Obtěžování v MHD - jak se bránit?

když pohár přeteče... Znám to. Jednou jsem okřikla nepřizpůsobivé občany ve vagonu tak, že byl po mém výstupu klid. Přitom jich byla dost velká přesila a já se pak klepala, jestli jsem udělala dobře.

Tak, dámy, důležitý vzkaz pro Vás, které jste byly obtěžovány výše zmiňovaným falešným prodejcem NP. Vyšetřuje se to, byl identifikován, a čím víc svědectví o jeho chování, tím lépe. Půjdu vypovídat a radím to i Vám. Přeposílám mail, který jsem včera dostala. Kontakt na vyšetřujícího inspektora je u mne.

"Dobrý den,

Na zdejší součásti policie MOP Nové Město, Praha 2 je prováděno šetření pro podezření z přečinu výtržnictví, kterého se měl dopustit podezřelý p. Sivák, který ve stanici metra I.P.Pavlova slovně urážel a následně pronásledoval poškozenou, která si od něj odmítala zakoupit časopis. Při spolupráci s poškozenou se mi podařilo pachatele ztotožnit.
Při spolupráci s redakcí Nové Prostoru nám byl poskytnut Váš email ohledně stejného jednání , zřejmé stejného pachatele. Tímto Vás žádám o sdělení zda by jste byla ochotná k celé věci vypovídat na zdejší součásti policie, aby bylo možné podezřelému prokázat i jiné obtěžování, než to které zde oznámila poškozená osobně. V případě, že by jste souhlasila zašlete mi na Vás tel. kontakt aby mohl být domluven termín osobního setkání.

Věřím, že Vám jednání podezřelého není lhostejné a budete s naší součásti policie MOP Nové Město spolupracovat."

..a s výslovným dovolením pana inspektora uveřejňuj konktakt přímo na něho:

nprap. Trmal Aleš
vrchní inspektor
tel. 974852710(724762391)
FAX: 974852718

To je fajn, že už vědí o koho jde.Jen by mě zajímalo ,pokud mu to dokážou, jaký mu hrozí trest...nejspíš to bude jen bububu Osobně bych mu přála pořádnou nakládačku

To nevím, zeptám se. Tipovala bych, že mohou dosáhnout odborného léčení, myslím, že ten člk je nemocný.

Já jsem v Praze bohužel bydlela a větší koncentraci feťáků - narkomanů jsem nikde jinde neviděla, hlavně v metru. Zavolala bych policii, už kvůli jiným, kterým příště může i ublížit. Když mi bylo 13 let nosila jsem u sebe kapesní nůž, sebrala jsem ho tátovi, byl krásný a jednou jsem ho i málem musela použít. Když mi bylo 11 let, potkala jsem nahého úchyla, když jsem hledala straceného psa. Ti lidé jsou blázni a je jich všude plno. V noci mě nikdo nikdy nepotká, nikam už nechodím, vždycky jsem si myslela, že jsem silná, že z nikoho nemám strach, ale jednou člověk narazí, i když si myslí, že se mu nemůže nic stát. A když mě někdo očumuje a něco uchylného mi řekne, tak hodně nahlas řeknu "Na co pořád čumíš úchyláku" a nespustim z něj oči dokud neuhne pohledem. Úplně to nesnáším. Jednou za sto let vlezu do MHD a musím potkat taková individua.

V Brně taky nic moc. Jela jsem šalinou a nějaký dědek ožralý smradlavý s igelitkou a debilním tónem řiká "Holky, můžu se vás na něco zeptat?" Tak jsem řekla "Nemůžeš, protože smrdíš jak starý prase!" A další příhoda. Seděli jsme s kamarádkama v podvečer v autě a kecali jsme, kolem šel zase smradlavý důchodce, bezdomovec, ožrala a zase byl drzý. Úplně jsem vylítla z auta a odehnala ho od kamarádky, odvážně se se mnou hádal, holky se úplně bály, že ho asi na místě nějak zavraždím, ale pozor, nedal se, měla jsem strach, jenže v tu chvíli se neudržím, nesnáším násilníky a úchyláky. Toto partnerovi radši ani neříkám, takovou mě už nezná...

mám to samé. Jak jsem jinak mírná, tak tohle mě zvedá tlak. Ráda bych radši vše ignorovala, ale když se na mou adresu ozve něco třeba od dělníků, jsem sprostá jak dlaždič. A jinak si vystačím s pohledem, který vraždí.

Reaguji na luklar:
Díky, zrovna mi to poslala kamarádka. Jdu tam příští týden...

Reaguji na finofilka:
Jestli je to on,tak toho jsem potkala v pondělí v metru Kobylisy.Nabízel Nový Prostor a říkal,že není z Prahy,jestli mu nepomůžu.... Šla jsem rychle pryč,chvíli šel vedle mně a pak se asi přesunul k někomu jinému(nějaké jiné)

tak jsem byla u "výslechu" a bylo to v pohodě. Pan vyšetřující mi všechno ochotně vysvětlil. Proto, pokud se s p. Sivákem setkáte, nebo jste se setkaly, nebojte se ohlásit to na policii.Zavřít ho asi nezavřou, ale i ta ochranná léčba může pomoct...

můžou ho zavřít za stalking a za vyhrožování nožem

Holky, sice nejsem z Prahy, ale chtěla bych se Vám svěřit s tím co se stalo mě, což by Vám mohlo případně pomoci. Je tomu asi rok, co jsme s přítelem kolem osmé hodiny večer stály na Svinovských mostech v Ostravě, což je také dost nepříjemné místo, gor když se setmí.(potulovaly se tu vždycky šílený existence) Přistoupil k nám muž, dost zanedbaného vzezření a bylo vidět, že je dost opilý. Byla jsem vyděšená, protože z opilých lidí mám strach, drtila jsem přítelovo rameno a nevěděla jsem, co dělat. Ten muž neustále něco žmoulal v kapse, takže jsem začala panikařit, co budu dělat, pokud bude mít třeba nůž. Začal mluvit o tom, že hledá nějaké město, že se vrací ke své rodině, že ho pustili z vězení. Šla jsem do mdlob... A přítel? Ledový klid, začal se ptát.... A co jste udělal? Muž se zprvu naštval, že prý nic, že za nic nemůže, přítel mu přikyvoval, že tomu věří, že se to stává dost často, že zavřou člověka neprávem. Chlap se rozpovídal o tom, že zabil násilníka své dcery, že ho rozpáral jako podsvinče a na důkaz svých slov začal pohyby napodobovat a popisovat, jak tomu muži vypadli střeva a tak... Krve by se ve mě nedořezal....Co bych dělala, kdyby najednou bodl přítele do břicha? Jenže přítel? "To jste udělal dobře, takový lidi jsou svině, aspoň jste se pomstil a kam teď jedete?" prostě jsem žasla nad tím, jak se s ním dokáže takhle bavit... chtěla jsem na něho křičet, jestli si nevšiml, že ten chlap má v kapse třeba nůž, on mi však stiskl ruku a ptal se dál... ty minuty byly strašně dlouhé, ale tím, že se vyptával muž mluvil a mluvil a přítel mu dával za pravdu, aby se vyhnul jakémukoli konfliktu... Pak přijel autobus, my nastoupili, popřáli mu dobrou noc a sedli si za řidiče. Až pak jsem si uvědomila, že když k nám ten muž přistoupil, lidi z nástupiště najednou zmizeli... báli se a přítel mi později řekl, že ten nůž v kapse opravdu měl... Ale to, že přítel nedal najevo, že se bojí a získával čas tím, že se vyptával a mluvil s ním a dával mu zapravdu i v tak nepochopitelných věcech jako je vražda jsme získali čas, dokud nepřijel autobus... Je to jedna z možností, jak se vyhnout napadení. Popřípadě, pokud Vás takový muž začne obtěžovat a dožadovat se peněz, tak mu například říct, že mu je dáte, že se ale musíte vrátit pro peněženku, že mu dáte klidně stovku, ať jde tedy s vámi a šla bych s ním někde mezi lidi a tam oslovila prvního muže, nebo popřípadě ho vést tam, kde víte, že najdete nějakou ochranku například v tom metru.... Vím, že to jsou pouze rady, ale nejsou úplně k zahození... je jednoduší s nimi souhlasit a být jim po vůli ale tak, abyste je nalákali mezi lidi, kde máte větší šanci, že vám někdo pomůže.

Jinak mám ještě jednu příhodu, kterou jsem musela řešit sama. Takhle si jednou ke mě přisedl jeden opilý dědek v autobuse. Jela jsem s Vánočníma dárkama domů, a protože jsem sama byla ověšená jako Vánoční stromeček, dala jsem si tašky vedle sebe. Opilej dědula nastoupil na další zastávce, chtěl abych mu uhnula, že si chce sednout, přitom bus poloprázdný, zeptala jsem se, jestli by si nemohl sednout jinam, na to na mě začala řvát, jestli mám dva lístky ať uhnu a řekl mi, že jsem p.ča... sedl si přesně vedle mě a to jsem seděla hned u řidiče, který to celé nějak "nevnímal". Cestou jsem si myslela, že bude všechno už v pohodě, pobrukoval si a mě si až tak moc nevšímal, až na to, že jsem musela čuchat jeho opilecký odér Mám z opilců opravdu panický strach... bohužel z dětství. Pak jsem ho poprosila, jestli by mě pustil, že bych chtěla vystoupit, na což nereagoval, pak mi řekl, že ještě nejsme na místě. To už jsem se naštvala a řekla jsem nahlas, že chci pustit teď hned. V tu ránu se zasmál a řekl, jestli chci po držce, že mě asi doma chlap málo mlátí, že si tak vyskakuju, přičemž jeho pohled mám před očima dodneška. Dodnes nevím, kde jsem vzala tu odvahu, ale zvedla jsem se, otočila na celý autobus a dost nahlas a zřetelně jsem řekla, jestli by mi někdo nemohl pomoci, že ten pán mě nechce pustit a vyhrožuje mi zmlácením. V tu ránu přiskočil mladík, čapl toho dědulu po límcem a vytáhl ho ze sedačky. Je pravda, že jsem byla vystrašená a na víc jsem se nezmohla, než že jsem se procedila děkuji a utíkala domů, ale dnes když se na to dívám, ten dědek by se nezmohl na nic, mohla jsem sebrat veškerou svou sílu a z toho sedadla ho shodit... I když si říkám, že tohle bylo asi elegantnější řešení. Běžela jsem domů, zamkla se a dost mě to rozhodilo. Dnes si říkám, že už bych se tím nenechala vyvést z míry a doufám, že bych věděla, jak reagovat. Dámy, nebojte se přímo někoho oslovit. Lidé dělají, že nevidí, ale když přímo někoho konkrétního oslovíte, je vám povinen pomoci, jinak může být také odsouzen za to, že vám nepomohl...

to máš pravdu, oslovený člověk už nemůže dělat hluchého a slepého!... i když v případě fyzicky silného útočníka může mít prostě strach.
Já zažila obtížných individuí dost, ale jeden z nejposlednějších zážitků byl taky starý opilý dědula v MHD. Z bývalé práce jsem občas jezdila až po půlnoci autobusem, cca půlhodinu; a dvakrát za sebou jsem narazila v buse na opilého dědka, který se ke mne rádoby bodře a nevinně vrhal. Protože v buse byla většina lidí opilá (nepřeháním, bohužel, blbá trasa), nezkoušela jsem nikoho žádat o pomoc, když ignorace dědka apod nepomohla. Prostě jsem vystoupila dřív a zbytek došla pěšky, což bylo v noční hodinu pěkně hloupé, ale nemohla jsem si pomoct. Už jsem nechtěla být v blízkosti dědka ani za milion. Bus narvaný, takže bych se proplétala na opačnou stranu dost blbě. Příště jsem vždycky v práci makala, abych skončila dřív a stihla dřívější bus a už jsem ho nikdy nepotkala.
Já se totiž i trochu bojím své reakce - v takových situacích mi stoupá tlak a mohla bych dědkovi ublížit nebo být nekontrolovatelně sprostá a dost to přehnat. Zároveň se ale vnitřně klepu, protože mám špatné zkušenosti (dokonce i se zaměstnavateli apod).