Československý vlčák

Mně naopak přijde, že smrdí méně jak běžný pes, dokonce to říkají i známí!

By the way - já ti vypsala jen negativní zážitky, protože ty by měly být před pořízením psa určující. Samozřejmě je třeba vědět, že se ten pes nepořizuje jen pro zábavu a mazlení, že s sebou zrovna tento druh nese prostě více zátěže, než je tomu u jiných plemen...Ale já třeba toho plemeno miluju, povahu, inteligenci...když spolu plaveme v rybníce nebo mi dává pusu před spaním, tak jsem ta nejšťastnější majitelka psa. Od té doby, co ČV mám, mi už skoro žádný plemeno není dost dobrý Každopádně až jednou budu mít zápřah v práci a do toho děti, vím, že už si štěně ČV prostě nepořídím.

Jinak teda pokud se ti líbí ten vlčí vzhled, je možno si pořídit psa s méně komplikovanou povahou, který je vlku taky podobný. Hodně husky z tzv starých pracovních linií je hodně podobných ČVčku (http://harcovsky_les.sweb.cz/obsah/breed/puppy-b. htm podívej se zde úplně dole na otce štěňat, vypadá víc jak vlk než kdejaké ČV). Hodně vlčí jsou Tamaskani, ti údajně nemají v sobě ani kapku vlčí krve, ale vlku se velmi podobají. Podobný bude Timberwolf (Tamaskani nevím, zdase ale v Čr chovají, spíš v Německu bych se podívala)

Reaguji na Lisa: Mě se právě líbí ta povaha. A samozřejmě i vzhled. Nějak mi nefunguje odkaz.
Reaguji na Laky: To bude asi u každého jedince jinak. Nikdy jsem k nim nečuchala, tak nevím.

To asi bude,každý člověk smrad vnímá jinak

Reaguji na by the way: musíš si odmazat mezery, blbě se mi zkopíroval

Reaguji na Lisa: Ježiš, já jsem okopírovala jen půlku odkazu a to "htm" neviděla.
Týjo, vážně vypadá hodně jako vlk.

Reaguji na Lisa: ten je krásnej ten otec těch štěnat,někde toto potkat v lese tak si fakt myslím že je to vlk.

Právě moc nesmrdí, kolikrát vůbec, když se zabořim necítim nic.. jen když je mokrej..

Jinak vlčka si pořídili naši (50).. Táta s ním lítá po horách a lesích a strašně se mu věnuje, mamka doma spíš trpí, páč ten pesan je fakt energickej a pořád by něco kousal, jedl a ožíral... nemůžou si kůli němu pořídit ani jedovatý kytky k baráčku, všechno sežere co je zajímavý a taky papá veškerý ovoce a třeba i borůvky okouše ze stromku.
Na tohohle pejska to chce opravdu hodně času, trpělivosti a hlavně věnování nesmí se mu polevit.

Děkuju moc za příspěvky. Dám vědět jak to dopadne.

Ahoj. Tohle je moje prdélka. Je moc hodná a temperamentní. Miluje děti a ani cizímu nic neudělá.

tak sousedi si pořídili tohle štěně,ale jsem popravdě zvědavá jak ho vychovají,mají už jednoho psa fenku voříška malého vzrůstu která pořád štěká,a není ani nijak moc vychovaná,a ted si pořídili tohodle pejsana který je tak náročný na výchovu,no jsem zvědavá,myslím si že jestli správně neodnaučí štěkat na lidi,zachvíli tady budou dva /řvát/ jo a taky s ním nechodí ani moc na vycházky.Jsou jen před domem na trávě a pak jednou za den myslím kousek jdou,ale jen kousek.to já mám většího psa a chodím s ní na hodinu dvakrát denně a oni jsou za deset minut zpátky.jsem zvědavá jak to bude vypadat až pejsek vyroste.asi to bude zajímavý,viďte?

Reaguji na pegin: naštěstí ČV moc neštěká a nemá ani obvykle ten klasický štěkot. Ta naše spíš zabafá, když je někdo cizí před brankou, ale jinak mohou vedle výt a štěkat všichni psi ve vesnici a ta naše se k nim teda nepřidá

Chodí sem ještě někdo, kdo má ČSV? Ráda bych se poptala na nějaké info

Kamarád měl 2 - fenku a psa. Jsou moc krásný, ale nešla bych do něj ani náhodou. Potřebuje specifický přístup a povaha je např. od NO značně rozdílná. Ti dva byli šílení hlídači, bez pána na pozemek nemohl nikdo a problém byl i s pánem. Cizý si na ně ani nemohl sáhnout - byli hodně takový plašší (ale měli v sobě hodně vlka, tak asi proto). Každopádně když musel jít chvíli bydlet do bytu, tak ho měl za dva dny vybydlený. Psi byli jak šílení, zlikvidovali vybavení bytu, dokonce brali i ledničku a přišel i o veškerý zásuvky - a to už byli straší - 7 a 5 let tehdy. Naštěstí rychle našel nové bydlení, tak to přežil.

Reaguji na ajušák: Žil s námi 12let. Co konkrétního chceš vědět? Jestli vím , poradím.

Taky jsme měli, ale byla jsem relativně malá. Byl to dost ostrý pes, rezervované povahy k cizím lidem, ale nás miloval a my jeho. Nikdy nikomu neublížil, ale hlídal perfektně a dokázal člověka "vyhodit" z území, kde neměl co dělat, pomocí "štípanců" a "varování"...Kdyby si, ale dotyčný nedal říct, zahnal by ho do kouta, hlídal nebo i pokousal v extrémním případě. Ale k tomu nikdy nemuselo dojít, každý si dal vždycky říct po dobrém Naše návštěvy toleroval, ale hlídal a když se mu někdo nezdál, vrčel si "pod fousy" Vždy to byl někdo, kdo nás ve skutečnosti neměl rád, vždycky to poznal (falešná sousedka, co nás pomlouvala apod.) Byl moc chytrý, dokázal odhadnou lidi a jejich úmysly, to mi nikdo nevymluví. Mám s ním pár zážitků, kdy se zachoval velmi instinktivně a vždy správně! Bylo, ale těžké ho vychovat, táta je, ale profík, takže byl vycvičený skvěle, ale opravdu to nebylo jednoduché. Měli jsme ho také na hlídání, máme velké pozemky, takže se vylítal dost a prostoru měl opravdu hodně včetně rybníků, kde se rád koupal. Jak už někdo psal, má svojí hlavu, řídí se instinkty a je velmi věrný své rodině. Je na ní vázaný, není úplatný, byl to můj miláček Nám, malým dětěm a našim kamarádům, v životě neublížil.