hlídat děti ani mi jít na svatbu. Obětovala nám svůj život a má právo na své soukromí atd. Jen mi mrzí že se chová přesně tak, co před tím odsuzovala. Řekne že za ní ani nepřijdem, přitom nás ani nepozve, já mam práci pravidelně, ona nepravidelně...jak mam asi vědět jak pracuje? Ať se pak na mě nezlobí, že je na štědrý den sama. Jinak ano, soustředím se na sebe a na přítele a jeho rodinu, proto jsem se též rozhodla jet k nim. Jako děti jsme byly obě neplánované, ale postarali se o nás. Mamka v tátovi krom peněz oporu též neměla, starala se o dvě děti, nemocnou babičku a o domácnost. Chápu ji. Ale jak píšu, nechápu proč mě tak najednou odsunula, za co jinak děkuji za názory

 

Váš příspěvek

Zhoršující se vztah s mamkou

:-) ;) ;) ;) :-( :-)   text tučně text kurzívou podtržený text pěkný odkaz YouTube video   Přidat obrázky 

Nápověda 

Jak vložit obrázek Vkládání obrázků do příspěvku Klikněte na tlačítko Přidat obrázky a v dialogovém okně si ve svém počítači vyberte obrázek, který chcete poslat. Neměl by být příliš velký, neupravený obrázek z digitálního fotoaparátu se vám odeslat nepodaří. Do jednoho příspěvku můžete najednou odeslat až tři obrázky. Ke každému obrázku připište popis. Nezapomeňte také něco napsat do samotného příspěvku, jenom obrázky bez textu příspěvku odeslat nelze.

Jak vložit video Vkládání videa do příspěvku 1. Nejprve si zjistěte adresu videa 2. Tvar adresy videa pro YouTube je tento:https://www.youtube.com/watch?v=1aVLdeIKZuM 2. Adresu si zkopírujte např. pomocí Ctrl-C a vraťte se do Omlazení.cz 3. Nad formulářem (tím velkým bílým obdélníkem) pro psaní příspěvku klikněte na ikonu YouTube YouTube video a adresu videa vložte do okénka. 4. Kliknutím na OK se vám video vloží do příspěvku.

Jak vytvořit pěkný odkaz Vkládání pěkných odkazů 1. Zatím neklikejte na žádné tlačítko 2. Napište větu, která má obsahovat pěkný odkaz 3. Jděte na cílovou stránku a z adresního řádku prohlížeče si naberte (Ctrl-C) její adresu. 4. Vraťte se ke svému rozepsanému příspěvku a část věty, ze které se má stát odkaz, označte myší. 5. Teprve nyní klikněte na tlačítko pro vkládání pěkných odkazů: pěkný odkaz 6. Otevře se dialogové okénko - vložte do něj adresu cílové stránky (Ctrl-V). 7. Okénko zavřete a je to. 8. Nelekněte se toho dlouhého kódu, který se vám vložil do příspěvku. Poznámka Odkazy můžete také jednoduše napsat (stačí začít www…) a budou funkční (jen nebudu tak "pěkné"…)

Závazná pravidla Omlazení.cz

Pravidla Bazaru

Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy uzavřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené