Chci být ve vztahu nad věcí a možná i trochu, , potvora"

Chci být ve vztahu nad věcí, ne ufňukaná chudinka, co pořád vyznává lásku a stýská se jí a doléza, protože je jí smutno a chce se vidět a nechci být až moc hodná.

Ahoj, jsem taková že hrozně moc o všem přemejšlím, jsem přecitlivělá, taková ufňukaná a přítel je oproti mně takový,,ranař„, s ničím se neštve, nebojí se ozvat když je v právu, je společenský, upovídaný, pravý opak mně. Já se bojím, aby po mně někdy někdo něco nechtěl, abych to náhodou nepokazila, nevěřím si, jak ve vzhledu tak se svých schopnostech. Dřív si přítel myslel jak jsem inteligentní oproti němu ale teď jsem přesvědčená, že si myslí, že jsem nějaká hlupačka. Zkrátka, dřív mě pořád uháněl, chtěl se vidět, byla jsem mu vzácná, měl mě za hrozně inteligentní holku co se ničeho nebojí, teď ale opadly růžové brýle a ví jaká jsem doopravdy, řekl mi to sám, že se všeho moc bojím a zbytečně a myslím, že ho to už odrazuje. Pořád mu píšu že je mi smutno a už se třeba dva dny po tom co jsme se viděli ptám co o víkendu podnikneme a kdy se uvidíme, vídáme se kvůli práci a špatné dopravě většinou o víkendech a výjimečně v týdnu kdy za ním pojedu. když jsem se hned v úterý minulý týden ptala, kdy se uvidíme, řekl, že je teprve úterý a že uvidíme podle počasí co podnikneme a ž by si nějaký víkend chtěl dělat doma svoje věci, pomáhat s domem a zahradou a takhle, mě to velmi ranilo a on říkal že to tak špatně nemyslel a nemělo to tak vyznít, že mě vidět chce, ale že musí doma taky rodičům s něčím pomoci, protože po práci to už nestíhá a já byla raněná, už už jsem se mu tam druhý den chtěla zase nasockovat a vydržela jsem a nakonec nám zaplatil prodloužený víkend v Tatrách, asi to chtěl vyžehlit, nevím. Nevím prostě co s tím, jak být pořád nad věcí, nebýt ta ufňukaná holka, co miluje ve vztahu víc, mělo by to být naopak, on by měl přemlouvat mě abych přijela nebo abych si na něj udělala čas, někdy se naštvu a zahraju si na nedostupnou a to se třeba snaží ale nezvládnu to dělat věčně. Teď máme jít spolu v sobotu na jednu oslavu narozenin ale já bych nejradši za ním dorazila hned den předtím po práci, protože v sobotu nebudu mít k dispozici odvoz a nechci zase začínat s tím že se mu tam vtěrnu. Možná si říkáte jaké vtírání když jde o vztah, ale vážně se mu chci udělat vzácnější, vím, že bývalou pořád přemlouval on aby se viděli a byl z ní podle mě na větvi, co jsem slyšela, byla přísná, já si připadám jak ušlápnutá hodná holčička a nevím co s tím. Snad mě pochopíte, dočtete to do konce a nějak mi trochu poradíte, jsem taková nejistá, pořád hlídkuju na telefon jestli mi třeba jen tak nenapíše. Vím že mi řeknete ať si někam vyrazím s kamarády, to já dělávám, ale většinou u toho stejně jen koukám na mobil jestli odepsal nebo napíše nebo tak...strašně ráda bych aby mi třeba navrhnul abychom se viděli v ýtdnu, jemu by to tak vyhovovalo mi při té,,hádce“,když řekl, že by chtěl jeden víkend být sám, tak mi řekl že je rád když přijedu v týdnu aže u něj můžu spát jak dlouho chci a být s nm v týdnu a nejezdit hned ráno domů, ale neřekne mi konkrétně přijeď. Pořád si jeho lásku ujištťuju tím, že mu třeba řeknu: chceš jít na tu oslavu se mnou? I když jsme na ni pozvaní oba, takhle blbě se ptám. Nebo si mu jen tak postesknu že se třeba na mě vůbec netěší nebo se nesnaží a on pak ale já se na tebe těším, ale neřekne to sám od sebe, ale až si to vynutím. Vím, že se to nemá, ale nemůžu si pomoct, co s tím holky? Jsem blbá, vím to : Na začátku vztahu by mě ani nenapadlo si takhle vynucovat pozornost a vtírat se mu, ale to se snažil víc, teď jsem se mu začala vtírat a není to ono, jako dřív. Když jsme spolu, je nám fajn, a třeba druhý den když žu jsem sama dona si na ty hezký věci vzpomínám a jsem spokojená a další den už je mi smutno a mám zase pochybnosti jestli mě ještě chce a přemýšlím jen nad tím negativním :/

natasha8

Chci být ve vztahu nad věcí a možná i trochu, , potvora"

Priateľov pes

Dítě v 17ti letech

Vztah s přítelem se nikam neposouvá - dilema

Jak se vyrovnat s nuceným potratem

Manžel mě zbil

Váš příspěvek