Můj přítel žije život v bodech, pořád si něco mumlá a vidím, jak v duchu něco odpočítává, když jsme spolu začali chodit, zeptala jsem se ho, co to dělá, co že to pořád počítá a on mi řekl, že jen si kontroluje, jestli už všechno, co si naplánoval má hotové, myslela jsem, že se jedná o nějaké závažné věci, ale on si vlastně v duchu říká "učesal jsem se, oblíknul jsem se, zuby vyčištěný mám, nasnídal jsem se,utřel jsem čmouhu na zrcadle, srovnaný boty mám" atd. Mluvila jsem o tom s jeho matkou, ona mi řekla, že to, co dělá má dokonce i svůj název, a že když je u ní sám ve svém pokoji, pořád si tam přerovnává srovnané, když je u mne, kontrojuje si po celý den, jestli má řetízek tam,kde má být, jestli má telefon tak, jak má mít, prohlíží si oblečení, jestli je všechno v pořádku, kroužek v nose pořád rovná, celý den jen něco přerovnává a uklízí, ....no prostě mi je to zvláštní chování, krom toho se občas zachvěje, jako kdyby mu byla zima, kývá hlavou, jako když na souhlas, to si o něčem přemýšlí. Zvykla jsem si říkat mu všechno hodně brzy dopředu, je totiž velmi pomalý. Napříkla když jdeme na vycházku, nejdřív o tom přemýšlí a to tak, že se dívá okna a zase to jeho kývání hlavou,trhavé pohyb rukou, potom začne chodit k zrcadlu, ani do něj třeba nekouká, jen si pořád něco rovná a kontroluje, je to k zbláznění, připadám si někdy, jako bych měla doma malé dítě, ale jemu je 35 roků, pak teda jdeme ven, u všeho se zastavuje, nad vším uvažuje,prostě než s ním někam dojdu, uběhne půl dne, takže třeba turistiku s ním dělat nejde, nikam bychom nedošli, píšu to jak se říká "páté přes deváté", už si připadám,jako on, ale stále mě napadají další a další věci, které dělá, např. když si stáhneme film, kouká se na jednu scénu třeba pětkrát, když ke mě příjde, má batoh na zádech i další půl hodinu,než mu dojde, že by jej mohl sundat, zajímavé ale je, že má velmi dobrou paměť na drobnosti, třeba názvy run, je to jeho koníček,já bych si to nezamatovala nikdy, dál mě celkem udivuje, že pracuje v továrně u linky a musí všechno zvládat v čase, to mu problém nedělá,v intimních záežitostech taky problém není, spíš naopak,ale má to jednu výhodu, když je u mne přes víkend, při jeho odchodu mám perfektně uklizený byt.
Takže, co je to vlastně za problém? Děkuji
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Můj přítel žije život v bodech
Poslat SZReaguji na Ziki:
Ano, teď je pro mě nejdůležitější odstranit kompulze, pořád na to teď myslíma říkám si, že ne, že to nepotřebuju dělat, takže na tom začínám pracovat (ještě, že jsem na toto téma narazila).
A děkuju, že jsi mi připomněla téma, které jsem založila, úplně jsem zapomněla, že jsem tu něco takového zakládala. Když jsem se nad tím tak začala zamýšlet, začla jsem to dělat v té době, kdy jsem se s ním rozešla. V té době se totiž odstěhovala ségra a já začala trávit noci sama doma. A měla jsem z něho strach, který vlastně trvá do dneška. Zrovna tenhle týden jsem si několikrát říkala, co když se tu náhodou objeví, co když mi něco udělá, zrovna, když tu nikdo není, pořád si myslím, že na mě někde číhá. Ale vůbec jsem si to nedávala dohromady s tímhle, až teď, když jsi mi to připomněla, tak mi to už dává souvislost. Pořád se tu minulost snažím vytěsnit, ale ona se mi pořád snaží dostat na povrch.
Taky bych kolikrát nejradši, aby mi někdo svázal ruce a já to nemohla dělat. Jinak, co se týče rovnání věcí, taky mám ráda vše srovnané a uklizené, ale asi to nenínic strašného. naši mě totiž vždycky, když jsem byla malá, říkali, že si musím uklízet a rovnat hračky a za posledních pár let se strašně změnili a často to u nás vypadá, jak když bouchne bomba a já prostě jen chodím a uklízím, ale to by dělal asi každý pořádný člověk. Jinak občas mám v pokoji taky sem tam poházené věci, ale nehroutím se z toho, jen mám ráda třeba oblečení srovnané podle barev (občas to tam hodím, jen tak, ale pak mi to nedá a stejně si to srovnám).
Když já mám strach, že by si přítel myslel, že jsem blázen. Nevím, jestli se s tím mám někomu svěřit (když jo, tak asi nejdřív mamce nebo sestře), ale tak nějak se za to stydím, že tohle dělám. Ale zas na druhou stranu už se snažím ten strach trošku ovládat (spím s otevřeným oknem, už si nesvítím, když spím, ale tv mi hraje potichu).
Teda, tak teď jste mě trošku vyděsily holky 
Nikdy jsem o ničem podobném jako OCD neslyšela, tak mě to dost překvapilo.
Už asi tak dva roky mě trápí podobné stavy.
Vždy když odcházím z bytu, dávám si tak 10minut rezervu, protože se neustále vracím od žehličky ke sporáku, poté zkontroluji lednici, zda je zavřená, obejdu celý byt, zda jsem zavřela všechny okna, několikrát utáhnu kohoutky a toto opakuji třeba třikrát...při zamykání dveří to je stejné, vždy zamknu, chvilku lomcuji s dveřmi a od branky se vždy vrátím, abych to ověřila (když se nevrátím, třeba ještě hodinu mě trápí pocit, že jsem nezamkla, jsem schopná se i od zastávky vrátit zpět). A když jsem například na chatě, je to o to horší, často se ptám lidí, zda jsem zamkla a nutím je kontrolovat, že zamykám (ty si ze mě samozřejmě poté dělají srandu). Ruce si také myji často, většinou si je myji třeba na dvakrát, třikrát, protože mi vnukne myšlenka, že jednou jsem si je nemusela umýt dostatečně, ale jinak se bakterii nějak extra neštítím (např. chytit se v metru, podat ruku,...). A vždy se vrátím, abych zkontrolovala, že jsem kohoutek zavřela. Také mě trápí myšlenky ,které mě přepadají několikrát za den (někdy více, někdy vůbec), že musím okamžitě provést nějakou činnost, jinak se stane něco špatného. Třeba v noci vstát z postele a jít poklepat na stůl...zkontrolovat, že jsem všechno vypnula, zavřela dveře...Neustále musím kontrolovat zprávy, že se ve světě neděje něco zlého.
A co jsem si tak o tom pročetla, většina přesně na OCD sedí. Nikdy mě nenapadlo, že jde o nějakou poruchu, ale až teď mi došlo, že mě to ovlivňuje mnohem více, než jsem si vůbec uvědomovala.
Galerie obrázků
Tak s tím ti nikdo nepomůže. Podle popisu má tvůj přítel jemnější formu PAS (poruchu autistického spektra). Je na to ještě docela dost dobře. Jiní lidé s těmito poruchami ani třeba nemluv,í pouze vydávají zvuky, jsou sociálně nepoužitelní -neumějí si vytvořit k někomu vztah atd. Tvůj přítel je alespoň ve vztahu s tebou a komunikuje. Ale to mávání rukama a drbání hlavy a kývavé pohyby hlavou jsou typické znaky PAS plus to urovnávání... Je to nevyléčitelné. Můžeš se mu snažit pomáhat v tom jeho uklízení nebo být alespoň přesná..Ale i tak tě obdivuji, já bych s takovým člověkem být asi nezvládla. S dětmi, které měly PAS jsem do styku přišla a opravdu to nebyl žádný med. Tvůj přítel je na tom ještě dobře.
Reaguji na SMV: Jojo, chodila jsem takhle taky s jedním klukem, choval se velice podobně jak popisuješ, a ještě navíc nosil pořád to samé oblečení, a přitom si pořád kupuje nové a nové oblečení ale on to koupené oblečení nechá v igelitce, položí to někam na zem, a pak za 3 roky to nějak vytáhne a 3 hodiny mu trvá než to oblečení zkontroluje jestli je v pořádku.
Tak jasně, chápu, že než si člověk něco koupí, musí si to zkontrolovat jestli to není šunt, já taky než si koupím něco, tak si před koupí věci věc zkontroluji, aby to nebyl šunt, ale trvá mi to tak maximálně 2 minuty. Ale jemu to trvá hodinu si to vyzkoušet/zkontrolovat v obchodě, a ještě navíc mu trvá 3 hodiny si to zkontrolovat doma... Je to k zbláznění... a ještě na sebe moc nedbal, moc často se neholil, myl se jenom jednou za 3 dny, to byl opruz...
A jak jsi psala, tak taky trvalo strašně dlouho než jsem s ním vůbec vylezla z baráku.
Já sice taky moc "normální" nejsem ale třeba s takovýmhle klukem který o sebe nedbá bych už nikdy nechtěla chodit...
Jinak ten kluk byl už takový odjakživa, ne z nějakého stresu nebo tak...jn řekla bych že byl asi taky něco jako autista
Aspergerův syndrom jak vyšitý, je to lehká forma autismu, nelečitelná. Má nějaké problémy se stravou? že něco jí moc, něco vůbec? nebo dělí jídlo na počty, barvy? nebo si sám jídlo neudělá? je to velmi časté, že aspergeři mají nějaký zvlaštní vztah k jídlu..
