Kde získat odvahu?

Minulý rok jsem byla v podobné situaci... strašně moc jsem chtěla do zahraničí (na 5 měsíců do Skotska), ale bála jsem se. Nakonec jsem si řekla, že si podám alespoň přihlášku, abych nelitovala, s tím souvisel i pohovor. Netušila jsem, že vezmou všechny a vše bude záviset na daném hotelu (koho si vybere). Ani nevím, jak se to nakonec stalo, ale byly jsme vybrány do hotelu na nejsevernější místo Skotska...
Bylo to šílené, neměla jsem odvahu, hrozně jsem se bála, nikdy jsem takhle nikde nebyla, navíc letět někam tak daleko a spolehnout se jen na sebe a na angličtinu, která navíc v té době nebyla nic moc...
A závěr? nakonec jsem to všechno zvládla. Získala úžasné a neocenitelné zkušenosti. Našla spoustu nových přátel, poznala úžasné lidi, se kterými si občas i po půlroce zpět píši. Angličtina se mi zlepšila 100% a poznala neskutečně krásnou přírodu a místní kulturu. A hlavně... naučila jsem se alespoň trošinku věřit, že když něco chci, tak to dokážu.

Myslím, že nikdo nedokáže dát jednoznačnou radu, jak se rozhodnout a kde a jakým způsobem získáš odvahu. Je jen na tobě, co chceš se svým životem dělat a zda-li využiješ příležitostí, které jsou Ti nabízeny...

dobře napsáno.

Reaguji na LucyLu:

jo, to je opravdu krásně napsáno každý mi říká, ať to beru... ale to je šílený... Vím, že i rodina bude proti a vysvětlovat jim, jak to moc chci a zvládnu to, když sama sobě nevěřím...

člověk zvládne víc, než si myslí

proč? je to obrovská příležitost, proč se jí bát

já nevim, já se bojim všeho

neříká se něco jako, že strach je úměrný odpovědnosti?
možná si všechno ale moc bereš... zbytečně se stresuješ cestou a ani nikam nejedeš

Reaguji na lole: jo, asi jo... ale co s tím mám dělat?

každý se bojí. je to přirozené. může ti pomoct, když si na všem najdeš něco pozitivního.
hlavně nejezdi s rodinou na dovo, jen kvůli tomu, že je to nejpohodlnější řešení

Zkus si vypsat pro a proti ke každé možnosti jak ty měsíce strávit. Hodně přemýšlej, co Ti která možnost dá, co Ti vezme atd. Já stála před stejnouvolbou....a jela na aupair a .... no neměli mě moc rádi, ale to mě posílilo a dodalo sebevědomí. přeju šťastnou volbu!

Tak popřemýšlej, co nejvíc chceš (podle toho, co píšeš, tak Německo). Pak se rozhodni a jakmile uděláš rozhodnutí tak jednej, zařizuj a nečekej na odvahu, ta se stejně nedostaví K tvým obavám:

1) se chytneš - tak to teď řešíš zbytečně
2) se nechytneš - tak to budeš řešit tam a takhle to zbytečně řešíš 2x..stejnak s tím nic neuděláš

Umíš česky i německy, takže se dorozumíš a neztratíš, sedět na zadku taky určitě umíš.

Já odjela kdysi sama do Anglie na 4 měsíce. Bála jsem se, jak to zvládnu. Strach ze mě spadnul v momentě, když jsem na Victoria Station dokázala přesvědčit řidiče autobusu, že ačkoliv mám místenku až na za 4 hodiny, aby mě vzal a nenechal mě tam čekat. A pak jsem věděla, že už to zvládnu. Druhý prubířský kámen byl telefonický hovor s bankou. Ale to už jsem OT.

Moje rada: Běž do toho!! Lepší litovat něčeho, co jsi udělala, než něčeho, co jsi neudělala...

jo, to je pravda achjo, já jsem hrozná hysterka .. večer si budu volat s tou rodinou, tak uvidíme..

děkuju moc všem.. asi jsem to potřebovala jen ze sebe dostat a taky slyšet, že do toho mám jít, že nemám co ztratit, jen získat..

za mě: určitě jeď. před rokem jsem stála v podobné situaci, jestli vyjet na rok do zahraničí nebo ne, na jednu stranu jsem si to hrozně moc přála, na druhou tu byl pořád onen malý hlodající hlásek "co když tam budeš nešťastná". nakonec jsem jela a jsem za to neskutečně ráda. myslím si, že takového rozhodnutí se snad ani litovat nedá, pokud to bude dobré, tím líp, a i kdyby něco nevyšlo a nelíbilo se ti tam, alespoň budeš potom na sebe o to víc pyšná, že jsi to zvládla, a také si budeš mnohem víc vážit všeho doma!