Prodej domu kvůli tchýni

A jak má vědět, že se trápíš, když to neví
Budeš si s ním muset vážně promluvit, ale pokud mohu radit, rozhodně nenavrhuj prodej domu, ani nenavrhuj žádná řešení ohledně jeho matky
Prostě mu řekni, co tě trápí a nech ho jednat.

To jsem mu řekla, řekla jsem mu ůplně všechno, co mi vadí, co mně trápí, co mně štve, rozebírali jsme to několik hodin,Řekl mi, že bude stát vždy při mně, že se mně bude zastávat, ale k čemu mi to je.Jakmile zajde třeba do koupelny, hned mi tchýně běží říct něco chytrého a soukromí nebudeme mít nikdy.

Ona má svou místnost, ale všechny ostatní prostory máme společné.Udělali jsme si tu pavidla která ona nedodržuje.Než jsme se sem nastěhovali, tak jsem s tcháýní mluvila a říkala, že tohle bude moje domácnost, že ona je tu navbíc, že nám nebude do ničeho mluvit atd.Je to naopak a když neskáčeme jak ona píská, tak je tu zle.

já jí respektovala, nechtěla jsem tu dělat nějaké velké změny, snažila jsem se jí pochopit jaká je, že to má také těžké.Ale přece nemůžu ustupovat donekonečna a chápat jía respektovat, když to nedělá ona.

Bohužel se obávám, že Ty s tímto nic neuděláš, je to jen na Tvém příteli. Hodně mě ale zarazilo, že přítelovu výplatu vybírá jeho máti. Kolik mu je? Tohle bych řekla, že o něm hodně vypovídá, když se nechal svou matkou takhle svázat, ona ho má jako manžela. Kdy ses toto dozvěděla? Jedno řešení by třeba mohlo být, kdyby se dům dal rozdělit na dvě samostatné bytové jednotky, matka v přízemí a vy třeba v patře, s vlastními vchody. To, že on Ti slibuje, že se za Tebe postaví a tak, nic neřeší, důležité jsou činy a je vidět, že on je matkou hodně svázaný. Co ten jeho bratr? Nezkusila jsi si s ním o tom promluvit? Já mám něco podobného, jedná se spíše o tchána, ale naštěstí mám bydlení svoje a za ten rok, co jsme s přítelem spolu a prošli si kvůli jeho rodičům ledasčím, se co se týče přítele hodně změnilo. On potřeboval impuls - vztah, kvůli kterému by to začal měnit a i změnil svůj přístup a myslím, že můžu říct, že se povedlo. Ale stálo to hodně nervů, povídání, trpělivosti.

no je to zapeklitá situace ale přítele k prodeji baráku asi nepřinutíš a podle mně by to byla i škoda. V dnešní době se lidi spíš stěhují z bytu do baráku než na opak. Mně napadlo co tak pronajmout tchýni garsonku a finančně ji vypomoct s placením pronájmu. Má snad vdovský důchod možná i podporu v nezamněstnanosti, takže by to zas taková pálka nebyla. Jinak podle toho co tady píšeš mi příjde, že ač tě tvůj přítel miluje je to maminčin mazánek. Já teda taky bydlím se svými rodiči v baráku ale, že by disponovali mými penězi, starali se jaký mám příjem, .. prostě mi kafrali do života tak to teda ani omylem. Řeknou svůj názor ale tim to končí. Dvougenerační bydlení je složité a proto by se vždycky měly nastavit pravidla, které musí dodržovat obě dvě strany a když to není možné nepřispůosbivý musí s kola pryč. Taky jsme před 3 lety řešili obdobnou situaci akorát, že šlo o mého strýce a jediné řešení bylo jeho stěhování. Naštěstí se nám podařilo najít mu byt a od té doby máme klid a i naše vztahy se zlepšily. Ale prodat dům aby jste měli klid od matky mi příjde jako hloupé řešení a navíc přítel by ti to pak mohl v budoucnu vyčítat.

Reaguji na LaArdilla:
je mu 33 let.Takže dospělý chlap.To je přesně vystiženo, že ho má jako manžela, taky mi to tak přijde a já potvora, co mu vzala syna.Bohužel dům rozdělit nejde nijak Jeho bratr stojí při mně.Už se s ní kvůli tomu pohádal a vyčetl jí, že nám řídí život.

Reaguji na kobitka:

ona má celkově příjem 15000 a to nemá stálou práci.Takže se má celkem dobře.také mně napadlo jí fin. podporovat, aby mohla bydlet sama.jenže jde o ot, že do baráku dala také své peníze a přišlo by mi to nefér.Právě ten prodej mi přišel fér z toho důvodu, že by měla také svůj vlastní byt, nemusela by platit drahý pronájem.

Nevěřím tomu, že nejde nějak rozdělit. Nemusí to být nezbytně dvě patra, ale dvě bytové jednotky určitě udělat jdou. Neviděla jsem ještě dům kde by to nějak udělat nešlo.

Co se týká toho ostatního.... Je to velmi nepříjemná situace ze které se budeš jen velmi těžko dostávat. Vím přesně proč jsem právě takové bydlení odmítla. Tím, že jsi na to už v začátku přistoupila sis bohužel vše víc zhoršila.
Nebude to jednoduché a výsledek také není jistý, ale promluvila bych si s přítelem bez emocí o tom jak se na tu věc dívá on. Zcela konkrétně bych mu položila otázky týkající se narušování soukromí, peněz atd.
Pokud by měl názor shodný s Tebou, tak bych mu řekla, že fajn a to tedy musíme řešit, navrhuji toto....
Zašla bych do banky, zrušila její disponibilní právo, případně zablokovala kartu.
Mamince bych oznámila, že už přístup k mému účtu nemá a mít nebude a o účty se již budu starat po svém.
No a dál upravit dispozice domu tak, aby tam byly dvě bytové jednotky a každý jste si hospodařili ve svém.

To samozřejmě musí udělat on, Ty mu v tom můžeš nabídnout pomoc, ale nemůžeš ho nikdy do ničeho nutit.

Souhlasím s Veselkou. Je to prostě na Tvém příteli. Je to dospělý chlap, který je bohužel závislý na své matce (a ona na něm). Doporučuji si vše, co Tě trápí sepsat a v klidu to probrat, ať se k tomu vyjádří, případně zkusí sám navrhnout nějaká řešení a Ty mu můžeš s nimi pomoci. Kdyby se k nim moc neměl, tak bych asi začala uvažovat o rozchodu, protože za zničení duševního zdraví takový vztah nestojí. Jinak taky nevěřím tomu, že se dům nedá rozdělit. Každý dům dá, i když je to za cenu nějakých stavebních úprav. A to, že ona má 15 tisíc, to je opravdu hodně, co by za to jiní dali. Měla by si svých peněz užívat, cestovat a vás dva nechat žít a ne ještě ždímat svého syna. Možná by si s ním měl promluvit i jeho bratr, ale jinak je to věc pouze Tvého přítele. On musí najít v sobě sílu vzepřít se své matce, i za cenu toho, že ona s ním nějaký čas nebude mluvit. Jsem si jistá, že časem ji to přejde. My to taky překonali.

čím by to bylo nefér? Vždyď by jste ji finančně podporovali tudiš by tu podporu mohla brát jako takové postupné vyplacení z baráku, na které stejně nemá nárok, když je ten dům psaný pouze na tvého přítele.

Mě tedy napadá, že to jde těžko v domech, kde je např. v přízemí jedna kuchyň obvykle spojená s obývákem, a nahoře žádná, nebo např. jedna koupelna - prostě problém může být v pak v rozvodech vody, plynu, odpadů. Případně pak ten vchod, ale to už je asi menší problém, společná předsíň je furt asi snesitelnější než společná kuchyň a vše ostatní.

K tchýním - já nad tím taky občas přemýšlím. Máte taky ten pocit, že vztah matky k dospělému dítěti a případné jeho nové rodině je výrazně jiný, podle toho, zda se jedná o syna nebo dceru? A to tak, že docela v neprospěch těch synů? Že prostě rodina obvykle vůbec nemá problém přijmout nového chlapa do rodiny, ale snacha tchýním vadí, ikdyby byla třeba ze zlata ?

Možná je to fakt tím, že některé ženy, když jsou bez chlapa, se si začnou toho svého syna nárokovat, jak kdyby to byl jejich manžel. Ale čím to je u těch tchýní, co mají svého partnera?

Všechno je řešitelné, když se chce..

Že prostě rodina obvykle vůbec nemá problém přijmout nového chlapa do rodiny, ale snacha tchýním vadí, ikdyby byla třeba ze zlata ?

Možná je to fakt tím, že některé ženy, když jsou bez chlapa, se si začnou toho svého syna nárokovat, jak kdyby to byl jejich manžel. Ale čím to je u těch tchýní, co mají svého partnera?
To je celkem jednoduché. Obvykle žena řídí domácnost a rozhodují o spoustě dalších věcí.... a pokud jsou dvě....

[cituji=Veselka10]Všechno je řešitelné, když se chce[/cituji
V případě přestavěni baráku jen za podmínek, že jsou finance. Tohle by byla zřejmně dost nákladná rekonstrukce.