Pocity méněcennosti a hlouposti

Ahoj, mám problém s tím, že se cítím hrozně omezená a vlastně i hloupá. Když se mám bavit s nějakým člověkem o kterém soudím, že má rozhled, je chytrý...tak se cítím opravdu dost méněcenně. Opravdu mám touhu po vědění, chtěla bych mít všeobecný přehled a také si od ostatních brát z jejich zkušeností. Jenže problém je v tom, že moc nevím jak na sobě zapracovat, popravdě se ani nepohybuji mezi nijak zvlášť inteligentníma lidma, což mě taky vlastně ubíjí, i když se mezi ně nehodím. Poradíte jak začít? jak se učit být lepším, moudřejším člověkem?

Cítíte se někdo stejně? Můj problém spočívá i v tom, že okolí mě vnímá jako inteligentního člověka, ale tak to prostě není, zdá se mi, že mě nikdo opravdu nezná

Nejčtenější deníčky

1 2

xTery 13. 11. 2012 21:38

no, já teda myslím, že takové pochyby má hodně lidí, kromě těch extrémně sebevědomých, kteří si myslí, že vědí všechno...myslím, že v tvém věku je pochopitelné, že nejsi chodící encyklopedie...ale je fakt, že taky dost záleží mezi kým se pohybuješ, někteří lidi inspirují a motivují, někteří naopak (ti, co se jen flákají, chlastají a o nic se nezajímají) ...já myslím, že důležité je se prostě o něco zajímat, hodně číst (ne braky)....a bude to ok, některé zkušenosti a znalosti přijdou až s věkem postupem času, nikdo neví vše, každý se má pořád co učit...

rosa.blanca 14. 11. 2012 2:02

Cituji Ellenuschka: jo, to mi něco připomíná. Na základce jsem byla dobrá, ani jsem se neučila, ale tak proboha, co, dyť je to základka. Všichni ze mě hotový, děti jaká jsem šprtka, dospělý, jaký jsem studijní typ. Máma trvala na tom, že musím mít maturitu, já chtěla jít na kosmetičku, no to neexistuje. Tak jsem se čtyry roky trápila na obchodce, což je škola dle mýho naprosto k ničemu, mám tu slavnou maturitu, a to je všecko, z kanceláře jsem měla vždycky fóbii, tak jsem pak dělala za barem, takže ani praxi žádnou nemám, neumim nic a každej zedník nebo tak něco (a teď opravdu nechci nikoho srážet), mi přijde šikovnější než já, protože něco umí....

Jako bych to psala já.

Elienka 14. 11. 2012 8:54

Cituji boruvka18: ...tím nechci říct, že jsou hloupí, zas jsou to fajn lidi, ale v tomhle ohledu mi nemají moc co dát a nemám si s nimi až tak moc říct, asi tak jsem to myslela

Hele to máš tak. Já mám rodiče, kteří jsou hodně inteligentní, studovaní, jsou vysoce postavení ve své práci..víš co to bylo pro mě v mládí? Připadala jsem si jako póvl a chěla jsem být jako oni. Chtěla jsem dokázat to co oni. Ale ve výsledku to nestálo za nic. Prostě holt nejsem jako oni a jednoho dne jsem se na to vyprdla. A hle, jakmile jsem se od tohoto odprostila, zaměřila jsem se na sebe, na to co mě baví, tak se začalo dařit i mě. Prostě nech to plavat. A na rodiče se taktéž neobracej. Buď svá. Takže jsem tím chtěla říct to, že jsem si přála aby mi rodiče byli obyč. pracující a já bych neměla blbý pocit. Ale to už je pryč. Život mě naučil neřešit nepodstatné.

Jinak tím svým příspěvkem jsem nechtěla říct, že se není třeba něco učit. Ano, ale to co tě bude bavit.

Cituji AmieRachel: Já myslím, že kdyby si byla hloupá, určitě bys o tom nevěděla nebo se tím netrápila ..

smarny 14. 11. 2012 12:46

Cituji onsall: Takže se přítele mohu zeptat kdo byla Mata Hari a on i přesto že neví kdo to je tak to dokáže okecat? No to bych chtěla ze zajímavosti vidět.

Normálně, on kdyby to nevěděl, tak se k tomu dokáže dobrat a ještě je schopnej to otočit proti tomu, kro se ptal, protože ho tak otázkama znejistí, že ten druhý už neví, kde mu hlava stojí. Ale tyhle věci se taky dokonale naučil na školeních a v práci, a poprvé při seznámení tohle na mě zkoušel a těžce nepochodil.

Cituji onsall: Jinak to chápu mám kamarádku která sice vystudovala vysokou školu ale když se s ní člověk baví tak neví nic a pokud něco řekne tak je to hloupost. typu čím více potravina lepí tím více má lepku a podobně.

Takových spolužaček jsem bohužel i já na VŠ měla mraky a je to aý k nevíře, co dokážou vypustit z pusy.

1 2