Počet osobních pohovorů, než jste byly/i přijaty/i

Za plný úvazek to je opravdu málo.

Reaguji na Mia_Sofia:
Taky se mi zdá...a ještě hmotná zodpovědnost....a z toho bych si měla platit dopravu, jídlo, společnně s přítelem vodu, eletriku, plyn a hypotéku a další věci, co nezbytně potřebuju...a to bych nedala.

Když jsem před dvěma lety hledala práci poprvé, vzali mě na 2. pohovoru. Když jsem si pak hledala novou práci, tak mě vzali asi na 6. pohovoru a když jsem hledala práci potřetí, absolovala jsem těch pohovorů během dvou měsíců asi 30, než mě přijali do současného zaměstnání. Doba je zlá a s hledáním práce je to čím dál tím víc horší a horší.

Já bych tu práci bývala vzala a mezitím si hledala jinou. Pořád lepší než být pak na pracáku a bez koruny.

Reaguji na Lady Flame:
Nj, ale kdy budu chodit na ty pohovory, když budu od rána do večera v práci?

Reaguji na azuritek:
Mně přijde, že požadavky jsou čím dál větší...
Mám pocit,že je to hlavně o tom, jestli má člověk praxi, jestli umí cizí jazyky, jeden na výborné a ten ten druhý pomale téměř také. PC znalosti hrají samozřejmě také roli. Možná jsem jen zatím neměla štěstí. Každopádně moje představa, že i s Bc. bych mohla najít slušnou práci se pomale rozplývá a nakonec se přece jen rozhodnu dále studovat.

no, já šla na jeden jediný pohovor v životě, bez ohlášení, bez životopisu, zkrátka jak trubka (bylo mi 19). no a vzali mě, byla jsem z toho docela v šoku, ptž jsem to opravdu nečekala. a jsem tam dodnes a není to žádná šolich práce..

Katastrofální situace nyní Přestože mám vš, specializace v ekonomice a stavařině - byla jsem dobře na 50 pohovorech a rozeslala stovky CV - výsledek NIC, již přes rok. Pravda, dělám pro pojišťovnu, ale na ŽL a nijak mě to neuspokojuje.
Nyní je to mnohem, mnohem horší. Nebyl problém sehnat práce ihned po maturitě v r. 1990, ani po mateřské v r. 1998, ani když jsem dala výpověď v r. 2005. Nyní - a to už je syn velký, dodělala jsem druhou VŠ - mi situace přijde úplně beznadějná

Na VŠ jsem měla štěstí a vzali mě všude, kam jsem šla. Teď po VŠ mě vzali také hned po prvním pohovoru, ale práci jsem odmítla. Pak jsem byla cca na 4 Assesment centrech a na asi 4 pohovorech nebo testováních. Štěstí jsem měla asi po 3 měsících, co jsem se aktivně zajímala o hledání práce, ale zas jsem odpovídala jen na to nejlepší- max 1 CV za den, většinou spíš za týden. A to jsem z Prahy. Prostě jde o to umět velmi dobře angličtinu, mít praxi, být průbojný a také o štěstí.

Rada nad zlato

Když mi bylo dvacet (po matuře), šla jsem na první pohovor vyhukaná, nevěděla jsem o pohovorech ani ň, samozřejmě nepřipravená. Do úvodního dopisu jsem nenapsala ani řádku, jen poslala CV. Přišla jsem na pohovor v kalhotovém kostýmu (pozice skladnice ), připadala jsem si tam jako idiot, protože ostatní uchazeči byli ve sportovním...Pohovor probíhal stylem, že personalista popsal práci a tím to haslo, já jen přikyvovala.. Taky jsem neměla co a jak popisovat, když jsem vylezla ze školy,že?
I když jsem po pár letech sama odešla, nelituju a dodnes na ni ráda vzpomínám

Reaguji na Christal: tím jsem nemyslela v oboru, i když je to samozřejmě pak ještě lehčí, ale nějakou praxi. Pokud někdo sedí 5 let na zadku a nechá se živit (ve třídě jsem měla takové případy asi 4-tedy nikdy ani brigáda!), tak pak nemůže čekat, že hned najde nějakou práci.

pravda. A teď si vem, teprve jak špatně se v dnešní době hledá práce absolventům. Na koho se štěstí neusměje, ten si neškrtá. Někdy mi vadí chytré rady těch, kteří praxi nahonili ještě před r.2008 nebo měli kliku nebo prostě bydlí v oblasti, kde je po jejich oboru "sháňka" a pak všude vypisují, jak to chce tohle a tamto, jak práci najít těžké není, protože jim už je hej.

Reaguji na azuritek:
Tak jak se daří při hledání? Něco nového?

Reaguji na HanLiu: Nevím, jak by se praxe číšnice hodila např. absolventovi pozemního stavitelství... není jedno, jakou praxi a je jedno, pokud člověk brigádničil, když to nebylo v oboru...

Tak pokud se jedná o absolventské pozice, kterých je v Praze celkem dost, tak je jim obor praxe opravdu jedno a hledají spíš někoho, kdo od začátku dělá něco navíc. Já jsem si taky našla práci mimo obor a bez praxe v oboru. Na 90% rozeslaných CV jsem dostala pozvání do AC nebo k pohovoru. Důvod: CV jsem si nechala zkontrolovat od dvou personalistek (na Šanci a u nás ve škole v rámci služeb pro absolventy, kde jsem se během hodinové konzultace měla možnost zeptat i na správné znění odpovědí na klasické pohovorové otázky), od bakaláře jsem celou dobu pracovala, mám dvě zahraniční stáže a nestudovala jsem soukromou školu. Všichni, co se mnou byli na pohovorech nebo AC, měli podobný profil a v té aktuální práci vzali mě, i když tam byla holka se oborem studia, který byl přímo o té práci. Když se jim přihlásí klučina, co má sice červený diplom, ale nikdy nic nedělal, protože se učil, tak má smůlu.