Nejhorší pracovní pohovor

Naprosto nejhorší pohovor jsem absolvovala v jedné softwarové firmě. Pohovor byl na místo pomocné účetní, tedy předpokoládaly se základní znalosti účetnictví, účetních programů a práce s financemi. Ovšem to, co na mě vybalil pan šéf, to bylo neskutečné. Připadala jsem si ne jako u maturity, ale jako u inženýrských státnic z ekonomie . Úsměv jsem u něj neviděla, byl odměřený, nepříjemný a dopadlo to tak, že mi i slza ukápla. Na toto místo nakonec vzali paní bez vzdělání a praxe, o které trdili, že na otázky odpovídala bravurně a byla skvělá... Za pár dní letěla pryč, protože nebyla schopná základních účetních operací... Takže ty jejich pohovory jsou opravdu objektivní... Naštěstí jsem práci nutně nepotřebovala, studuji, jen jsem si chtěla přivydělat, takže v pohodě a život jde dál... Od té doby jsem obrněná a příště takového "inženýra" pošlu do určitých míst rovnou .

Reaguji na dipendenza: To jo protivní to oni umí být ale když se potom zeptali jaký si představuju plat a já řekla 13 hrubého koukali na mě, jako bych je chtěla okrást.

Už jsem to psala do diskuze jinde - pro mě byl nejhorší zážitek na pohovoru ve společnosti Index Nosluš. Nesmyslné otázky, arogantní přístup pana "šéfa", směšný plat a navíc nabídka byla na pozici Junior personální konzultant 1/2 úvazek za 50 kč/hod. Ve skutečnosti se jednalo o nárazové zpracování faktur... aboslutně neprofesionální chování mě u této personální agentury doslova zaskočilo

Reaguji na Ruměnka: Jj dneska s uchazečem o práci děsně zametají.

Já před pár lety dělala pohorov do Zary na poloviční úvazek. Bylo mi asi 19, celá vyjukaná z prvního pracovního pohovoru. Slečna "vedoucí", taková umělá bárbína, mě vzala do nějakýho skladu, kde nebyl ani stůl a židle, jen jsme tam stály mezi rozházenýma regálama a ptala se mě na takový otázky jako, co si představuju, že je týmová práce, jestli jsem týmová hráčka, co jsou mé silné a slabé stránky... No fakt komedie. Kontrast toho příšernýho prostředí naprosto nevhodnýho na pohovor, byl to fakt takovej kamrlík hnusnej a ty její blbý otázky, jak kdybych se hlásila na kdovíjakou pozici...

Reaguji na Ruměnka: Na tuhle pozici jsem dělala pohovor taky, a přesně to odpovídá nadpisu - nejhorší pracovní pohovor - "šéfové" tam tenkrát seděli na pohovoru dva a jeden příjemnější než druhý. Tenkrát jsem práci opravdu potřebovala, takže jsem jim odkývala i ten směšný plat a zaučení na druhým konci republiky, ale nakonec jsem byla ráda, že mě nevzali - neobtěžovali se ani ozvat.

Mám tu samou zkušenost, děs a hrůza.

Nejhorší pohovor byl do Microsoftu. Sice jsem byla připravena na to, že chtějí vyzkoušet, zda jste připraveni na práci ve stresu, ale to co se dělo byl děs. V prvním kole příjemný a sympatický personalista se ve druhém kole změnil v arogantního nesympatického blba, který se ve mě snažil navodit dojem naprosto hloupé, neschopné husy, málem mi ukápla slza.

Stalo se mi něco podobného, ale s angličtinou - v inzerátu uváděli, že požadují němčinu, anglický jazyk výhodou. NJ ovládám slušně, angličtinu jsem se učila rok a s tím sem tam šla. Potom, co proběhla část pohovoru v němčině přešel šéf na angličtinu a já jsem odpovídala jen stručně a v holých větách, protože navíc jsem prostě neměla. On do mě začal rýpat, že jsem svoje jazykové znalosti dost přecenila a nejsou pro to místo odpovídající. Nezmohla jsem se ani na slovo, protože jsem si fakt připadala jako d.e.b.i.l.
Další "jedlý" pohovor jsem absolvovala před několika dny - pozice shop asistent u jedné luxusnější módní značky. Se šéfem jsem měla domluvenou schůzku tak, že přijdu v určenou hodinu na prodejnu a tam se ohlásím. Prodavač mě prvně důkladně lustroval pohledem, pak mě teda zhodnotil asi jako ucházející a šéfa zavolal. Zbytek personálu mě nepokrytě očumoval, ukazovali si na mě a smáli se (přitom viděli, že je vidím). Přitom jsem na sobě měla úplně normální oblečení - bílé kalhoty, proužkované tričko, červený šátek, tmavěmodré sako, vše sladěné do námořnického stylu.
Šéf pak dorazil a pohovor probíhal v blízké kavárně, protože kromě skladu tam jiné prostory nebyly. Taky tam padaly dotazy, jako "popište mi svůj módní styl", "jaké jsou vaše oblíbené módní značky" a přitom vyloženě rentgenoval, co mám na sobě, no připadala jsem si tam jak největší socka, co není hodna toho dělat prodavačku v jejich "super luxusním a skvělém" obchodě.
Podotýkám, že nakupuju a oblíkám se v běžných obchodech - Zara, Mango, Orsay, Next apod., tak jsem na sobě neměla nic, co by mělo vzbuzovat takové "pohoršení".

Zažila jsem to stejné, i když to nebylo v Zaře. Nevím, jak se ten obchod jmenoval, ale bylo to hodně podobné - ptali se, v jakém pořadí bych vyřídila následující věci: A) zvoní telefon a vím, že volá dodavatel B ) zákazník po mně chce najít správné číslo trička C) Na podlaze někdo něco rozlil a mám to umýt D) Neskutečně moc se mi chce na záchod.
Tak jsem to seřadila dle svého nejlepšího svědomí a paní prodavačka se na mě podívala jak na největšího debila. Potom se ptala, jestli jsem týmová, jak se chovám k lidem, jestli se dobře seznamuju se stmelených kolektivem lidí, jestli se oblékám běžně tak, jak jsem oblečená teď (projela si mě od hlavy k patě) a kolik kousků oblečení mám z jejich obchodu. Životopis si ani nevzala a řekla, že můžu jít. Děs a hrůza. Nevím, koho si představovali a hlavně jak si představovali odpovědi na ty jejich zvláštní otázky.

Ahoj můj nejhorší pohovor byl před 7 lety do jedné průmyslové firmy. Viděla jsem inzerát v novinách, měli 9 požadavků, 7 jsem znala ze školy a praxe, pouze 2 byli znalosti norem ISO což jsem neměla. Byla tam holka a kluk, okolo 30 let a evidentně si ze mě jakožto o 10 let mladší stříleli. Docela mě ponižovali. Prý kdy chci mít děti, Jestli jsem tak bláhová a čekám, že mě zaučí, dají mi auto, dobrý plat a já pujdu na mateřskou a oni budou za mě muset hledat náhradu. A to jsem jim řekla že děti neplánuji. Pak mě zkoušeli z angličtiny, dali mi přečíst a přeložit jeden článek, který byl šíleně sprostý, rozuměla jsem mu ale stud mi nedovolil cokoliv říct nahlas, tak jsem radši řekla že mu nerozumím. Tak mi poděkovali a že se ozvou. Stejně bych tam asi nešla po téhle zkušenosti.

Reaguji na LadyEs:

Toš s tím pořadím bych jí řekla - vytáhnu z kapsy papírové kapesníky a rychle skvrnu utřu (bezpečnost zákazníka je nejdůležitější), zvednu telefon a poprosím o strpení, zároveň zákazníka navedu ke správnému stojanu a zavolám kolegu, poté vyřídím dodavatele - a na záchod holt půjdu, až vše vyřídím není nad to dělat vše zároveň že
Nebo k tomu záchodu mě napadlo, že existuje speciální nálevka při nemožnosti si odskočit - mám ji tedy někde za rohem použít?

2 zkušenosti - první pohovor v herbalife - druhej pohovor pro imperator Olomouc - po tomhle podvodníky poznám na sto honů - ať už osobně či v inzerátech

Jinak nejhorší pohovor - asi ten Herbalife - celej den tam do mě valili, až jsem se naštvala a řekla, že odcházím - na to mi tam pan šéfík začal cosi vyčítat a já se zvedla a práskla dveřmi .. jinak na různé sprosté a arogantní personalisty/šéfy mám jediné - a to je založení rukou na prsou (to je nutí k odstupu a vyjadřuje bojovný postoj), ledový pohled a sevřené rty to vyjadřuje vše a nestojí mi za to kvůli někomu pobrakávat či se hádat

Já jsem byla před 2 lety na pohovoru v jedné firmě v Praze na pozici asistentka manažera. Komunikace s firmou přes e-maily byla v pořádku, ale když jsem tam přišla na pohovor... neskutečné... Byly jsme tam 2 slečny najednou, pohovor nevedl žádný HR, manažer, ale nějaký jiný zaměstnanec, že prý ostatní neměli čas, nenabídl nám nic k pití, sám si při pohovoru pil kávu a kouřil cigaretu. Po rozhovoru s ním vyplynulo, že ani žádnou asistentku nehledají, ale chtějí někoho do call centra. To už bylo opravdu moc, tak jsme se s druhou slečnou zdvihly a odešly, že jsme se hlásily na jinou pozici a o tohle že zájem opravdu nemáme. Neskutečné, co si někteří ve firmách dovolí. Tohle byl naštěstí jen jeden jediný strašný pohovor. Doufám, že nic podobného už nikdy nezažiju.

Já jsem několikrát narazila na slušná jelita v personálních agenturách. Namátkou, když mi sl. personalistka tvrdila, že můj životopis je určitě snůška fabulací a opakovaně se mně vyptávala dokolečka, zda opravdu hovořím uvedenými jazyky.

Certifikáty, co jsem předložila (TOEFL, DALF) si zaměnila s náhodným shlukem písmen. V konkrétních firmách jsem se s neuctivým jednáním nesetkala.

Reaguji na Emma_Belle: S těmito firmami mám taky špatnou zkušenost. Konkrétně s firmou Studio Vitality v Plzni, která prodává právě značku Herbalife. A u firmy Imperator jsem také byla na pohovoru bylo to v Plzni. Bylo vidět že jde o podvodníka. Také s OVB Allfinanz a jinými. Bohužel je to dneska tak, že si platíme drahé jízdné na pohovory, obětujeme tomu svůj čas a mnohdy i výdělky (to když si nás pozvou na dobu kdy máme být ne brigádě) jen aby se tam k nám personalisti mohli chovat jako hovada a ponižovat nás. Je to až k pláči, jak se někteří k uchazečům o práci chovají. Vůbec jim nejde o to mezi nimi najít vhodného kandidáta a zaměstnance, toho už stejně většinou mají vybraného . Oni se jen chtějí pobavit na účet lidíé, kteří jsou v zoufalé situaci a tak se nechají takto ponižovat a mnohdy i šikanovat jen proto, aby tu práci dostali, což ve většině pířpadů nedostanou.

Reaguji na Moomee: To jo no ale jedno veliké plus to mělo. Vyhecovalo mě to k tomu, s tou svojí němčinou neco dělat.

Reaguji na Justify:

máš pravdu - centrum vitality, regenerace .. milion dalších jmen .. ale je dobře že i zde na omlázku se najdou témata, která varují

Nejhorší byl pohovor na práci prodavačky do jednoho butiku, kdy se mě majitel zeptal co jsem ochotná udělat pro svého nadřízeného. Já řekla v rámci pracovních možností vše. A on tak se svlékněte. V tu chvíli jsem zdrhala

V jedné personálce přímo místo personalistky,sedli si ke mě 3 a byli strašně nepříjemní, a nejvíc mě dostali tím když jsem si dovolila říct že chci aspoň 15 000 hrubého..že prý mi dají dobrou radu,že si musím říct vždycky tolik aby mi to stačilo na základní potřeby a víc nic,tak jsem odvětila proč by mi teda dával někdo víc když si řeknu minimum,tak se smáli a že prý jsem hodně náročná. Pak začali řešit to že školení by bylo na opačné straně republiky a zda by se mému manželovi nestýskalo a jestli by mě vubec pustil..no hleděla jsem na ně jak blazen..když mi pak jedna slečna z dané firmy zavolala, s tím že mě neberou tak jsem ji velmi poděkovala a upřímně řekla že to faakt nevadí!

no tak to je hustý

mám podobnou zkušenost s personálkou (taky práce přímo pro ně). na dotaz jaký plat si představuju jsem odpověděla částku a oni začali mít dotazy jako: "to vám tolik platí ve vaší současné práci?" "nejste náhodou moc náročná?" "co je na vás tak skvělého, že byste měla mít plat jako ředitel firmy?" atd...podotýkám že ano - v tehdejší práci mi opravdu tolik platili, plat byl přiměřený pozici a městu (Praha) a jestli má u nich takový plat ředitel firmy, tak je mi ho upřímně líto

Přišla jsem na pohovor, pozice asistentka administrativy- no, pán mi oznámil, že požadovaná pozice už vlastně není k dispozici čili jako nechápu proč jsem se tam vláčela, jakoby mi nemohli zavolat (i když, spíš ta pozice asi ani nikdy neexistovala). Tak prý jestli nechci dělat "hostesku" - cosi prodávat, k tomu byl velmi arogantní a nepříjemný, že jsem ho málem poslala do pr.dele....

Slečna co byla na řadě přede mnou, byla u něj asi 2 minuty...pak jsem pochopila, proč vystřelila tak rychle.

No a Herbalife - celá spokojená rodinka (tatínek, maminka, dceruška) se nám chlubili jak se dá skvělé vydělat.....

Šla jsem na pohovor - bylo to prezentováno jako stánkový prodej potravin a dalších věcí - čokolády, čaje, kosmetika... Nejdřív jsem tam půl hodiny čekala, lidi co chodili kolem mě (každýmu bylo tak 19) bylo všichni zpití pod obraz Slečna co se mnou mluvila - pořád se smála, taky jí mohlo být tak kolem dvaceti, chtěl po mně ať přijdu další den a vyzkouším si to.
Ráno jsem tam přišla a zjistila jsem že se jedná o stánkový prodej parfémů - typické stání před Kauflandem a vnucování se lidem, kecy typu "je to ta stejná firma co vyrábí Hugo Boss" - chtěli po mně ať se dívám a na konci jsem si měla napsat test z psychologie prodeje. Po hodině jsem řekla že jdu na záchod a už jsem se tam nikdy nevrátila

finanční úřad je to už skoro deset let, ale tu ostudu si pamatuju dodneška. Bylo tam několik lidí kolem stolu, a dávali mi otázky..účto, ekonomie.. vybouchla jsem šíleným způsobem. A jedna známá se tam posléze úplně v klidu dostala, pak si člověk nemá připadat jak trotl

Já kdysi dělala pohovor u firmy Svět oken na pozici administrativní pracovník. Pozvání k pohovoru jsem dostala smskou- to už mně mohlo varovat. Mini prodejna ve které se nás sešlo asi šest holek. Pan šéf rozdal naše životopisy a začal test. Jaké známky jsme měly na vysvědčení, vypočítat 20% slevu, vypočítat plochu okna a co je půdorys a další si už ani nepamatuju.
Jedna holka se na něco zeptala- nevím už na co a šéf jí říká: "No, ale za tohle tady dáváme na holou." Asi to měla být legrace. Všechny jsme se sebraly a zdrhaly. Asi po měsící jsem
se šla podívat, koho si vybral. Seděla tam mladoučká nic moc holčina. Přesně taková, kterou si pán zpracuje přesně podle představ.

Reaguji na sapca: Tak to je taky síla. Hajzlové to jsou, co si někteří dovolí.

Reaguji na Bjetushka: Ty jo to jsou podobný praktiky jako u Jobingu, taky něco slíbí a potom skončíš na ulici se smlouvama které musíš uzavřít, prezentují to jako jakýsi pozorovací den. Vidím že tyhle firmičky jsou jedno a to samé

Reaguji na pes.filipes: To mi povídej já takhle dopadla u APB