Ahoj holky, potřebuju zřejmě radu, jelikož mě můj "problém" začíná omezovat. Poslední dobou (asi dva měsíce zpátky), ale intenzivně cca 2 týdny neustále myslím na to, mít dítě. Ne ovšem jako většina žen v euforickém rozpoložení a touhou splnit svoje "ženské poslání" a kdesi cosi. Přemýšlím o těhotenství (a porodu) několik hodin denně, ve smyslu, že mi dítě zničí tělo (strie, kila navíc, povolená kůže), o tom jak hrozné může těhotenství být (nenapadají mě ty dobré příklady, vidím v těhotenství, že v mém případě by šlo o ztrátu vlasů, boláky, nateklé nohy, zvracení atd.) a v neposlední řadě i o porodu, opět ne ovšem ve smyslu, že bych se ho panicky bála, ale o tom, že je to nechutné, že nedokážu mít před lékařem roztažené nohy (stydím se lehce i na gyn, natož hodinu na porodním sále), že bude potřeba cíř. řez a opět mě potká jen to nejhorší (komplikace, jizva od pupku dolů) nebo naopak při normálním porodu roztrhání, problémy se sezením v 6nedělí aj. Celé mi to přijde šíleně odporné, vůbec ne jako nejhezčí období ženy, mám deprese z toho, že mimino naprosto zničí moje tělo a tímto se zabývám x dní. Dozvěděla jsem se spoustu věcí, které jsem dřív ani nevěděla (prohlížení placenty, očistky, všechno mi to přijde nechutné a něco za co se budu stydět, i když většina to bere normálně). Mám sjeté videa s porodem na youtube, přečtené všechny diskuze o těhotentsví, porodu, poporod. problémech na zdejším fóru a každý den je to horší. Sama od sebe hledám na netu články a diskuze a masochisticky čtu, jak ta měla problém s tím, ta je dodevastovaná, ale všechny se zároveň rozplývají nad tím, že to za to stojí (nechápu). Jsem asi povahou sobec, určitě mi jde do budoucna o zdraví mého dítěte, ale nevím, jak budu v těhotenství snášet to, že mi bude praskat kůže a po porodu naopak to jak budu vypadat, mám strach, abych vůbec měla mimino ráda a nebyla zklamaná, že ono je příčinou toho, že moje tělo bude jiné.
Těhotná nejsem, tudíž nechápu odkud tahle moje touha po informacích pramení, dítě do budoucna spíš chci, ale vážně už nedokážu myslet na nic jiného a stresuju víc a víc. Myslíte, že je to na nějakého psychologa?
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Neustále přemýšlení o těhotenství/porodu
Reaguji na kivus: A ty ses teda nestyděla? Blbě formulovaná otázka, to by chtělo někoho, kdo celkově už před těhotenstvím měl stud z gynekologa. Vím, že skrz bolest to asi člověk vytěsní, nicměně i mezi ní jsou přestávky 
Já si nedokážu představit, že mě má někdo kontrolovat na kolik jsem otevřená, nebo střihat (au au), já bych se hanbou propadla už na kontrolách v ordinaci - to s břichem se leze na kozu a doktor to určitě zkoumá dýl než jen při běžné prohlídce 
ahoj, měla jsem úplně to samé jako ty... jsem teda o 4 roky mladší, ale už teď plánuju za 2 roky mimčo... bojim se šíleně porodu, ale za to mimčo mi to stojí... proto na žádný videa nekoukám, a jen se rozplívám nad fotkama miminek a těhulek... samozřejmě vím i o těch zápornejch věcech co mě čekaj, ale nepřemejšlim nad tim... jsem optimista
Reaguji na kivus: Xixi, značím si...eliptical mám, cvičit budu co nejdýl 
a ten stahovací pás po porodě ti nemůže ublížit?
Poslat SZ
Cituji gumidek: Jde o to, že já jsem přesvědčená, že já dopadnu strašně.
No tak buď přesvědčená i nadále a vážně tak dopadneš...přivoláš si to. Ale každý svého štěstí strůjcem.
Cituji gumidek: a pak v porodnici studem umřu
Nemyslím si, že v tu chvíli budeš řešit nějaký stud Myslím, že budeš chtít mít všechnu tu bolest co nejdřív za sebou.
Jinak moc nechápu tvé předčasné a možná i zbytečné obavy. Možná lidé, kteří nad tím nepřemýšlí a komplikace si vůbec nepřipouští, jsou na tom líp a taky jim všechno proběhne hladce.
Ne nadarmo se říká, že my sami si tvoříme svou budoucnost...
[reaguji]Lejlaaa
Cituji Lejlaaa: Ale každý svého štěstí strůjcem.
Nemám ráda tohle přísloví - zkus to říct člověku, co v autě zabil celou svou rodinu.
Cituji Lejlaaa: Jinak moc nechápu tvé předčasné a možná i zbytečné obavy
No asi pro to máš svoje důvody - buď už dítě máš a víš, co a jak, nebo naopak nemáš, nečekáš a neřešíš to, ale je tu dost holek, co jsou na tom podobně jako já
Reaguji na gumidek: neublíží, právě že pomůže aby se zavinula děloha atd. ale samo záleží, jestli nebudeš mít rizikové těhu. kámoška měla vždycky trochu nadváhu, teď jsem ji potkala poprvé s jejím prckem a čuměla jsem jak totálně zhubla - až po dítěti se jí poprvé podařilo zhubnout.
Reaguji na gumidek: jo a ten porod vypadá hnusně když na něho koukáš, ale to vypadá i když se podíváš na rozvrtaný zub před plombováním
Cituji gumidek: Nemám ráda tohle přísloví - zkus to říct člověku, co v autě zabil celou svou rodinu.
To je sice něco jiného, ale někdy to ovlivnit jde, tak proč si zbytečně negativně ovlivňovat budoucnost. Ale samozřejmě ti přeju co nejlepší průběh (až to bude aktuální) a třeba se ti názor změní
Reaguji na kivus: 
díky za rady a uklidnění
Reaguji na Lejlaaa: No a ty děti máš?
Jako je možné, že v těhotenství nastoupí hormony a všechny strachy přebijou, jenže to je otázka budoucnosti, potřebovala bych svoje obavy nějakým způsobem vytěsnit teď a nějak mi to nejde, pořád mi k tomu myšlenky směřují.
Reaguji na gumidek: Ne nemám a ani se nehodlám pár let dopředu stresovat a kazit si náladu něčím, co ani nemusí nastat
Ty máš třeba v rodině nějaký hrozný případ nebo tak? Jako mít takovou panickou hrůzu třeba na základě videí, ketré jsou bůhví odkud...nevím, přijde mi to zbytečné. Ale pokud si nemůžeš pomoct, tak bych si o tom zašla s někým promluvit a třeba se podaří zjistit příčina.
Víš chápu třeba ženy, které to mají nějak dědičné, nebo mají nepříjemný zážitek z prvního porodu a čeká je další...u takových je to takové jekési oprávněné, nebo jak to říct...ale ty si tím vážně zbytečně ztrpčuješ život
Galerie obrázků
Cituji gumidek: Min. by spousta chlapů neutíkala za mladšíma s nevykojenýma prsama a nerozestoupenýma břišníma svalama, ach jo.
tak radši nebudeme mít děti a rodit a zajdeme?
mám dvě děti, že by těhotenství, porody a šestinedělí byly úžasný období říct nemůžu, ale jsem ráda, že je mám a ta postava po dětech se dá přeci ovlivnit aspoň částečně, tak hlavu vzhůru holky ale přemýšlet nad tím takhle nepříjemně už teď by asi potřebovalo odbornou pomoc...
Reaguji na Lejlaaa: No v rodině žádná hrůza není, jenže moje mamka rodila ve 20 a 23 letech, sestra v 21, i kdyby u nás genetika fungovala, bude tam rozdíl, když já budu mít dítě třeba ve 30ti. Mě porod na videu děsivý, ve smyslu utrpení a bolesti, nepřijde, mě děsí to okolo - tolik cizích lidí, nástroje, řev, šití a ty důsledky poté - že nemůžeš sedět, někdo nemůže bez pláče ani na záchod, nemít sex třeba dalšího půl roku. Jinak nejsem fanatička, rozhodně nehodlám rodit doma, jen abych se vyhla doktorům, proti nemocnici nic nemám.
Téma Neustále přemýšlení o těhotenství/porodu je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:
- Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
- Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
- Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.
