Čivava vrčí a útočí

V první řadě tě obdivuji, že sis troufla vzít psa "ze špatných podmínek", máš dobré srdce. Pejsek má asi nějaké špatné zážitky z minula a cítí se být ohrožen - když se nad ní nakloníš, tak jsi oproti ní moc velká a máš nad ní moc "navrch" . Zkus si třeba přidřepnout bokem a klidně na ni mluvit ( měla jsem knížku, kde se píše, že psovi máš "vysvětlit" a ono to fakt funguje ...ne, nejsem magor pes nerozumí slovům, ale velice dobře vnímá tóny a nálady ve tvém hlasu ) . Není potřeba jí nadávat, ona má stejně pocit, že všichni kolem jsou nepřátelé - musíte na ní jít po dobrém a dokázat jí opak a ne ji v tom utvrzovat. Uklidnit, pochválit, odměnit něčím dobrým ( čivava je strašně úplatný pes ) a tak.

Zatím byste neměli dělat to, co víte, že nemá ráda. Postupovat pomalu. Pokud na něco nezareaguje negativně , na co dříve vrčela, rafala, ihned dát dobrůtku, pochválit. Snažit se zaměstnat něčím, co má ráda-balónek, hračka.
V pelíšku ji nerušit, je to její místo bezpečí, tak to respektujte. Kárat ne, to by problémy jenom prohlubovalo. Prostě říct přísně ne, nesmí, ale dále se zatím vyvarujte dělat to, co nemá ráda, přestaňte si jí všímat. Počkejte, až sama přijde pro pohlazení, pomazlení. Pes si hodně dlouho pamatuje dobré, ale také zlé

Asi bych na pejska šla pomalu, asi má špatnou zkušenost s lidma, chce to čas, až si trošku získá vaši důvěru

Hlavně pejskovi musíte ukázat že ho máte rádi, potom to už půjde samo, aspon si teda myslím

U syna mají 2 čivavy, jedna je hrozně poslušná, přátelská, mazlivá, druhá je neposlušná, vzteklá, vrčí. Obě měly vlastně podobnou výchovu. Jedna je přátelská ke všem psům, druhá na každého psa vrčí. Je to případ od případu

Reaguji na LSmolova:
Mluvíš ještě pořád o čivavách, nebo už obecněji .... ?

Taky si myslím

kamarádka má čivavu a je to miláček, strašně hodny

My máme taky čivavku je vážně hodný. Hodně jsem si o tomhle plemenu četla než jsme si ho pořizovali a oni právě takhle vrčí, štěkají a utočí na okolí ne teda na svého pána třeba právě proto že když byly miminka tak většina páníčku si je hrozně brání, přitom oni by jsou bojovníci v malém tělíčku a potřebují tu volnost i kdyby na ně měl třeba cizí pejsek trochu vyjet. Já jsem to takhle dělala a teď se nemáme na co stěžovat. Štěká nám jen při hraní jinak..a myslím si že u vás by bylo dobré právě ten pomalý přístup. Ukázat jí že vy jste páníček kterého se nemusí bát a dát jí ve všem čas...Jsou to miláčci určitě to přestane časem dělat.
A za mě taky klobouk dolů že jste byla ochotná vzít si pejska ze špatných podmínek já se tohohle vždycky bála..O to víc držím palce