Rozchod a dvojí život ex přítele

Je to přesně rok a pul co jsme se potkali na firemní party já byla čerstvě rozejitá po sedmiletem vztahu a on tvrdil ze je také sám. Od začátku jsme si padli do oka, sice to bylo slozitějsí protože bydlel v Praze a já na morave ale vždycky si čas našel třeba jen na pár hodn aby jsme se viděli. Člověk když je zamilovaný tak nic nevidí a vůbec mi nepřišlo divné, že mě nikdy neseznámil se svými kamarády, rodiči, sourozenci. Já ho brala všude mezi svou rodinu a přátele nic jsmem neschovávala prostě upřímný vztah se vším všudy. Už na začátku bylo očividné že se jedná o workoholika ale které ženské neimponuje to když chlap dokáže vydělat slušné peníze a zabezpečit rodinu.Časem mi začlo vadit, že si nikdy neudělá čas o víkendu vždycky přijede jen na jeden den maximalně den a pul potom mizí za svou praci - udajně. Několikrát jsem mu dala nuž na krk a chtěla změnu, nikdy se ničemu nebránil ale vždycky zustalo jen u slov - takový ten nekonfliktní typ, jeho heslo "nikdy neříkej, že něco nejde !" Plánovali jsme spolu budoucnost, dovolenou, sestěhovat se a děti. Naše konverzace se hodně stáčelahodně kolem dětí aniž bych to nějak vyvolávala. Přišla jsem do věku kdy prostě už děti chci, bohužel jsou nějaké zdravotní komlikace, takže se mnou chodil po doktorech a snažili jsme se otěhotnět. Vždycky jsem si byla vědoma že je na něm něco divného a zezačátku se i přiznal že má přítelkyni ale že jim to neklape a rozejde se sní.Několikrát jsem se sním rozešla z těch důvodů že si ještě nevyřesil situaci která je, nato se "prý" rozešli chtěl mě jen získat zpět jako vždy. Nikdy jsem nepotkala někoho tak milého, hodného a ohleduplného, ve všech směrech nám to klapalo. Když to šlo tak jsme se viděli nebo byly hodinové telefonáty a neustálé smsky v pruběhu celého dne. Nakonec se stala taková věc, že měl úraz a zustal ležet víc jak měsíc doma, udajně u rodiču. Chtela jsem ho navštívit ale vždycky do toho něco přišlo a zrovna jako idealní první návštěva u rodiču to nevypadalo.
Abych to zkrátila začla jsem mít pochybnosti a nakonec jsem zjistila že vůbec není u rodiču ale uplně v jiném měste odkud pocházela jeho - udajně ex. Zjistila jsem si na ni číslo a zavolala ji, slečna byla překvapena mimochodem moc milá a i v takovéto situaci přívětivá. Nakonec jsem se dozvěděla, že spolu žijí a mají spolu dum, planují děti. Byl to takový šok který si nikdo nedokáže představit. Jak může být někdo tak prolhaný a hrát to rok a pul na obě strany, ješte s vědomím, že jsem kdykoliv mohla otěhotnět. Napsala jsem mu sms, že jsem vše rekla jeho přítelkyni a od te doby se neozval prostě nic. Čekala bych alespon promin nebo cokoliv.
Ted nevím jestli si v životě budu moct vážit sama sebe a jestli ještě nějakému muži budu moc ještě věrit. Vím, že je to ještě moc čerstvé a časem to snad přeboli. Vlastne jsem to asi ještě pořádně nevstřebala ani jsem nebrečela, proste jsem taková zaseknuta, nejím, nespim. Jen prosím ať tento stav už prejde.