S novým přítelem je nám dobře, plánumeme budoucnost, rodiče se jakš takš uklidnili (nemohli se s takovými velkými změnami dlouho smířit), někteří kamarádi zůstali, jiní zklamali....každopádně nebylo lehké neustále někoho přesvědčovat, že jsem udělala dobře, že to už dál nešlo...samozřejmě, že v úzkých chvílých jsem taky sama pochybovala a pár nocí probrečela, ale stejně jsem vždy nakonec došla k tomu, že je to dobře tak, jak to je teď....
Se současným přítelem plánujeme rodinu, společné bydlení, vše vypadá hezky.....ale už se tak nějak všeho víc bojím než dřív....už jsem se zklamala a viděla, jak se může člověk hrozně změnit...asi budeme brát hypotéku na dům, čehož se taky trochu bojím, je to přeci jen závazek na 25, 30 let....dřív bych nepochybovala, ale teď už vím, že tahat se o peníze a majetek s bývalým není žádná sranda.... (s bývalým to nemáme úplně dořešené doteď, byt se nedaří prodat atd...)
Zažíváte někdo to samé? jak se přestat bát, koukat na to špatné do minulosti a věřit, že teď už to vyjde? s každou hádkou nebo problémem mám strach, aby to nedopadlo jako v posledním vztahu....
Poslat SZ