Bulimie jak z toho ven

Ahoj, vím jaká je ANA a MIA mrcha, není to nic, co bych neznala, momentálně mám postavu jakou jsem si přála a jídlo je toho nástrojem. Už to není můj nepřítel
Mrkni na Blog: www.nikolanoskova.com
N.

Reaguji na Katty538: Ahoj Katty. Měla jsem jednu jedinou sestřenici. Vždycky to byla holka krev a mlíko, ale nemyslím, že byla tlustá. Jednou celá její rodina onemocněla nějakou střevní chřipkou, kdy zvraceli atd... no a myslím, že to byl ten okamžik, kdy si uvědomila, jak "úžasné" je zvracení, jelikož se jí podařilo během krátkého okamžiku docela slušně zhubnout. Po téhle nemoci se ji zvracení stalo hnacím motorem k vytoužené postavě. Tenkrát byla již hezkých pár let doma (nezaměstnaná+ 2 děti) Nikdy neměla žádné kamarádky (možná jen někoho z paneláku kde bydlela) doma protivného manžela a 2 děti 9 a 13 let které ji taky dovedly pěkně potrápit. Se svoji matkou taky neměla ideální vztah. Postupem času hubla a hubl a hubla, měla taky zdravotní problémy, které sama neřešila a vlasně je ani neměla s kým řešit. Jelikož sestřenice bydlela na jižní moravě a my na severní, tak k nám příliš často nejezdila, ale vždycky, když přijela tak, bylo znát, že je zase hubenější. Nikdy nikomu bulimii nepřiznala, ale vzhledem k tomu, že dokázala sníst 3 knedlíky se zelím a měla postavu jakou měla, tak se ta bulimie přímo nabízí. Taky musím podotknout, že po jídle hned měla výčitky svědomí. Když naposledy přijela, bylo léto a na sobě měla oblečené dětské rifle (ona je měla jako tříčtvrteční kalhoty) a ještě mi ukazovala, jak ji všude visí kůže. V tu dobu myslím vážila 38-40kg. Když jsem jí řekla, že musí jíst, nebo se s ní lékaři nebudou mazlit a zavedou ji sondu do žaludku a bude, tak mi řekla, že by hrozně chtěla jíst, ale že nemůže , protože po každém jídle má šílené křeče v žaludku. Takže se vlastně z bulimičky stala anorektičkou. Měla spoustu zdravotních problémů - neměla menstruaci, vypadávaly ji vlasy, pokrucené nehty, suchou šupinatou kůži a plno dalších zdravotních problémů, které si nechávala pro sebe.Neměla sílu cokoliv dělat, ale musela, k vůli dětem.Tenkát (letos to budou 4 roky) jsem ji viděla naposledy. Jednou k ránu, šla dát svoji dceři napít, zkolabovala a byl KONEC...Při pitvě řekli, že ji prasklo srdce, prý to byla vrozená vada. Ale určitě si k tomu "pomohla" stavem, do kterého se dostala. Samozřejmě, že neustálým zvracením nebo odmítáním stravy chybí tělu všechny látky potřebné k životu.... řekli doktoři.Zbyly po ní 2 děti a rodina která si do dnes vyčítá, že ji nějak nepomohla.Měla 36 let. Po smrti nacházel její manžel všude schované jídlo, suché rohlíky v prádle atd. dělala že jí, ale jídlo schovávala...Prosím, vygumuj si z hlavy vysněnou postavu, měj se ráda a žij život takový, jaký chceš žít, vždyť je to to nejcennější co v životě všichni máme a ty jsi to nejcennější co mají tví rodiče. Přeji hodně zdaru a problémy si nenechávej pro sebe a chtěj je řešit Eva