Když člověk říká, že se chce změnit

Jak kdo - někdo potřebuju podporu ostatních, někdo právě potřebuju aby o tom nikdo nevěděl.

v podstatě s tebou souhlasím, mám taky dojem, že lidi, co o sobě pořád říkají, že se chtějí změnit to opravdu jenom říkají a nic pro to nedělají...ale na druhou stranu, já jsem třeba taková, že ráda sdílim s lidma (přátelema, přítelem) svý pocity a když chci něco ve svym životě změnit, tak se tim naplno zabejvam a potom o tom samozřejmě mluvím i před lidma, protože prostě nemůžu jinak

Reaguji na marilyn: jj to je v pořádku, ale když to člověk říká stále pořád dokola a žádná změna, tak už mi to přijde jen takový gesto a začínám pochybovat, že to ten dotyčný nemyslí vážně.

přesně tak. znám několik takových a těm opravdu nevěřim, že se změní...

myslíš někoho konkrétního? nebo uveď příklad

já myslím, že když se někdo chce změnit, tak je to individuální - někdo to řekne všem, jiný blízkým, další na diskuzi, někdo nepotřebuje rady a hned koná

Pravda.Taky si říkám,já se změnila dost-naprosto skoro ve všem a mám převelice silnou vůli a nikdy jsem neřekla větu:chci se změnit,vždy jsem to jen bez keců udělala.Naopak znám lidi co o tom pořád jen žvaní a skutek utek.

No, tak v tom případě to je kecal
Třeba já osobně, když chci ve svém životě něco změnit, věnovat se něčemu novému bo tak něco, tak se chci svěřit, pochlubit a tak podobně.. Ale opravdu to pak udělám, nežvaním jen tak naplano..

No třeba můj bývalý říkal často, že se chce změnit... ale on jenom CHTĚL a to bylo všechno Jenom mi teda trvalo, než jsem si uvědomila, že to, že někdo říká, že se chce změnit (nebo že se změnil), nemusí být nutně pravda i ve skutečnosti...

Ono taky záleží, jak to myslíš. Třeba já když jsem začala cvičit (jsem absolutní odpůrce pohybu ), tak jsem o tom všem říkala a psala, oni se pak ptali třeba za měsíc, jak pokračuju... takže mě to jakoby nutilo pokračovat
Ale třeba když někdo řekne "Chci se změnit a nestřídat už holky", tak já to cítím tak, že to je spíš v něm, že se musí změnit jeho nitro a nějaký řeči tomu až tak nepomůžou...

Jedná se o mého bývalého,který říkal, že se chce strašně změnit, že už chce mít vážný vztaj se v ším všudy. Ale od té doby co to říká, tak nepociťuji žádnou změnu, tak si myslím, že to jsou jen od něho silná slova. Docela smutný. Když bych se opravdu chtěla změnit, tak to asi neříkám, možná se o tom zmíním a pak už o tom stále nevykládám. Kamarádi si snad pamatují co říkám. Navíc si myslím, že potom si tě člověk začně vážit víc, když něco pořádnýho změníš a nikdo o tom moc neví. Je to pak takový příjemný překvapení pro ostatní. Nemám totiž ráda takovýhle slova, který jsou bohužel jen slova.

Já zastávám názor, že lidé se nemění. S přibývajícím věkem se max. vyvíjejí a formují (osobnostně), ale nemění. Takže pro mě jen póza. Navenek možná bude jiný, ovšem uvnitř pořád stejný...

moje dřívejší kamarádka píše neustále na FB věci typu: "dneska začínám s novým stylem života" nebo "jsem na dně, musím se sebou něco začít dělat"...a nikdy se sebou nic neudělá, jenom se pak nechává litovat lidma, co jí utěšujou...

Reaguji na Ivčáááá: je to tak

Kočko, mám skušenosti s člověkem, který sliboval hory-doly, že se zmenil, že si neco konečne uvedmil ale nakoniec to byli jenom kecy Takže doopravdy, pre mňa su duležité jediné činy ale ne jenom na začátek ale doopravdy snažení se pořád, žadne pretvárky, reči, ale CHTIT a to aj UDELAT!

asi tak ....