Ahoj, dostala jsem na PP toto antidepresivum. Nikde se o něm moc nepíše, a tak jsem se chtěla zeptat, jaké s ním máte zkušenosti. Vím, že na každého může působit jinak, ale prostě by mě to zajímalo. Měli jste nějaké vedlejší účinky na začátku braní? Pomohlo vám? A jak to bylo s vysazováním? Klidně se rozepište, budu moc ráda, díky. A všem smutným dušičkám hodně štěstí.
Ahojky, sice neodepisuju na Tvou otázku, já brala Zoloft, ale spíš chci říct slova podpory, ať se děje cokoli, všechno se dá zvládnout, i když je občas potřeba trochu pomoci. Pokud budeš chtít, ozvi se na SZ můžeme si trochu popovídat, třeba to pomůže. 
Drž se.
Reaguji na Charllotte: ahoj, brala jsem toho hodně, ale tohle AD neznám - je o něm něco na Arketis, Doktorka.cz.
Reaguji na plyshovymedvidek: Děkuju moc za podporu, jakž takž to zvládám. Ale trvalo to rok, než vlastně lékaři přišli na to, co mi je. Prošla jsem přes různá vyšetření a všechna byla negativní. Prostě loňský rok pro mě nebyl nic moc, ale teď mám naději na zlepšení. Tak ať se i tobě daří, díky za odpověď.
Reaguji na kelli: Na doktorka.cz jsem se právě dívala, ale je tam jen pár příspěvků, proto píšu tady. Přijde mi, že ten lék je takový neobvyklý a moc lidí o něm neví...
brala jsem jiná AD která taky patří do skupiny Paroxetinum -
zpomalování metabolismu, tudíž jsem přibrala 10 kg za rok
Absurdně mi šíleně moc chutnal alkohol i když na AD se nesmí.
A neschopnost dosáhnout orgasmu během užívání
Reaguji na bedrunela: Tak s tím přibráním jsi mě docela potěšila, mně by pár kilo navíc určitě pomohlo. S tím dalším už tolik ne, ale co se dá dělat, děkuju za názor.
Reaguji na Charllotte:
A měla jsi předtím jiná AD?
Paroxetin je silný a dobrý lék, na úzkosti úžasně zabírá-údajně, dle mých dvou známých, co ho berou. Prý nejlepší ze své skupiny (SSRI).
Ale bývá problém s jeho vysazováním. Protože má krátký poločas rozpadu.
Tak držím pěsti, ať Ti pomůže.
Reaguji na Venuše: Zároveň beru ještě Mirtazapin. Měla jsem i Cipralex, ale ten mi nějak nesedl. Ten Arketis mám teprve pár dní, takže je mi trochu špatně, ale jinak to docela jde. To jsem ráda, že se jedná o silný lék, budu se totiž zbavovat Rivotrilu, který do mě moje předchozí doktorka cpala třičtvrtě roku a jaksi se zapomněla zmínit, že je silně návykový jako všechny benzodiazepiny.
Reaguji na Charllotte:
Mirtazapin? A to s ním netloustneš? Tak to fakt čumím!
To jsi asi první.
Rivotril , jo jo, to znám. Kolik ho bereš? Co dostaneš místo něho?
Obávám se, že AD stačit nebude...neříkala doktorka, jak to vysazování proběhne? Známý teď po 13 letech braní BZD vysazuje Rivotril, už má jen 0,25 mg, ale užil si s tím, chudák...šel na to moc rychle.
Já to beru skoro 4 roky. Ale nepravidelně, občas si zobnu, když je zle.
Cipralex jsem taky brala, neurazí a nenadchne, no.
Mívám s těmi SSRI ale problém se zmrazením emocí (emoční plochost) a také konec sexuálním radovánkám. Tohle nejde dlouhodobě vydržet. Ne pro mě.
Reaguji na Venuše: Po Mirtazapinu fakt netloustnu no, ale já bych to právě potřebovala, jsem jak tyčka. Rivotril beru v kapkách, momentálně 5 kapek 3x denně. Vysadím ho postupným snižováním kapek. Do toho ještě budu vysazovat Prosulpin. No asi to nebude žádná sranda.
Cituji Charllotte: Do toho ještě budu vysazovat Prosulpin. No asi to nebude žádná sranda.
Odvaha, fakt.
Budeš v kontaktu s tou doktorkou, aby mohla případně reagovat na projevy, co se můžou při vysazování vyskytnout?
Já jsem narazila na jednu psychiatru, která byla fajn, ale byla úplně fanaticky proti benzákům. Všem to vysazovala. Chápu ji. Ale to co dělala, bylo až nezdravé. Ti lidi strašně trpěli. Chce to dělat s rozumem. Kapičky jsou v poho, to množství, co píšeš, je fakt mini, to aninepoznáš, žes něco brala, ne?
Reaguji na Venuše: Ono mi nic jinýho nezbývá, nechci ve dvaceti letech brát 10 prášků denně. Když se zbavím Rivotrilu a Prosulpinu, budu brát už jenom dva - Mirtazapin a Arketis. Moje nová doktorka je naprosto v pohodě, můžu ji kdykoliv poprosit o radu. Taky myslím, že těch kapek je malé množství. Ale už jsem si prostě zvykla - přijde ataka - nakapu si pár kapiček a je pokoj. Nějak si to úplně bez toho neumím představit, ale snad to zvládnu.
Reaguji na Charllotte:
Máš PP?
A na to Ti pomáhá pár kapiček Rivotrilu?
Reaguji na Venuše: Právě že ten Rivotril mi stejně nepomáhá, ale je to taková berlička, jestli mi rozumíš. Na druhou stranu bych se ho ráda zbavila. Jinak PP mi stanovila psychiatrička po roce, kdy jsem absolvovala všechna možná vyšetření od EKG, přes žaludek a nevím, co ještě všechno... A ono, přece jen, když jsem ten Rivotril začínala brát, vážila jsem žalostných 37 kilo, takže to byla docela pecka. Teď mám sice už 45, ale protože se mi při atakách dělá strašně zle od žaludku, nemůžu za žádnou cenu přibrat 
Snad je to trochu srozumitelné 
..."už" 45 kilo?
No nazdar. A to se dalo chodit po světě se 37 kilogramy? To si neumím představit.
Reaguji na Venuše: Nedalo, několikrát jsem doma hlady zkolabovala. Jenže doktoři mi vždycky udělali vyšetření, řekli, že jsem zdravá a poslali mě domů. Mimochodem, bylo to před maturitou, k té jsem se sotva doplazila... Hodně mi ale pomohl ten Mirtazapin, po tom jsem se začala pomalu dávat dohromady, i když jsem nevěděla skutečnou příčinu mých potíží.
...poslali tě domů...?
Strašné. Tohle musel být životu nebezpečný stav.
A učit se v tomhle stavu, dokonce tu maturitu i udělat...no, skoro nadlidský výkon.
Reaguji na Venuše: No, já jsem už byla v takovém stavu, kdy jsem to vzdávala a čekala jsem, kdy umřu. Nezajímalo mě vůbec nic. Jenom jsem ležela, brečela, ležela a brečela... hrozné období. Možná mě ta maturita trochu držela při životě, na druhou stranu jsem v koutku duše nechtěla zklamat rodinu.
Cituji Charllotte: nechtěla zklamat rodinu
To hle je zajímavý výrok.
Chodíš i na terapii?
Reaguji na Venuše: No víš jak, já vždycky byla ta, co všechno zvládne a ze školy nosí jedničky. Ale to bylo spíš mým perfekcionismem, než že by na mě doma tlačili nebo tak. Chodím k psycholožce. Ale zatím mi nepřijde, že by to mělo nějaký efekt, tak snad časem...
Reaguji na Charllotte:
Nevadí Ti, že to s Tebou probírám takhle veřejně?
Že mám tak otevřené otázky?
Co se týče psycholožky...je fajn, že chodíš. Záleží jak často a jak dlouho, a taky jestli Ti sedne...
Mně začala terapie viditelně pomáhat až někdy po dvou letech. Jsem totiž hodně pomalá a zarputilá, hodně těžko se měním. Ale zdá se, že i u mě je změna možná.
tak u Tebe určitě taky. 
Reaguji na Venuše: Ne, v pohodě, nevadí mi to Třeba má někdo podobný problém jako já a když si to přečte, tak mu to pomůže. K psycholožce chodím každé 2-3 týdny. Já jsem zase spíš taková uzavřená, všechno ze mě leze jak z chlupaté deky, neumím se vyjadřovat. Ale snažím se.
Reaguji na Charllotte: no s tím Rivotrilem to není žádná sranda beru ho leta - 1mg na noc , snížovala jsem když jsme se rozhodli pro dítě . Byla to mravenčí práce - snižovala jsem po 1/4, to docela šlo , ale když mi zbyla poslední 1/4 tak jsem nebyla schopná se ji vzdát. K tomu jsem snižovala Zoloft 200 mg. Po porodu bohužel vše spátky.
Reaguji na kelli: Tak to mě mrzí, že se nepovedlo, ale neztrácej naději. Já budu asi snižovat po jednotlivých kapkách. Měla jsem i dny, kdy jsem si ho nevzala třeba vůbec. Myslím, že na něm mám spíš psychickou závislost - jakože mám po ruce něco, co mě uklidní, když je nejhůř a nevím, jak to budu snášet, až to mít nebudu.
Reaguji na Charllotte: no tak na tom nejsi asi tolik závislá když si někdy ani nevemeš, to pro tebe nebude tak těžký. Já když jsem si třeba zapoměla vzít, nebo snižovala rychle tak mě brněly ruce, jazyk, klepaly se mi ruce ,úzkost atd.
Reaguji na kelli: Tak tu úzkost pociťuju taky... ale to je spíš z toho, že myslím na to, že jsem si nevzala
Reaguji na Charllotte:
Ahoj, mě doktorka taky předepsala Arketis na panickou poruchu, dneska jsem si vzala první malou čtvrtku z 20ti mg. Nic moc jsem nepocitovala, jen trochu úzkost, ale to bylo spíše z toho, že jsem měla strach, co to se mnou udělá, pak jsem asi po 6ti hodinách usla na hodinku a pak trošičku zmatená, žízen a nechut k jídlu nebo spíše chut, ale když už si chci jít nachystat jídlo, tak mě natahuje. Jsou to moje úplně první AD. Můžu se zeptat, jestli nevíš, jestli jak si budu zvyšovat dávku se budou nežádoucí účinky zhoršovat? A co ty, jak jsi teda zvládla ty AD?
Reaguji na Arfar: Já beru od začátku půlku a mám žaludek jako na vodě. Natáhne mě to, když si třeba zívnu, pšiknu nebo smrkám, je to docela nepříjemné. Teď mám dávku zvýšenou na celý prášek a zatím je to stejné. Ale jsem domluvená s doktorkou, že jestli to do třech týdnů nepřestane, tak mi prášky vymění za jiné. Úplně stejně jsem totiž nesnášela i Cipralex, který je ze stejné skupiny, takže je to dost pravdepodobné. Jinak taky ty nežádoucí účinky trošku tlumím Rivotrilem, ale nic moc. Napiš, jak jsi na tom ty, kdybys chtěla vědět i víc, tak klidně do SZ
