Já patřím k ateistům a myslím si, že po smrti není opravdu nic, tak, jako není nic před narozením.
Nějak nechápu, kdeže je ten ráj a všechny ty duše
Jen nevím, jestli jsem s tím smířená....
Cituji mimuška: chcem vedieť čo bude po nej
No víš, trochu si rýpnu, ptáš se živých lidí, takoví ti asi nepoví, co bude po smrti... Každopádně mě to taky zajímá, někam ta energie ze člověka přece přejít musí
Taky jsem patřila k ateistům, než jsem vyzkoušela pár postupů podle starých magických a mystických textů. Ale poté co jsem takové postupy zkusila už jsem si jistá, že smrtí tohohle těla nekončí život.
méně než
10 příspěvků
Děvčata, je naprosto jasné, že smrtí nic nekončí a že člověk i zvíře nežijí jen jednou, naopak! Dokonce si někdo vzpomenul na minulé životy, přečtěte si třeba článek ZDE
A našla jsem na internetu jedno video, to si pusťte ZDE Myslím, že je vše jasné a smrti se opravdu bát nemusíme. Ani si nedovedu představit to "nic".
Reaguji na Anička52:
byla jste ateistka a tedka se hlásíte k magii jestli chápu?
Reaguji na Anna-Ada:
Jojo, ale ne pouze k magii. 
Magie (nebo mystika) je pouze pomůcka. Pomocí takových prostředků si mohu ověřit realitu a nemusím tak spoléhat na tvrzení druhých, kteří si často protiřečí a každý říká něco jiného. A že se magie (a podobné discipliny) někomu nelíbí? Nejvíce takovým, co chtějí mít z lidí tupé, snadno ovladatelné stádo a jejich přisluhovačům. Protože, když získám přímé poznání reality, nedám už na kydy nějakých prelátů, ideologů či jiných individuí, dělajícíh si často dobřé koryto z lidké víry a nebo naopak nevíry. 
Nehládím se k magii jako k víře. Ale po tom, co jsem ji zkusila se začínám orientovat spíše k východním duchovním směrům a "pohanským" směrům. Podle výsledků pokusů mi přijde že mají nejblíže k realitě.
Cituji Anička52: Ale poté co jsem takové postupy zkusila už jsem si jistá, že smrtí tohohle těla nekončí život.
môžem sa spýtať prečo si si taká istá? čo ťa o tom presvedčilo?
Cituji Anička52: si mohu ověřit realitu a nemusím tak spoléhat na tvrzení druhých
takže jste umřela, zjistila co je po smrtí a pak se zase probrala??
Tak nějak jsem zatím neumřela. 
Ale zkusila jsem praktiky podle starých mystérií. A zeptala se takových těch povolanějších, co o tom vědí o trošinku víc než najaký člověk.
http://www.ulozto.cz/xVYRu6J/jamblichos-z-chalkidy -zip
Nejrychlejší je to s využitím spánku. Citát z Jamblicha:
"Neboť přihází se někdy, že zatím, co spánek mizí a počínáme se již probouzeti, slyšíme jisté krátce přerývané hlasy, které nám dávají návod, co máme činiti, aneb slyšíme hlasy tyto, když jsme mezi bděním a spánkem, neb konečně, když jsme již úplně procitli. Někdy obklopí též spící v kruhu jakýsi neviditelný a netělesný duch, takže jeho přítomnosti očima svýma nemohou viděti, nýbrž dostaví se jakýsi zcela jiný způsob vnímání a poznávání. Tento duch dostaví se za zvláštního lomozu a rozlije se se všech stran kolem spícího, aniž se ho však dotkne. Vykoná služby podivuhodné, aby duši i tělo spícího osvobodil od různých utrpení. Jindy zase zazáří jasné a klidné světlo, které ruší vnímací schopnost zraku. Oko se zavírá, když dříve bylo otevřené, při čemž ostatní vnímací schopnosti se probouzejí1 a uvědomují si, kterak bohové ve světle se zjevují, slyší, co bohové mluví, a poznávají, co konají."
Ale objevují se při toše trpělivosti a vynaloženého úsilí i za plného bdění. 
Reaguji na Eufory-Megan:
Ono je lepší něco znát dříve. Stará mystéria a podobné systémy, jestli se nepletu, byla vytvářena z důvodu, aby adepti oněch mystérií vyzískali lepší budoucí existenci a nesdíleli osud obyč. smrtelníků. A mohou takové praktiky pomoc vylepšit i tenhle život, co jsem si ověřila.
dnes, 17:23:11 - Připojeno během spojování:
Co bude po smrti?
Ahoj přemýšleli jste někdy co bude po smrti? já se toho někdy bojím že třeba budu sama a nebo tak co si o tom myslíte?
Rozklad těla Co víc?
Nebojím se toho vůbec, je to přirozené a ve stáří to pro mě bude úleva.
Já se tedy smrti hodně bojím...často nad ní přemýšlím...celý život se za něčim honíš a pak co..umřeš..a nic...dřív jsem to neřešila, ale poslední dobou, co v mém okolí začali umírat lidé a i mladí, sebevraždy, tak to v hlavě hodně řeším..Někdy až moc bych řekla..
Reaguji na Ziralka: Dobře ale když si představím že potom budu navždy třeba sama v tmavém prostředí nebo tak tak je to hrozné
Reaguji na Monaa: Že? v mém okolí teď jsou samé bouračky mladých.. mladý člověk jde opilý z hospody a utopí se mám z toho hrozný pocit i když je neznám..
Reaguji na iffiik:
Tohodle se taky bojím, co bude pak, to jako, že to bude jako když spim nebo cooo??
Já si myslím, že někde začnu žít nový život.. třeba jako zvíře. Doufám v to..
Reaguji na Anetkaa: Jo jenomže to mě taky děsí podívej se jak se lidé ke zvířátkům chovají 
Ať už ke slepici a nebo k psovi jsou to všechno zvířata..
Po smrti nebude už vůbec nic.Nic nebudeš vědět budeš už navždy spát a sama nebudeš.Už prostě nejsme.............
Nic Každej si o tom myslí svoje, ale nevidím důvod proč bychom se tím měli vůbec zaobírat 
přece nestrávím celý život přemýšlením nad smrtí
Reaguji na Kamilinka: Reaguji na nicolblabla: celý život ne ale když si představím že budu několik metrů pod zemí a nebo mě někdo spálí tak je to hroná představa...
Já se ani tak nebojím smrti,jako staří...Ale obojí jsou přirozené procesy..to já vím..Ale prostě-když vidím staré,hodně staré lidi...a třeba vidím jejich fotky z mládí,je mi z toho vždy tak ňak smutno.
méně než
10 příspěvků
Moc pěkná kniha na toto téma je Kdo se bojí smrti? od Jana Van Helsinga, určitě stojí za přečtení.
Dostala jsi mě.
