Chci se vdávat, nejde mi to z hlavy.

A proč by ne? Dnešní trend udává, že se lidi mají brát později ale proč by se nemohli vzít už ve 21? Myslím, že to není žádná hrůza. Pokud jsou spolu delší dobu, znají se...není co řešit myslím. Každého věc.

Určitě je to tím. U mě to začalo taky tak. Kdy naši přátelé a známí se začínáli pobírat, mít děti atd. Tak to tak nějak člověk chce taky.

Jestli jste spolu rok a půl, tak bych počkala.. může se toho hooodně změnit

Reaguji na Lucineni: já myslím, že to bude opravdu tím, že máš v okolí ty svatby, to se člověk hned zasní a už si to představuje...na stránkách beremese.cz jsem byla pečená vařená Ale už mě to opouští a spíš se těším, na tu ségřinu svatbu a moc ráda ji pomůžu

V našem blízkém okolí se naštěstí žádné svatby nekonají, to bych asi taky bláznila Ale jsme domluvení, že jestli nám budou okolnosti alespoň trochu přát, příští rok už bychom mohli začít plánovat a další rok do toho praštit. A to vědomí mě zatím uklidňuje (Jo, a taky si říkám, že po svatbě to s námi bude úplně stejně jako teď - já, vzorná hospodyňka, chystám večeři a čekám s ní, než muž večer dorazí domů...)

Já si ale také nechci vzít jen toho "chlapa v pěkném obleku", ale svého dlouholetého partnera Miluji ho - ve chvílích, kdy je naštvaný, protivný, absolutně neupravený, nemocný, vždycky. Jsme spolu skoro šest let a já si z něj utahuji, že mnohé celebrity se za tu dobu vdají 3x

tak my jsme spolu od prvního dne den co den, až na vyjímky kdy to nešlo, bydlíme spoli. Takže se známe naprosto dokonale, rozumíme si. Nechci se vdávat hned teď,ale tak kdyby mě do roka požádal tak tak řeknu jistojistě ANO
Kamarádka mi říká vemte se ted dokud jste tak zamilovaný pak už to není takový,..
myslím si, že brát se proto, že ted se milujem jen proto aby jsme to náhodou neprošvihli je blbost. Můžem se milovat stejně i za 5 let to nikdo neví stejně jako brát si někoho jen protože jsem s ním už dlouho to je taky na hlavu.
Ano milujem se, ale přece si kvuli tomu "nevydupu" svatbu hned, aby jsme náhodou za dva roky už neměli svatbu jen z "nutnosti".
Přeci se vdám, protože to tak chci a ne proto, že to je "správný".

To je jasné Však neboj, zase to nachvilu opadne a pak se uvidí Třeba za ten rok, dva už to půjde.
A ty ještě studuješ nebo pracuješ už?

Pokud to bereš takto rozumně, nevidím žádný problém Je to pěkný přístup!

Reaguji na Elienka: no ukončila jsem studium, hledám práci. Proto vím, že to nejde, nechci se brát, dokud na to nemáme

Reaguji na Sasanka: ja dnes mrkla na svatba.cz a radši to hned vypnula

Reaguji na Lucineni:
No tak vidíš. Prostě si musíš ještě počkat, jiný lék na to není

Reaguji na Tenisacek15: to sice ano, ale já říkám, tohle je láska života, cítím to, milujem se snad víc a víc a vím, že se jednou vezmem možná to někomu zní naivně, ale já v nás věřím

Reaguji na Elienka: Já si z přítele dělala srandu, že jestli si mě nevezme tak si najdu nějakýho kdo si mě vezme Prej mě nikomu nedá Furt mu říkám, že letos chytnu kytku a nemine ho to

Jediný u čeho se v životě pohádáme jednou budou prstýnky

Tak to ne!! Nezkoušet před svatbou!! Jsem asi pověrčivá

Ale k tématu... Užívej si toho pocitu, který teď máš a vůbec se nemusíš trápit tím, že se třeba ještě minimálně rok vdávat nebudeš. Prostě jsi teď přišla do fáze (a je úplně jedno, že to způsobily zrovna šaty), kdy po svatbě toužíš. Kdyby ses teď rychle vdala, už bys tuto fázi neměla. Je to stejné, jako se zamilovaností. Ty jsi teď vlastně zamilovaná (do svatby). Takže si tohle období užívej a těš se na chvíli, kdy tě přítel požádá o ruku. To bude takové "vyvrcholení". Manželství je krásná věc, ale už nikdy ti nebude tak krásně, jako teď, když jsi svobodná, máš přítele a jsi ve fázi, kdy se chceš vdávat... Nekaž si to svou netrpělivostí A s přítelem o tom všem mluv