Placení výdajů ve vztahu studentky a zaměstnaného partnera

tím že se budeš skromně tvářit a platit za frajery útratu v restauracích nezapůsobíš no

Ne holky vážně,není nutné mít chlapa za "dojnou krávu" ale uvědomte si,že chlap zůstává většinou tam,kde investuje.Pokud ho partnerka něco stojí tak nemá většinou nutnou potřebu své "investice" opouštět.
Jsou stále mraky chlapů,kteří jsou pyšní když mají na to,aby jejich partnerka byla hýčkaná princezna..........jen jak koukám rapidně se snižuje procento žen,které chlapům tuto radost jsou ochotny poskytnout.
Takže pokračujte ve skromnosti a z milých chlapů se časem stanou pitomci,kteří nebudou ani vědět,že by se mohla ženě koupit kytka a zaplatit kafe.Eventuelně jí kytku koupí a nechají si proplatit účet z květinářství.

Může být, do hlavy mu nevidím, ale neprojevuje se nijak tak, abych měla důvod si to myslet.
Prostě podle mě to bere jako normální věc, samozřejmost... Ostatně jako já.

Já mám kamarádku, která pořád vykřikovala, jak za sebe nenechá nic platit, hrozně jí to vadí atd., no a pak jednoho dne se náhodou seznámila v baru s mým známým, něco spolu měli a jak myslíte že to bylo? Platil on já ji to nevyčítám, jen si myslím, že je normální, že toho využila a tak nemusela předtím říkat, že nikdy...

úplně vidím tu scénu v restauraci, kdy se má plati, chlap to chce normálně zaplatit a ženská řiká: Nene, dneska to platím já. A chlap jistě potěšen, nicméně pořád cítící, že by to měl platit on: Ne, to v žádným případě. A ženská: tak na půl, já měla minerálku a salát

Tak to je opravdu drama. Když přinesou účet, tak se podívám kolik to dělá a dám příteli třeba půlku, on to pak zaplatí. Občas to celé zaplatí on, občas to celé zaplatím já. Ale zase podotýkám, že do restaurací chodíme naprosto běžně, 3-4x do týdně, nemusíme k tomu mít žádný důvod, prostě se chodíme najíst.
Jinak mě opravdu zajímá, jak to teda funguje u párů, co mají společný účet. To si ten chlap schovává nějaké svoje peníze speciálně pro tyto příležitosti?

No tak já neříkám, že by chlap neměl platit vůbec. Určitě je to příjemné, když ženu pozve, ale na druhou stranu ženská by toho neměla nikterakt zneužívat a určitě by mu to měla nějakým způsobem oplatit.

Pokud se ti chlapi definují dle toho, že "na to mají", tak je s radostí přenechám slečnám, které o takové typy stojí.

Tak tohle podle mě ani nezáleží na tom, jak často chodíte jíst do restaurací, ale na přístupu. My třeba jíme v restauraci ještě častěji bych řekla, a kdybych se vytasila s tím, že zaplatím půlku, tak by ten můj asi dost dobře nechápal, o co jde, a myslel by si, že jsem na něj naštvaná a dělám trucpodnik

U společnýho účtu nevím, to jsem zatím neměla, ale řešil se tu hlavně vztah v počátku, viz výše

Ale mám dotaz na Emmu, popiš nám toho typa, co je zač, co dělá. Třeba není příliš majetný, tak nemůže moc utrácet. A jinak se ti líbí, máte si o čem povídat?

Reaguji na petra 88: Já ty návštěvy restaurací beru něco jako běžné nakupování potravin. Přeci mi na to taky chlap peníze nedává. Nebo vám ano?

nezlob se, ale já mám právě pocit, že spousta holek dělá haura, ale jen co zavadí o použitelnýho chlapa, co je vychován tak, že za ně platí, chytnou se jak vosy na lep... Neříkám, že je to tvůj případ. Jen že mi u těhle holek vadí ta póza. Já to přiznám aspoň narovinu a na nic si nehraju

Naprosto normálně,na jeden účet přijdou veškeré peníze které se vydělají či jinak objeví v rodině.K tomuto účtu jsou dvě platební karty a jeden pokladník já který má přehled o platbách.Vzhledem k tomu,že můj manžel má k financím chladný vztah,tak mnohdy ani neví co která věc stojí a dost často se mě ptá zda nevím jaký má jeho karta PIN.On prakticky kartu nepoužívá,doma je neustále nějaká hotovost,členové rodiny vědí kde jí najdou a každý si vezme dle potřeby a pouze oznámí.U nás doma vlastně funguje komunismus všechno je společné a každý si vezme co potřebuje.Nikdo si nic neschovává..........k čemu by to bylo dobré?

Reaguji na Laky: Tak vidíš, my sice společné účty nemáme, ale máme skoro komunismus taky

Nebydlíme spolu, takže když si jdu nakoupit, normálně to zaplatím ale je fakt, že když jdu nakupovat pro něj a jeho tři dítka, tak mi pak řiká, kolik to stálo. Jasně, že to si proplácet fakt nenechám, ale je to jednou za čas. Kdybych to dělala denně, tak mám pravděpodobně jeho kartu

Aha,to je asi už moc o úhlu pohledu.Jako namyšlenej fracínek jsem měla odjakživa jasno,že chlap musí být šťastnej už mou pouhou společností......co jiného by ještě chtěl

Reaguji na petra 88: Však to je v pohodě. Prostě mám za to, že si mě ten chlap tím placením útraty tak trochu kupuje a to je mi prosti srsti. Chci opravdu být s někým, kdo se mi líbí a ne s někým, kdo na mě udělá dojem tím, že za mě bude všude platit.
A ještě bych doplnila, že mám extra úspěšného chlapa, o kterém vím, že kdyby něco, tak se o mě postará. (Sám mi to nedávno řekl) Ale od samého začátku prostě fungujeme tak, že vše platíme téměř na půl.