Alkohol a my ženy

chybí jí droga. Dřív jí alkohol přinášl uklidnění a pohodu. Drogu už nemá a zatím se nenaučila tuto pohodu a klid vytvořit jinak. Proto je taková smutná. Vem si, že tělo si zvykne po alkoholu na krásný pocit a teď mu ten alkohol nebo jinou drogu vezmeš. Trvá to několik let, než se člověk dokáže naučit žít jinak. Mě třeba pomohlo, že jsem si pořídila psa. U každého je to jinak.

děvčata, která si dáte skleničku ve společnosti, s manželem doma nebo se známými, může to být klidně i několikrát týdně, tak to není ta pravá závislost. V této formě.
Ženy alkoholičky většinou pijí tajně a na veřejnosti právě že vůbec. Ve společnosti si nedají ani skleničku, protože se bojí, co by si ostatní řekli, ale v kabelce mají pleskačku vodky a chodí upíjet třeba na toaletu. Pak se o nich říká, že nic nevydrží, protože jsou opilé, přestože přede všemi vypily jenom skleničku. Tajné pití to je právě alkoholismus.

alkoholička
- jediným jasným bodem dne je nalít si panáka
- v noci se převaluje 8 hodin vedle manžela a čeká až v šest půjde do práce a bude moci vylézt z postele, najít schovanou flašku a napít se
- ráno se musí napít, protože jinak neudrží v ruce nic, jak se jí třepou
- vezme děcku peníze na svačinu, protože to jsou ty poslední které má k dispozici na flašku
- několik hodin chodí po městě a popíjí i na záchodcích, protože ví, že jak dojde domů, budou ji hlídat aby se nemohla napít
- leží třeba celý týden nemytá v posteli a jenom čeká, kdy všichni odejdou a jde si něco koupit
- přestává vnímat jestli je den nebo noc, jediný cíl je alkohol
- doma má flašky schované na několika místech
- největší průšvih je, když tyto místa nedokáže najít, protože zapoměla kam to dala
- vyhodí ji z práce, protože tam třeba týden nepřijde
- zapomene odpoledne vyzvednout dítě ze školky a to tam zůstane samo s učitelkou

stačí vám to, nebo mám pokračovat.....

eva1960

Znám to jak svý boty,v rodině to řešíme již několik let,hrůza

Evo,
stejně si úžasná.
Kolem alkoholu je veselo, ale ty konce jsou strašné.
M.

Velký nesouhlas. Každý je úplně jiný a dělá to jinak. Znám bohužel pár alkoholiček (oni se za ně nepovažují) a ani jedna tohle nedělá. Pijí kdekoli a to i na veřejnosti. Rozhodně nemají výše popsané rysy. V kabelce nic nemají, protože není třeba, cesta k alkoholu je snadná...cestou domů vinárny, vinotéky, doma už je láhev, v práci v šuplíku..

Já s Evou souhlasím. Popsala to přesně.
Cesta snadná není, když Tě hlídá celá rodina...A většinou lžou i samy sobě...

Mariello,
nesouhlasím. Alkoholizmus je choroba.
Ano - chřipka se projevuje trochu různě u každého, ale vcelku jsou příznaky stejné. Nenamlouvejme si, že jsme až takové individuality.
Definice říká, že alkoholikovi jeho pití ničí rodinu i práci. Nevím, ty Tvoje dámy možná "jen" pijí.
M.

Mám pocit, že to bylo dokonce 3měsíce. A Dr. Nešpor rozhodně ví, o čem mluví !
Mě jsou nejpodezřelejší lidi, kteří právě říkají takové to "dám si jen večer před spaním..když jdu žehlit... děláme si večer pohodičku u vína....". Někdo se prochlastá do léčebny do pár let, někdo svého chlastacího vrcholu nikdy nedosáhne a může si cucat svoje vínko relativně v klidu celý život. Fakt záleží na jednotlivci.

Samozřejmě!!!

Mrkni na film Rok ďábla, tam to je pro laiky poměrně pochopitelně popsané.

Já myslím, že je to ještě složitější - jsou tací, kteří se třeba vsadí, že x měsíců nebudou pít, slib dodrží, ale ke konci už počítají minuty, kdy ta "klatba" skončí ... vydrží to, ale na faktu, že mají problém, to nic nemění, protože to prostě nemají v hlavě, že pít NECHTĚJÍ

mariella
já jsem tam taky napsala většinou, nemyslím že jsou to všechny. Záleží na okolí. Pokud je žena sama, svobodná, tak může vymetat večírky a pít i doma protože si to může dovolit. Pokud má manžela a rodinu co ji hlídají, tak pije tajně.

Sodoma Gomora a už i tady
já alkoholik rozhodně nejsem a nikdy nebudu Když mám nervíky, jdu si zbaštit raději čokoládečku, či vygruntuju celej byt To se mi líp uklízí, když su naštvaná

stanikowa
souhlasím s tebou. Člověk si musí přiznat sám sobě, že má problém. A toto si přizná bohužel většinou, až je úplně na dně. Jinak si to sám před sebou lakuje narůžovo. Jedna sklenička na uklidnění to přece není závislost.... Jenomže potom potřebuje 2, 3 ...
Přiznat si svůj problém je to nejtěžší, všichni se hlavně sami před sebou chceme vidět v pěkném světle.
Říct si sama sobě do duše (ne do zrcadla) : jsi hnusná, ničíš všechny okolo sebe, děcko už tě nevidí jako mámu, ale jako věčně ožralou... všem se hnusíš - to je strašně těžké.

eva1960
máš fakt můj hluboký obdiv, žes to dokázala, že o tom dokážeš tak otevřeně mluvit ... Jestli jsi tím pitím něco někomu v životě pokaňhala, tak teď určitě musí být na Tebe pyšný, žes to zvládla