Všichni kolem mě jsou šťastní

annallee- brzy mi bude 17 let...Máte určitě pravdu ..potřebovala jsem se svěřit..potřebovala jsem slyšet co mi tady říkáte , protože kolem mě mi to nikdo neříká , doma žiju s matkou, která je psychicky nemocná a navíc alkoholička, která mi dělá pořád problémy a dohání mě do stavu , kdy se ani já nepoznávám. Jsem člověk co se nerad lituje před ostatníma, proto tím většinu ani nezatěžuju. Trvá to už nějaký ten čas a jediný kdo ví o čem přesně mluvím, je moje rodina -konkrétně bratr (20 let) a otec , kteří se pro své dobro odstěhovali. . Do toho moje nejlepší kamarádka se odstěhovala a studuji na škole, na kterou jsem nechtěla vubec jít a stýkám se tam s lidma , se kterýma si nerozumím. Chci tím říct že nemam u sebe nikoho kdo by mě pochopil a kdo by mi řekl přesně to co mi tady říkáte vy. Některé z vás si tedy myslí, že se ráda lituji ..často jsem si říkala, že to asi moc zveličuji ..ale ono tím hromaděním toho všeho mě doháni do pocitu strašné bezmoci ..

a samotná obezita kterou trpím mi moc nepřídává na úsměvu .

Reaguji na MarsTx:

Jáááj holka nešťastnááá.. Však ty teprve dospíváš, teprve teď se formuješ...
jééžiš, já bych se ani za mák nechtěla vrátit do tvých let, právě kvůli těm pocitům, které máš...
Prostě se nějak formuješ, tvoříš si svět, ve kterém jsi, aby ses něco naučila...
Já vůbec nezlehčuji tvoji situaci, protože já v tvém věku byla hrozná tragédka
A strašně jsem všechno prožívala...
Ale jestli ti to pomůže, tak věř, že časem to bude lepší...už jenom proto,že se postavíš na vlastní nohy, něco dokážeš, budeš na sebe pyšná....
Teď to ber tak, že přicházíš na věci, které v životě chceš a přicházíš na ně vylučovací formou - tohle NEchci....
Dobrý začátek

Hele ale s tím se dá přece něco dělat!!
Jen to je běh na dlouhou trať. Ale shazování kil je osvědčený všelék.
Budeš se cítit lépe, zvýší se ti sebevědomí, budeš na sebe právem pyšná...
Vždyť teď máš před sebou krásný úkol, který si chceš splnit..nebo nechceš?
Naučíš se něco o sobě, budeš snáze vědět, jak na co reaguješ, poznáš svojí psychiku skrze disciplínu ve shazování. Úpravou stravy se ti hodně zlepší nálada, věř mi!
Může to být dřina a může to být krásná a příjemná zkušenost, to je už tvá volba.
A v tom také tkví veškeré tajemství úspěchu ve sféře "štěstí".Štěstí není cíl, štěstí je cesta.

Reaguji na MarsTx: Jsi ještě mladá. Ber to tak, že ty věci tak prostě jsou a nic s tím nenaděláš. Musíš brát život takový, jaký je. Na to, že máš matku alkoholičku jsi odvážná, že s ní jsi. A s postavou se dá něco dělat. Stačí chtít a myslet pozitivně, ale to ty víš

Máte pravdu ..děkuju vam za váš názor a povzbuzení. Ano s postavou se dá něco dělat ale pro mě to je trochu složitější. Už hodněkrát jsem se pokoušela se sebou něco dělat ale jak jsem psala .. je to jako začarovaný kruh. Vždy se dostanu tam kde jsem byla. Jen pro srovnání- do galerky jsem hodila par fotek jak jsem vypadala před rokem a jak dnes .. a když se na to teď tak dívám, nutí mě to začít něco dělat ..šílené kam až jsem to nechala zajít :/

Co ti tady píšou holky je pravda, hlavně musíš být spokojená sama se sebou a mít se ráda. Mimochodem, koukla jsem ti do galerky a i teď jsi moc hezká, zkus upravit jídelníček a uvidíš, jak se budeš cítit líp a budeš na sebe pyšná. A i to ostatní pak budeš zvládat líp.

Mám stejný názor.

Štěstí netrvá věčně. To, že má kamarádka teď kluka, neznamená, že ho bude mít i za rok. Navíc, ono navenek vše působí jinak, než to doopravdy je. Je spousta navenek harmonických párů a pak vyplouvají na povrch opakované nevěry apod. Takže není všechno zlato, co se třpytí.

A obecně je lepší nepřemýšlet nad tím, co nemám, ale vážit si toho, co mám. A nebrat to jako samozřejmost. Asi to zní jako blbá fráze, ale ono je spokojenost spojena i s jiným myšlením a pohledem na svět.

A souhlasím s tím, že se nesmíš litovat a fňukat. A nevěř všemu, co vidíš.

tak tak....

Aha. To vše vysvětluje. To je v tomto věku normální, že se cítíš tak nějak ztracená. Takže nepropadej panice, hlavu vzůru.

On ne každý kdo působí šťastný je opravdu šťastný..... Já mám třeba spoustu přátel a známých, hodně lidí se se mnou chce bavit a trávit se mnou čas..... a nespočetně krát jsem slyšela věty typu: „ Já s tebou tak rád/a trávím čas“, „ Ty jsi pořád tak veselá a optimistická a umíš zlepšit náladu a pokaždý pomoct “ a tak podobně..... Ale doopravdy nejsem každý den 100% happy a nemám pohádkový život..... Řešila jsem nemalé problémy v rodině, v osobním životě, ve škole, v práci..... Jenže se snažím na všem hledat něco dobrého a hlavně pořád myslet optimisticky a nepropadat depresím..... Samozřejmě si také pobrečím, zanadávám, řeknu s, že to nemá cenu a tak, ale pak se vzchopím a bojuju..... Jinak to v životě prostě nejde.....
Zkus si přečíst nějakou optimistickou knížku o pozitivním myšlení, začni sportovat a uvidíš, že se to zlepší..... Vše začíná v hlavě .

Souhlasím

Já se ještě řídím heslem přej a bude ti přáno

A podle čeho myslíš, že je člověk šťastný? Podle toho jestli má kluka nebo ho nemá? Fajn rodina není nikdy úplně ideální a myslím, že málokdo má komplet rodinu založenou na tip top vztazích. Pokud má někdo problémy v rodině, které nejdou řešit musí se s touto situací smířit a hlavně smířit se sám se sebou. Nemám ráda lidi, kteří si neustále na něco stěžují utápí se v depresích a nic se sebou nedělají. Chce to mít tu vůli se někam hnout. Znovu dokola napíšu, že nejlepší lék na depresi je nezavírat se doma, najít si zájmy, kterým se budu věnovat a díky kterým mohu poznat další nové lidi popřípadě potencionálního partnera s tím, že se na vyhledávání partnera nebudu tolik upínat. Né každý je na 100% šťastný, ale člověk se musí umět vyrovnat s tím co dobrého či špatného mu osud postaví do cesty. Pokud budeš padat u každého kamene, který ti zkříží cestu nikdy se z toho kamení nedostaneš. Zůstaneš v nich uvězněná navždy a budou na tebe padat další a další až budeš nenávidět celý svět, ale hlavně i sebe a to je právě ta nejhorší situace do které se může člověk dostat. Takže se jdi někam projít a srovnej si myšlenky..

Reaguji na Gogelka17: souhlasím úplně.

Existují i lidé, kteří se celý den usmívají vymýšlí vtipy a dělají různé šaškárny a přitom se za tím schovávají. To je taky nejhorší pak se najdenou člověk diví jak ten dotyčný mohl spáchat sebevraždu, když byl pořád tak veselý a šťastný a on hold nebyl