Přítel řeší hypotéku pro rodiče

Co na to říkáte Vy? Jak byste se zachovaly? Já jsem z toho pološílená...

No, ani se ti nedivím, taky bych byla. Holt se budeš muset smířit s tím, že budeš bydlení táhnout ty, nebo s tím, že budete vychovávat děti v garsonce či v chatě přítelových rodičů, nebo si najít někoho perspektivnějšího.
Tvůj přítel si zřejmě spočítal, že tvoji rodiče vás nenechají živořit a buď oni, nebo ty bydlení vyřešíte
Já se snažím rodičům taky pomáhat a je pravda, že nevím, jak bych se zachovala, kdyby byli v situaci přítelových rodičů, ale minimálně bych se snažila najít kompromis- tzn. levnější bydlení pro ně, aby zbylo i na bydlení pro mě...

Pokud si vezme hypotéku teď, tak se rozlučte s tím, že v budoucnu dostane další. Čili žádné jiné bydlení asi řešit nebude, asi ani nepočítá s tím, že byste v budoucnu měli vlastní rodinu. Pokud to udělá (vezme na sebe hypo rodičů), není to perspektivní partner. Ani se nedivím Tobě a Tvým rodičům, že vás to štve.

To je právě to, já si myslím, že by jim stačilo najít si prostě menší byt...Jenže jim se evidentně hodí, že se o ně bude starat syn.
Já kdybych byla rodič, tak bych se hanbou propadla a snažila bych se nezatěžovat svoje dítě/děti...Jenže jsem jinak vychovaná. Táta dřel celý život, aby se jednou jeho děti měli dobře a zajistil jim život. A ne, opravdu nejsem rozmazlený fracek a vím, jaké to je vydělat si peníze a postarat se sama o sebe. Přítel bydlel do 26 let u rodičů a pak se přestěhoval rovnou ke mně. Bohužel mu není ani trochu trapně.

Rodinu by chtěl, ale nejspíš počítá s tím, že se zase postará moje rodina. To já nechci. Chci dospělého, logicky uvažujícího chlapa, který má větší zájem o svou budoucnost, než o budoucnost rodičů, kteří si radši celý život užívali a nic neřešili ve smyslu "ono to nějak dopadne".

Naprosto chápu tvé rozčilení, můj přítel taky bydlí v mém malém bytě a pořád se nemá k tomu řešit další - větší "rodinné" bydlení, pokud by udělal něco takového, neusnesla bych to. Je hezké pomoci rodičům v nouzi, ale jelikož se o tu nouzi zasloužili sami (když matka nikdy nechtěla pracovat), zdá se mi to od nich velmi sobecké a bezohledné chtít hypotéku po svém synovi, aniž by jim záleželo na tom, co bude s ním a jeho partnerkou.

Reaguji na Samanthička: Naprosto tě chápu!
Láska a úcta k rodičům je jistě chvályhodná věc, pomoc v nouzi je taktéž samozřejmá, ale financování jejich bydlení, pokud sám nemá vyřešené to své je nezodpovědnost vůči jeho partnerce.Vzhledem k jeho věku a výši hypotéky už žádnou nedostane a je celkem vedlejší, kdo tu stávající bude platit.
Zdědit chalupu je fajn až budete v důchodu, ale prvotní je řešit vlastní bydlení na příštích cca 30-40 let.
Souhlasím s názorem tvého táty.

1) To, že jeho matka nepracovala na tom nevidím nic špatného. Jsou také ženy, které se starají o domácnost a vychovávají děti. V některých státech je to naprosto normální a tady to bylo také normální. Ženská se může rozhodnout jestli bude žena v domácnosti a nebo jestli bude tedy ten univerzál, který bude muset zvládnout všechno. Hold jsou lidé, kteří pracovat nechtějí a předpokládám, že jejímu muži to nijak nevadilo takže do toho ti nic není.
2) Že jim je 50 a chtějí změnit styl bydlení, tak na tom také nevidím nic špatného.
3) Že jim chce syn pomoci na tom také nevidím nic špatného a co se týče tebe, tak to asi na vážno nevidí, protože by asi uvažoval trošku jinak a nebo je ten typ, kterému vyhovuje skromnější styl bydlení.
4) Proč by se nemohl syn starat o svou matku? To se na ní má pak případně vykašlat jen proto, že se nedřela v práci? Určitě mu dávala hodně lásky a péče a za to si jeho starost na stará kolena zaslouží.
5) Chápu, že tě ta situace štve, ale zeptala bych se asi přítele jak to vidí mezi vámi a pokud ti nevyhovují tyto podmínky, tak si najdi někoho jiného..Třeba to bere tak, že teď jste ještě mladí a na vyspání mu ten menší byt stačí. Ať si rodiče bydlí ve 4+1 o co víc by jste si to zasloužili vy, když nemáte třeba ani děti a předpokládám, že oba makáte.

Jsem ráda, že nevypadám jako sobec já
Co se týče hypotéky, tak nejen to, ale přítel je podnikatel, třeba se mu naskytnou vlastní prostoty pro podnikání a už ani na to mu nikdo nepůjčí...
Co se týče chalupy, paradoxem je, že moje rodina má chalupu 3 km od jeho chaty, pro mě tím pádem absolutní nesmysl se o to vůbec starat. Nehledě na to, že jejich chata je barabizna s 1 místností, kuchyní, miniaturní zahradou a to znamená začít od podlahy a postavit alespoň 1 patro k tomu, aby se tam vůbec bydlet dalo.
No vůbec nevím, jak tohle dopadne...Chtějí to začít řešit na podzim a já to psychicky nezvládnu.

Pak nechápu k čemu 1,7 milionu hypotéku když mobilní domek o velikosti 2+1 pořídí do 400 tisíc a to už je poměrně luxusní,životnost 50 let.
No ale jestli nejsi ochotná akceptovat to,že chce pomoct svým rodičům,tak to asi bude konec vztahu

Tak teď se musím smát, jak ses "trefila", nic ve zlém
1)matka se nikdy o domácnost nestarala a nestarala se ani o syna. Řešila jen svoji zábavu. Když mu bylo tuším 14 let, šla bydlet k milenci a po 4letech se zase vrátila domů, jakoby nic.
2)Oni spolu pouze bydlí, ale nežijí. Otec už nezvládá utáhnout nájem a proto si myslí, že tohle je dobré řešení. Nemá ani auto, takže musí koupit auto, aby mohl za prací dojíždět, takže si to zkus propočítat. Je to 60 km od Prahy.
3)Skromný asi nebude, protože v tom obřím bytě vyrůstal...najednou mu stačí garsonka? Trošku zvláštní...Co se týče našeho vztahu, on plánuje rodinu, já zatím ne.
4)viz bod 1, lásku mu nedávala, nestarala se o něj, akorát chlastala a hádala se, zadlužila ho, všechny peníze, které mu babička ušetřila, mu rozfofrovala za zábavu a ještě řeší x exekucí
5)Proto jsem psala, že nechápu, k čemu takový byt je, když tam většinu dne nejsem a ještě za to platím nehorázné poplatky. Ano, my oba makáme. A taky šetříme a dokážeme se uskromnit, ale 10 let v garsonce opravdu bydlet nechci

Jedná se o chatu po babičce a dědovi, tak asi něco jako "památka". Já bych do toho nešla. Za 1,7 už se dá pořídit trochu něco jiného.

Reaguji na Samanthička:

Tohle si nenapsala, ale i když to je jak to je. Je to jeho věc Ty jsi jeho přítelkyně ty s ním máš umět jednat.

My s manželem dostali před dvěma lety chatu od mýho táty, byla v hrozném stavu. Kompletně jsme ji zrekonstruovali, nová kuchyň, kompletně dostavěná nová koupelna, nová voda, elektřina, terasa. Obnovili jsme zahradu, nasadili nové stromky. Vše jsme si dělali sami a když jsme spočítali celkové náklady, došli jsme k částce 250 000,- Kč! Chata je v současnosti celoročně obyvatelná. Nechápu 1 700 000,- Kč?? To je snad vtip, to si neumí nic opravit sami?

Pokud se takto žena rozhodne a má bohatého partnera, který ji zabezpečí, sama si odvádí sociální a zdravotní pojištění a šetří na penzi, pak je to samozřejmě její věc. Pkud je to ale tak, že nešetří a jen vysává sociální dávky a nechá se zabezpečit svým dítětem, tak parazituje nejen na svém dítěti, ale na celé společnosti!!