Můj problém spočívá v tom,že jelikož nekomunikuju už pár roků s matkou a to bydlím s ní doma ve společném rodinném domku,mojím otcem a bráchou.Napřed byla situace taková,že matka se odstěhovala za přítelem na byt a já s bráchou a tatínkem zůstali doma,všechno bylo super,doma jsme si pomáhali,rozuměli si ...Jenže matka se po několika letech vrátila domů a doma je peklo.Neustálé výčitky,že používám vůbec talířky.které máme doma,používání trouby a dokonce včera mi řekla,že doma jen všechno ničím i dokonce vložkama,které do záchodu prý hážu.Jenže já je vůbec nepoužívám,používám tampony...Dokonce mi závidí auto ,které jsem si koupila před 14 dny..Mého tatínka jen nechuťně uráží a ponižuje je to fakt hnus..No a jelikož beru jako svou rodinu tatínka a bráchu,tak bratr se nějak teď dal dohromady s matkou,a já jakobych ani neexistovala,sotva pozdraví Nežárlím,je mi to jedno,jenže říkám si,jak jsme spolu vše bez ní zvládali,rozuměli si a on to nevidí jak se chová?Našel si teď přítelkyni a myslím,že to hlavně dělá proto,aby se do něho nenavážela před ní a byl doma klid,nevím...je mi z toho smutno,že ztrácím svého bratra,břečím skoro každý den k vůli tomu a nevím jak se k němu chovat,jestli s ním nekomunikovat at si to uvědomí nebo co mám dělat?Je ještě problém v tom,že on ví,že bych pro něho udělala všechno,když mi zavolá z práce jesli bych pro něho nedojela,beru auto a jsem tam,to samé s jídlem atd...prosím poraďte nevím jak dál...