Přestěhování - samota

Reaguji na tyweee:

Nebo, chápu že máte hodně zvířátek a proto chceš být doma, ale co kdyby sis našla nějakou práci na částečný úvazek - nebo třeba nabídla u Vás hlídání dětí či venčení psů?
Já sama taky bydlím na vesnici, města máme cca do 20 km na tři strany a co se týká dojíždění situace s časovou omezeností znám - ale jak tu holky psaly, zkusila bych se pustit do toho řidičáku - budeš na to mít dost času, autoškola tě vždycky odveze z místa bydliště a třeba i ten strach překonáš (i když já mám co mluvit) a do budoucna si třeba pak pořádit nějakou plechovku

Reaguji na Emma_Belle: hned vesnice za Moravskou Třebovou.
Kunčina.
Je to tady hezké a moc.

No když čtu tyhle řadky tak sama nevím co bych delala.Doma se zblázníš! Ja mám teda sama 3 deti ,takže práce je dost ,chodím do práce ,ale su ráda ,protože bych se doma zbláznila.Snad to vydržíš ,ale musí to být težké.Třeba nekoho potkáš a seznámíš se .Přeji ti to.at nejsi tak sanma .musí Ti být hodne smutno a težko hlavne po večerech.

Reaguji na Emma_Belle:
Já jsem řizení vzdala, když jsem do auta sedla a ono se rozjelo. Prostě vím, že pro mě tohle není. U nás v rodině řidičák nikdo nemá a jsem v tomhle po mámě - taky jako řidič má z auta hrůzu.
Teď jsem mluvila s mámou, ona je taková akčni, že až dojede, tak se semnou po nečem podíva, zda je tu nějaké cvičení a tak.
Nejsem ten typ, co přijde a hned se umí seznamít. I když mi táhne na 30 let, tak někam jít do cizího, je pro mě za trest. Máti ta jde, zeptá se, atd...

Blbá to povaha, či co to je.

Reaguji na alarka:
Mě to doma baví, ale potřebovala bych aspoň 2x do týdne si s někým popovídat z očí do oči. Nejsem ten typ, co musí s někým být furt.
Hlavně, jak začala zima, tak se venku dlouho nedá být. Kdyby bylo jaro, tak se třeba rejpu v zahoně, nebo něco. Ale doma tak leda TV, radio, net. Uklizeno mám, zvířata jsou v teple a čisté...

Prostě k večeru už nevím, co dělat. A válet mě nebaví

A o vánoce taky budeš sama?Nebo jedeš za rodičema?

Reaguji na misutka:
Sama - kvůli zviřectvu to nejde. A naši zase nemůžou za mnou. Tedy spíš máma, ta bude mít u sebe babičku (90 let). A tata bydlí s paní, co o nás hezky nemluví a je z něj takovej podpantoflak

Kolik máš těch zvířat?A proč jich máte tolik?

Reaguji na tyweee:

poslala jsem ti sz - no ještě jsem chtěla dodat, že já teď autoškolu dělám a i po šesti jízdách jsem jak kdybych v tom nikdy neseděla ale o to kdyžtak jindy a jinde

Reaguji na tyweee: S tím strachem z řízení mi to přijde blbý, ale to se dá překonat. Jenže když si budeš říkat, že na to nejsi a že na to nemáš, tak co čekáš, promiň, nemyslím to špatně. Je to pak začarovaný kruh, u angličtiny tvrdíš, že je zas ve městě, no já nevím, učit by ses mohla přeci i doma. Třeba by sis časem pořídila auto, začni si přivydělávat třeba objednáváním zboží ze zahraničí a rovnou budeš mít na splátky auta. Auto ti dá v tomhle směru velkou svobodu.

To je kousek od Starého města,ne ?
Jinak jak se tu už psalo, začala bych třeba korálkovat,skládat puzzle,něco tvořit..at člověk zabije trochu času ..
Koukala jsem na fotky a asi máte doma hodně zvířat, to ti závidím, hlavně bulíka a ua kočku sphynx , naprosto úžasní

Reaguji na Christiania:
To ja se nechci vymlouvat na to město, to mám kousek. To není ani takový problém tam jet. A ráda bych na nějaký ten kurz chodila, to ano. Jen bych si ráda našla i tady někoho na vesnici

A s tím autem - vždycky jsem si řikala, že ridičák chci. Ale jak jsem sedla za volant jen na zahradě, tak mi nebylo hej. Prostě to aní není něco, po čem bych tak toužila. Jsem nervák, co by dělal na silnici spíš jen zle.
Dokonce mám i kamaráda v Praglu, co má autoškolu a že sleva, atd. Dokonce jsem měla na sebe i leasing, ale ten jsem s radostí předala kamarádovi přítele.

Reaguji na Sainka:

Myslím, že ano. Jsme tu něco přes měsíc.
Mám těch koček 10 a psy 4 - různé rasy

Brala bych menší množství,ale stalo se

Já jsem na tom tak nějak podobně,akorád,že už dva roky (.
Když jsem otěhotněla,přestěhovala jsem se k příteli do itálie na vesnici.V těhotenství to ještě šlo,jezdila jsem s ním,dělá řidiče.Ale od té doby.co se narodila malá(je jí ted rok),tak jsem pořád kromě nedělí sama s ní doma,přítel je od rána do večera v práci,domů se chodí prakticky jenom vyspat.Tady venku potkám jen důchodce,jinak nikoho.S malou se nikam nedostanu a nemám nikoho,kdo by mi ji pohlídal.Domácí práce (šití,háčkování,...) mě neba.
Kolikrát mám pocit,že mě za chvíli odvezou do blázince....

Reaguji na manolla:
Tak to ti nezavidím
Ba jestli na tom nejsi ještě hůře, že jsi v cizině. Na druhou stranu aspoň, že ho v noci máš doma.
Mě ten muj naposled napsal ve středu, že druhý den jsou do džungle, kde není signál a kde je taková vesnička a stroje k těžbě. A že se druhý den ještě ozve. Sms v půl šestý mu došla a v půl jedencté už ne. I ten druhý, co ho znám, tak taky mimo signál.
A nevím, kdy se uslyšíme.

Tak být delší dobu sama v noci si celkem neumím představit,můj dnes přijde vyjímečně kolem půlnoci a už tak od sedmi mám celkem neryi,že jsem tady sama s malou,ta už dávno spí,on by sice už spal taky,ale je to takový divný pocit.
Je to těžké,když si zvykneš s někým být.Když mě veze jednou tak za tři měsíce do čr,tak se najednu stranu strašně těším,na druhou se mi od něj nechce,ikdyž stejně i tady spolu moc času nestrávíme.Když odjede,tak mám totálně po náladě...
Nadruhou stranu,když se pro mě vrátí,mám po náladě ještě víc a brečím tady tři dny,že chci na zpět
Jinak s tím řidičákem to mám jak ty,od toho,co jsem se několikrát nabourala jako spolujezdec.Se skoro nemúžu dívat ani před sebe.Můj chce pořád,abych si ho udělala,ono je to celkem i potřeba kvůli malé a celkově,ale mám fakt strach...