Měla jsem dlouhodobý poměr s ženatým kolegou v práci. Začlo to jako užívání si a prostě jen sex, tohle nám oběma vyhovovalo a vydrželo přes tři roky. Po třech letech ne nijak zvlášť pravidelného stýkání se do mě zamiloval. A když vyslovil Miluju tě, zabouchla sem se po uši taky. Začli jsme se stýkat intenzivně a já samozřejmě chtěla být jen s ním a mít ho jen pro sebe. On tohle taky naznačoval a tak kolem mě vytvořil bublinu, která mi znemožnila vidět věci tak jak jsou a začla jsem po něm vyžadovat, aby byl jen můj, žárlila jsem na jeho ženu. Asi po roce a půl jsme se dostali do fáze večných řešení naší neřešitelné situace a k tomu, že jsem nedokázala přijmout to, že si vybral jí, protože je to matka jeho dětí, což chápu, ale nemůžu pochopit proč když tvrdí že to není o lásce k ní ale k dětem s ní pořád udržuje i sexuální poměr, což moje ego prostě nekousne. Nedávno se to ve mě nějak všechno zlomilo po hlubokym dně kam sem se kvůli němu až dostala a já si řekla OK, tak to prostě vezmu jak to je, stejně nemůžu nic dělat a všechno co udělám nebo řeknu je stejně zbytečný. Jenže nevím jak teď mám normálně fungovat v práci kde ho denně potkávám. Musela jsem si ho smazat z FB, Skypu i z telefonu, protože mě pořád láká mu napsat a vymýšlet způsoby jak ho přilákat zpět. Je to pro mě strašně těžký, neustále sedím a přemýšlím nad ním, neustále mám tendenci si ho na skype a FB vrátit a chatovat s ním. A asi za míň než tři týdny nás dokonce mají sestěhovat do společného kanclu! Změna práce nepřipadá v úvahu a není ani možná, takže potřebuju prostě poradit...jak tady normálně fungovat dál, když ho pořád musím potkávat, před ostatníma dělat jakože nic, protože o našem vztahu samozřejmě nikdo neví a jsem prostě bez možnosti před ním utéct. To že sem si ho odevšud smazala beru jako první krok, ale strašně se s tím peru a vadí mi to. A co dál ptám se vás?