Připadám si hrozně tlustá při 66kg

LiborX
Víš, je ale názor mužů příliš nezajímá. Oni to dělají hlavně kvůli sobě. Tisíckrát jim můžeš říkat, že se ti to líbí, stejně to nepomůže.
Není nic špatného na tom žít zdravě a starat se o sebe, ale mnohdy je to jenom honění za jakýmsi podivným ideálem a to se nejspíš nezmění. Bohužel.

To je věčné téma - ženské jsou na sobě prostě pořád s něčím nespokojené. To je těžko...
Taky jsem jednu domu celkem přibrala a cítila se hrozně. A mohl mi každý stokrát říkat, že je to v pohodě, že mi to sluší. Já se prostě dobře necítila....

Tak mi to hubnutí nějak nejde, mam týden pře maturitou takže pořád jen sedim nebo ležim, učim se a z nudy jim...spíš mi přijde, že přibírám, hlavně na těch blbejch nohách, nemůžu je ani vidět jak jsou nateklý a zatučněný, vyvaluje se mi břicho, no už aby bylo po matuře a já se mohla v klidu a bez starostí pustit do shazování Necítím se teď vůbec dobře

Je něco špatného na tom, když se snaží žena líbit sama sobě? A pro partnera by mělo být důležitý, jestli se jeho vyvolená cítí dobře...
Měla bych k tomu jen poznatek, že stejně jako ženy by se neměly snažit pochopit určité chlapské chování svým ženským mozkem, protože to zkrátka nejde, zrovna tak by se chlapi neměli pokoušet pochopit tyto rysy ženského chování....

a ze zkušenosti bych tipla, že si za rohem řekli, jak jsi teda přibrala.... tohle se stalo mě něco podobnýho...

Já jsem přibrala, nikdo mě nechválí, každý říká, že mám zhubnout. Nejde mi to, na cvičení není čas, rychlá chůze nepomáhá, mám pořád hlad a zdravé potraviny - ryby, kuřata - mi vůbec nechutnají.

Dasule
Ono se totiž dneska velice těžko hledá někdo, kdo ti řekne pravdu do očí. A takové ty kecy kolem, jenom aby se neřeklo fakt nesnáším. Kolikrát si říkám, že by bylo lepší, kdyby ten druhý radši mlčel, než aby řekl: "ale nééé, vždyť je v pohodě. Z těch riflí ti vůbec žadný špek neleze". To je leda tak na facku

Ono fakt záleží na pocitu. Já třeba nadváhu nemám, mám 169cm a 52kg, cítím se tak dobře, a pak přijde víkend, kdy se fakt od rána do večera jenom cpu a pohyb skoro taky žádný a hned mám za dva dny kilo nahoru. A cítím to, že to není ono, a málem bych vyletěla z kůže, jak mi to prostě nesedí...

vosmajda
tak to buď ráda, že ti okolí nemaže med kolem pusy. Pravda někdy není příjemná, ale asi lepší než ty kecy kolem....

A hlavně se snaž na to, že ti nic nepomáhá, moc nemyslet. Já když chtěla zhubnout, a pořád myslela na to, že to nesmím, to nesmím, tak jsem zrovna šla a sežrala půlku ledničky a čokolády, chipsy apod. přede mnou museli zamykat....

vosmajda

mě se to stalo taky, po prváku po prýdninách, jsem nastoupila do školy a byla ze mě baculka....asi Tě zklamu, ale jinak, než cvičením, to nejde...a změnou stravy, co se týká zdravého jídla, je to jen otázka vůle a cviku,dá se to zvládnout....tak si kup krůtí, nebo rybu takovou, která Ti chutná, která je dobrá, jez co nejméně pečiva, nejlíp, když si ho dopřeješ na snídaní jen v sobotu a neděli, ale to spíš vyjmečně.Zkus si navyknout na suchary a nebo když už chceš pečivo, tak jez chleba, ale taky se jim nepřejídej....hodně zeleniny, pak zkus ovoce - hlavně jablka....

je to o změně režimu a stravy, ale dá se to, opravdu, já sem toho důkaz....a že na cvičení není čas, to je lež, to každá víme, když si stihneš pustit oblíbený seriál nebo film, nebo stihneš jít do kina, tak stihneš i hodku denně cvičit - 5 v týdnu....je to jen o tom, donutit se...a když pak vidíš výsledky, jde to samo...

hodně štestí a vůle. držím pěsti.

víš, ono nejde honit se za ideálem, sle cítit se ve svým těle dobře, být spokojená s tím, jak vypadám....chtít shodit 48kg při 178cm je blbost, to už to má holka v hlavě...ale já vím, že moje ideal váha je při 172cm 63kg, nemůžu mít mín, protože nemám prsa atd...ale když mám 67kg, tak přestože mi okolí řekne, že vypadám dobře a i kluci se za mnou otočí, já se sobě nelíbím tak, jako když budu mít 63 nebo 64kg, rozumíš? dělám to sama pro sebe, abych byla sama se sebou spokojená....

tak jsem tady dlouho nebyla a nestačím se divit, jak se tady ta diskuse zmenila....

holky, prostě každá máme ideal váhu a já beru cvičení jako i odreagování se od stresu, endorfiny se vyplavují a je mi i dobře, že pro sebe něco dělám...dám si klidně zákusek, ale nejím dnně jednu velkou čokládu...naše tělo potřebuje vše a pokud se chceme upravit, je to jen o tom, mít větší výdej než příjem....ale jíst co nejmín, je blbost, kazíte si zdraví....nejsem si jistá, zda to tady každá ví...

nemusíš si nic odpirat, pokud budeš cvičit a zhubneš cvičením, nepřestaneš se pohybovat, tak to nenabereš....

Jelikož jsem poněkud ústnatý člověk, tak to řeknu, jak to na první pohled vidím: dvě holky, které mají kypřejší tvary, přepadla sebelítost, a tak se sebraly a přišly si pokňourat na diskuzák, protože věděly, že je ostatní začnou chlácholit a povzbuzovat. To hezky pohladí dušičku a na chvíli je klid, než zase padne nějaký ten pytlík brambůrek a opět přijdou výčitky. Hm, moje tělo je strašlivý humus, špek v pase, křivé nohy, nesnáším ho, utěšujte mě! Ale neraďte mi, abych něco měnila, to nehodlám, nemám vůli, čas, peníze, nechci se snažit. Pořád se pokouším zhubnout = pořád PŘEMÝŠLÍM o hubnutí a občas dokonce dokážu nesežrat tu čokoládu. Vlastně jsem tak spokojená, je to můj zaběhlý styl, je to pohodlné, jsem sice trošku nešťastná, ale to je nic v porovnání s hrůzou, kterou ve mně vzbuzuje vidina nutnosti změnit své myšlení a svůj životní styl. Občas si zakňourám u kamarádek, sním nějakou tu zeleninu, abych si připadala, že něco dělám, ale nějak to překlepu...

rattty
Dva tři kilogramy nejsou zase takový problém. Na to ti stačí jít si ve vedru zaběhat a nepít, samozřejmě to nevydrží na dlouho, ale já tu mluvím o něčem jiném, o tom, že spousta žen a dívek si myslí, že jejich ideální váha je menši než ta kterou mají mít a tělo se samozřejmě brání.

Ahoji zkus pít dietní nebo hubnoucí čaje,pomáhají.