V podstatě by o nic nešlo. Místo jednoho dětského pokoje by měla pokojík babička. Pokud bychom kdy plánovali druhé dítě, myslím, že to přežijí pohromady v druhém dětském pokoji (je veliký). K nákupům by se prostě přihodilo něco jídla navíc, vařila bych tak jak jsem zvyklá, (ne)uklízela taky....Vůbec nesouhlasím s tím, jak se u nás staří lidé hromadně odklízí do domovů důchodců, přijde mi to odporné. Oni se o nás starali, když jsme byli děti, tak se teď snad postaráme zase my o ně. Moc dobře vím, jaká je v domově důchodců úmrtnost seniorů a že to jen málokterý nese dobře, i když navenek nic nedá najevo.
Manželovi se to ale nezdá. Jeho prarodiče byli vždy v domově důchodců, přijde mu to zcela normální. Reaguje asi na to, že bychom se přeci jen museli taky v některých věcech přizpůsobit. Nevím, jak ho přesvědčit. Jaké máte zkušenosti s podobnými věcmi vy?