arrow
profile_image
rattty
od 29. 3. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Taky jste si prošli krizí? Jak jste ji řešili? Co Vám pomohlo? Jak jste zachránili váš vztah? Co Vám otevřelo oči?

arrow
profile_image
rattty
od 29. 3. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Já mám přítele a měli jsme velkou krizi, opravdu obrovskou...

dřív - přítel přišel z práce, kolikrát dost pozdě, a vadilo mi, jak byl kolikrát podrážděný, tak jsem začala být milá a když on byl pořád nemluvný,byla jsem nepříjemná taky, nebo jsem měla narážky,žárlila jsem a napadly mě různé myšlenky,hledala jsem důkazy, že mi lže.... pak mi vadilo, že si mě - podle mě ! málo všíma, že jezdí pozdě domů z práce (má náročnou práci) atd. tak přišla fáze,že jsem se snažila dělat, jako že mi to nevadí, začala si psát s kamarády atd... a tato fáze se střídala s druhou fází - kdy jsem si ztěžovala, kritizovala ...

pak jsem si přečetla knížku Tajemství a nějak se probrala...uvědomila jsem si, jak se se mnou muselo špatně žít....celá ta knížka je o pozitivním myšlení...nemusíte si ji pořizovat, chci tím jen poukázat, že někdy,aniž bychom si to uvědomovaly, tak je to s náma těžké...jsme samy neštastné, něco nás trápí a je nám to líto...a pak se chováme "hloupě", aniž bychom chtěly...

začala jsem myslet pozitivně, přestala jsem vyčítat, vítala ho s úsměvem, už nevolam,když se zdrží, doma mu jen řeknu, at příště dá vědět, že mám jinak strach...trvalo to pár dní a náš vztah je jako na začátku, spěchá, teší se domů, vymýšlí program, hladí mě u tv po vlasech a i když třeba taky někdy přijede domů později,nebo plácne něco, co mě mrzí, já se nezlobím, nevyčítám...oni si to ty chlapi kolikrát ani neuvědomí...

A víte co mi řekl? že už si nevěděl rady, že když spěchal, přišel pozdě, tak jsem nadávala, vyčítala atd, pak když něco řekl, tak taky a když mlčel, tak to bylo taky špatně....málem jsme se rozešli...

nejsem odborník na vztahy, ale jednou za čas to chce podívat se ve vztahu sám na sebe z pohledu partnera...někdy se nestačíme divit.

My se snažíme se do krize vůbec nedostat, když cítíme, že je něco jinak, okamžitě to řešíme, praktikujeme to tak už několi let, krizi jsme neměli a oba věříme, že to tak bude fungovat i nadále

arrow
profile_image
rattty
od 29. 3. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

to asi každý...ale když už krize je? musíme si poradit, jak ně

rattty
Jsi moc rozumná ženská, ale to už jsem ti napsala trochu jinými slovy jinde. Už nemusím provokovat, hájit i chlapy, když tu sami nejsou, píšeš moc pěkně, přeji ti moc šťastných roků s přítelem. Myslím si, že můžeš být na sebe hrdá, jak to zvládáš. I když tím vlastně obdarováváš především sama sebe

rattty
Hlavní je si uvědomit, jestli vůbec krizi řešit chtějí oba partneři. Teda tohle jsem si vždy uvědomovala já. Když to jeden nechtěl, šlo se od "toho" a když oba chtěli, tak jsme si vyhradili jeden večer, sedli jsme si a vypovídali se sobě navzájem, co nám vadí, co by každý chtěl změnit a co je možné pro to udělat. Prostě řešili jsme to tak nějak v klidu, bez emocí. A pak jsme se snažili dodržovat to, na čem jsme se domluvili. Někdy to vyšlo, někdy ne, každý vztah je unikátní a tak se k němu musí přistupovat

arrow
profile_image
rattty
od 29. 3. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

ivik1

děkuji, nemysly si, taky jsem měla dny, kdy jsem byla uplně hotová...ale to bylo...byla jsem z té naši krize tak na dně, myslela jsem, že zemřu....ale bylo to k něčemu dobré....naučila jsem se přemýšlet jinak, pozitivně a hlavně tak, abych neubližovala sama sobě...pěkně a i pravdivě jsi to napsala...obdarováváš především sama sebe. V závěru kdo se nejvíc trápil? Já...na oko jsewm mohla dělat co jsem chtěla,ale uvnitř to přehlížet, to nešlo...

I Tobě přeji krásné období a spokojenost v životě

rattty
Děkuji, rozumím ti, hýčkej svůj vztah, kdo říká, že klidně,nebo dokonce raději, bude sám, dělá z nouze ctnost. Máme sice psa, ke kterému se můžu kdykoliv přitulit, ale k manželovi je to přece jenom lepší.

arrow
profile_image
olisak
od 13. 1. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

rattty
Napsala jsi to moc hezky... mám to teď doma podobně jako ty dřív. Taky si občas přijdu až nesnesitelná, když se na sebe podívám jeho očima. Vyčítám, naléhám, vyptávám se, podezírám, snažím se ho převychovat... Nedávno jsem si někde přečetla názor, ze mnohem jednodušší je přece změnit něco u sebe, než požadovat a vynucovat si změnu u toho druhého. Jen bych možná potřebovala nějaké nakopnutí, nevím úplně, jak na to... o té knize uvažuji už déle. Aspoň mám teď opravdu důvod si ji přečíst. Když pomohla tobě, možná v ní také naleznu inspiraci, jak se na věci dívat jinak a lépe

arrow
profile_image
rattty
od 29. 3. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

olisak

omo je to těžké, ale je fakt někdy dobré se zamyslet...přítel pak má stres v práci, doma na něho spustím...kolikrát si říkám, že jak dlouho bych to vydržela já....přijít domů a ještě pořád poslouchat výčitky...zkus tu knížku, podle mě je ale základem pozitivně myslet a nic si nepřipouštet...jde jen o zvyk....klidně písni .-) pomůžeme se uklidnit navzájem

arrow
profile_image
Sandra25
od 11. 1. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji rattty: Taky jste si prošli krizí? Jak jste ji řešili? Co Vám pomohlo? Jak jste zachránili váš vztah? Co Vám otevřelo oči?

Ahojky.
A nie len jednu krízu. Už som to riešila raz tak, že som od neho odišla(ale to som skôr brala ako koniec). Najhoršie je, že ja som tá hrozná v našom vzťahu. Ako píšete niektoré, tak tiež kritizujem, vyčítam, proste sa stále rozčulujem a ani neviem prečo. Tiež som začala čítať knihu Tajemství aspoň aby som myslela pozitívne. Ale sa fakt občas čudujem priateľovi, že je ešte so mnou. On mi stále pomáha, ale niekedy mám pocit, že sa mi tiež moc nevenuje. I keď stále robí plány na víkend, ale vatčšinou sa neuskutočnia.
Neviem prečo som sem prispela, ale aspoň sa mi trošku uľavilo, keď som sa vykecala

No u nás probíhá krize zrovna teď. Chtěla bych vám něco napat, ani nevím co...dost jsme si promluvili a snažíme se začít odznova...asi si budu muset taky koupit knížku nebo něco...protože řeším spoustu věcí, které řešit nemusím...nebo bych neměla...ale nedokážu některé věco jen tak přejít a pak je parmanentní dusno a v tom se žije těžko

Cituji Thunder: řeším spoustu věcí, které řešit nemusím...nebo bych neměla...ale nedokážu některé věco jen tak přejít a pak je parmanentní dusno a v tom se žije těžko

To je snad nějaká epidemie nebo co. Třeba s přibývajícím světlem a jarem ve vzduchu bude líp

Cituji Vláďa: To je snad nějaká epidemie nebo co

Asi zřejmě nám dochází síly po zimě...nebo nevím...u nás to není první krize...jsme oba dost mladí, takže se v tom trochu patláme...já jsem trochu napřed, jak zkušenostma, tak v životě (co se týká zodpovědnosti, přemýšlení dopředu)...manžel mívá občas výpadky, kdy má útlum, nedělá nic, zaspává do práce a nevím co ještě...já začnu být vzteklá...pak se udělá neodstranitelné dusno, které by šlo krájet...to muže ještě bíc utlumí, mně ještě víc vztekne...a končí to výkřikama o rozvodu atd...2x se nám to podařilo si vyříkat, vyčistit vzduch, ale tentokrát přituhlo zase slušně...čeká nás stěhování přes celou čr, snad i lepší vyhlídky, tak jsem zvědavá, zda nám to pomůže...

arrow
profile_image
natasha corelli
od 15. 3. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji rattty: pak jsem si přečetla knížku Tajemství a nějak se probrala

Takže ta knížka ti nějakým způsobem pomohla? Tak to bych si jí taky ráda přečetla, taky máme občas doma dusno, podobné, jak tady všechny popisujete. A jsem si jistá, že kdybych všechno tak neřešila a uměla se nad některé věci povznést, určitě by naše "symbióza" fungovala líp.

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy uzavřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené