Nikdo mi neporadí, všichni ale kritizují

V posledních měsících jsme asi dost přecitlivělá, možná občas vztahovačná. Ale co mě naprosto spolehlivě vytočí (ne že dřív by mi to vůbec nevadilo...) jsou rady typu měla jsi udělat to a o to, měla sis koupit tohle a ne tamto... Ve chvíli, když už s tím člověk stejně nic nenadělá je to akorát ke vzteku. Když se potřebuji rozhodnout nebo poradit, tak každý od toho dává ruce pryč, rozhodni se sama nebo já tomu nerozumím... Nechci aby mi někdo dával instrukce, kterými se mám řídit, s tím, že bude riskovat, že případné neúspěchy svedu na něj. Zajímá mě občas postoj někoho blízkého, případně zkušenosti.
Chápu věty já nevím, v tom ti neporadím, nerozumím tomu. Ale nesnáším věty typu, však si hloupá, měla si udělat to a to, neměla jsi chodit tam a tam, však to je známá věc a ty to nevíš ?...
Hergot, předem mi nikdo neporadí a pak má každý tisíc moudrých rad, které jsou v tu chvíli k ničemu. To mě pak kolikrát chytá zuřivost a dokážu být pěkně nepříjemná až vzteklá.
Znáte to také ? Jak na to reagujete ?