Ahoj holky,
píšu tohle, protože už si opravdu nevím rady 
Začnu od začátku - na základní škole jsem si vyslechla od učitelky, která je dodnes mým pedagogickým vzorem, že jsem oproti své sestře krapet silnější. A od té doby se to se mnou vleče. Zanechalo to na mojí dušičce solidní ránu, protože to řekla jen tak mezi řečí při zkoušení před celou třídou.
Od té chvíle o sobě neustále pochybuji, moje váha je pro mě neuvěřitelně citlivé téma. A lidé v mém okolí toho zneužívají. Mám pocit, že když jim docházejí argumenty proti mě rýpnou do tohoto tématu, protože ví, že mi ublíží. Poslední rýpnutí od mého dobrého kamaráda vyústilo v jedno z mnoha mých anorektických období...při výšce 161 cm jsem chvílemi vážila 44 - 43 kilo...
Jenže pak jsem na dlouho onemocněla a začala brát HA. A váha mi jde nahoru. Aktuálně mám 51 kg, což se mi zdá celkem v pořádku. Snažím se vyhnout blbosti jménem hladovění, jsem už i zaregistrovaná na kalorických tabulkách, abych se naučila jíst 5x denně.
A mé okolí se do mě opět začíná navážet. Věty typu:" jak se pěkně začínám zakulacovat" mám na talíři tak 3x do týdne.
Je to pro mě hrozně těžké, chvílemi mám naprosto zoufalé stavy, kdy nemám sílu ani vylézt z postele, připadám si neschopná, hloupá, tlustá a hlavně si neustále opakuju, že jsem vlastně nedosáhla ničeho čeho jsem chtěla. Začínám si už i trochu myslet, že všem vyhovovalo když jsem nejedla a prostě o tom mlčela...
A proto prosím o radu: Jak jste se vy naučily naučily mít rády navzdory tomu, že okolí vám háže klacky pod nohy?
Zároveň přikládám fotku své postavy, kdyby jste znaly nějaké cvičení budu jen ráda 
Poslat SZ
Přičemž si myslím, že vyřešení té druhé možnosti je paradoxně jednodušší.