Už jsem 2 deníčky psala (o tom jak je těžké si někoho najít, ikdyž nevypadáte nejhůř a jste vzdělaná, takže tohle bude trochu úsměvné).
No nic, v práci máme od 1. 9 nového šéfa, nijak jsem si ho nevšímala těch pár dní co tam byl, také mě to ani moc nezajímalo. No, ale čím víc jsme spolu přicházeli do styku tím víc on se mnou začínal flirtovat a to dost okatě. Říká mi jak jsem strašně talentovaná, mám hezké oči atd. No a to všechno bohužel většinou řekne i před kolegy. Když jdu po chodbě usmívá se na mě a otáčí se za mnou. Mám z toho už fakt docela blbej pocit.
Nejhorší je, že on má v sobě cosi, co mě přitahuje, je to takovej dost volnomyšlenkářskej člověk. Nechci, aby se mi líbil. Nemám ani ponětí jestli není ženatej a ještě k tomu mně je 26 jemu 40, takže tohle není taky ideální. Ale hlavné mi vadí, že je to nadřízený a tohle prostě nemůžu. Nejen kvůli tomu, že by mi kolegové udělali, ze života peklo, ale tohle je prostě proti mým zásadám.
Vím, že kdybych si s ním něco začala, tak budu nucená odejít. Jednou už jsem něco podobného zažila a rozhodně to nechci opakovat.
Jak mu mám vzdorovat, když s ním přijdu každý den do styku a ještě k tomu mi začíná dostávat pod kůži a to proti mojí vůli.