Strach z práce, která mě baví. Co s tim?

Prááávě!! Mě ta práce baví, ale to telefonování k tomu patří a to mě zabíjí. Bojím se, že to bude třeba nějakej škarohlíd a bude na mě po telefonu bručet a ja se z toho sesypu

Reaguji na RonieC: pracuju přes telefon a přijde mi určitě lepší když na mě někdo řve po telefonu než když by na mě řval face to face zezačátku jsem ale z toho byla taky nervozní,počkej za půl roku to už si na ten začátek ani nevzpomeneš

Jéé, tak tímhle trpím taky . Je to zvláštní, taková blbost. Ale já raději jdu někam osobně, i když je to sebe víc nepříjemné, než někam volat.

No tohle je přesné

Musím říct, že to pomáhá. Už téměř 10 let pracuji jako admin.prac. a často telefonuji.

Když jsem začínala, tak jsem z toho měla úplný noční můry a hrozně jsem se toho bála. Dokonce jsem třeba jakoby omylem vyvěsila telefon, abych ho nemusela zvednout nebo jsem dělala, že toho druhého neslyším, abych s ním nemusela mluvit. No magor . Teď už je to teda daleko lepší. Dokonce i raději zavolám než napíšu mail, je to rychlejší. Ale stejně z toho mám takový zvláštní pocit .

Já mám to samé.. I když mám zavolat jen operátorovi a něco vyřešit, tak půl dne přemýšlím co a jak to řeknu..
Určitě to chce čas, člověk si pak "snad" zvykne, u mě je trochu problém i při přímém oslovování, ale věřím, že se toho zbavím

Vidíte, já to mám naopak. Asi jsem jediná, které právě práce telefonní operátorky naprosto telefonování znechutila a až od té doby to nesnáším a mám problém zavolat i k doktorovi.. Přitom dřív jsem měla telefonování hodně ráda

Dřív jsem to taky tak měla, naprostá hrůza a panika, když jsem se měla objednat k Dr, ale zavolat třeba i tetě, se kterou se nevídám tak často. Jak psaly holky, chce to trénovat - zatnout zuby a zavolat. Teď už se nestydím vyřizovat si věci po telefonu, ale práci, kde bych musela obvolávat klienty - to říkám narovinu - bych nedala