Dobrý den 
Přemýšlíme s přítelem o společném bydlení (nejdříve po prázdninách), chodíme spolu tři roky. Oba vyděláváme, je nám 21 a 22 let.
Promýšleli jsme, na kolik by nás to zhruba vyšlo a zda jsme schopni to vůbec utáhnout. Přijde mi nejlepší, kdyby přítel platil nájem a já jídlo + ostatní (mycí prostředky,...), což by bylo cca on 8000,- a já 5000 až 6000,-. Jemu se ale zdá, že 8000,- (prý i 6000,-) za bydlení je dost, a tak navrhnul spolubydlení ještě s někým dalším (což by u nás ve městě vyšlo na cca 4000,-).
Potřebuju názor nezaujaté osoby na tuhle situaci. Mně se tedy představa spolubydlení s dalšími lidmi dvakrát nelíbí – mám ráda svoje soukromí a myslím si, že jako partneři bychom spolu už mohli žít samostatně. Na druhou stranu přítele chápu, jsme mladí a chce, abychom si užívali, rychleji bychom našetřili např. na dovolenou apod.
Nějak si nedokážu na to navržené spolubydlení utříbit názor, resp. nemůžu na tom v zásadě najít nic až tak špatného, ale nějak se mi to nezamlouvá.
Ještě musím zmínit, že přítel pracuje v zahraničí a byl by doma jen na víkendy + cca 1 týden v měsíci celý. Takže přes týden bych bývala doma převážně sama. Já mám zase každý druhý víkend pracovní.
Jinak můžu říct, že přítel je velmi zručný, uklidí i uvaří, po praktické stránce je báječný. Sama bych společné bydlení uvítala, už jsme spolu dost dlouho na to, abychom se o víkendech scházeli u mých rodičů, ale nechci do toho jít za každou cenu (narozdíl od přítele). Ani jeden z nás nemáme s partnerským bydlením zkušenosti a tak mám strach, že ty společné výdaje vidíme oba zkresleně.
Přítel chce co nejvíce ušetřit na jiné fajn věci, což oceňuji, ale já zase nechci šetřit na úkor bydlení. Přijde mi, že to už můžeme zrovna zůstat u těch rodičů.
Co si tedy o bydlení partnerů s někým dalším myslíte vy?
Poslat SZ
Galerie obrázků