Strach z bouřky

Reaguji na Love.Heels:
no dneska bylo ve zprávách,že proud zasáhl chlapce, který se sprchoval

Miluju bouřky a čím větší tím lepší !

Reaguji na Nympha: Vida, takže magor nejsem.

My sice máme, ale nepamatuji se, že by někdy byl kontrolovaný jeho stav.

bouřky mi nevadili do doby než jsem šla zavírat okno a v tu chvíli to bouchlo hned vedle naší zahrady, neskutečná rána. Nikdy jsem se víc nelekla. Od té doby nemám při bouřce moc dobrý pocit.

Přesně, taky jsem tak naučená od babičky.
Ve vesnici, kde jsem se na SK narodila, tak do matky s dítětem, který koukali přes okno ven, uhodil blesk a nepřežili to

Jojo,taky se nemá mít žádnej el.spotřebič zaplej,nejlíp vytahnutý ze zásuvky...Když je nějaká mega bouřka jako včera tak lítám po baráku jak slepice a vytrhávám všechno ze zdi,takhle už to milionu lidí zničilo všechnu elektroniku

Tak s tou vodou to mě nenapdalo, ale asi bych se v bouřce určitě nešla sprchovat nejradši bych seděla zalezlá pod stolem Ale v noci to řeším tak, že si dám mp3 nahlas, ať nic neslyším. Ale stejně blesky jdou vidět, i když jsou oči zavřené. Tak možná rozsvítit no, ale to se mi v noci nechce. Hromosvod máme, teď jsem teprve zjistila, jak to doopravdy s ním je ) Protože jsem si vždycky myslela, že ten drát vede do země a ejhle je to trošku jinak. (pod zemí vede pěkný kus od našeho baráku a tam je v zemi zakopaná plechová deska a do ní se to všecko uzemní). Taky vím, že venku se neschovávat pod stromy spíš někam do doliny, ale stejně se bojím. A to nemluvím o kulovém blesku, který je teď taky čím dál častěji, jak tak poslouchám.

Miluju letní bouřky, mají pro mne zvláštní kouzlo. A že bych řešila pouštění vody tak to vůbec Já věřím tomu, že když se mi bude mít něco stát, tak se stane nehledě na okolnosti. Pak se nemusím ničeho bát

Ale v nemocnici se nakonec ukázalo, že ho blesk nezasáhl

Ještě k té babičce - vyprávěla mi, jak buď ona nebo někdo jí blízký (je to pár let zpátky, co mi to vyprávěla, spíš víc než pár) byl/a na túře tuším po Krkonoších. Když vyrazili, bylo krásně, ale v půlce cesty se okamžitě změnilo počasí, zatáhlo se, začal foukat vítr a během chvíle začalo bouřit. Načež průvodce jim nařídil si lehnout do takové doliny minimálně dva metry od sebe a ležet tak, dokud bouřka neodešla pryč.

Reaguji na whisper:
Joo tak to už jsem nečetla

Jinak taky čím jsem starší tím jsem větší strašpytel... v 16 jsem chodila 5km bez lamp a ráda, ještě jsem si poslechla hudbu, klidně ve 4 ráno a bouřky jsem milovala... teď ve 20 mě představa, že bych měla jít tou tmou sama domů děsí a u bouřky jsem se pomalu i modlila a chtěla jít spát k rodičům

A nemáte pocit, že jsou letos ty bouřky silnější než obvykle? Mně to teda tak přijde. Letní bouřky mám ráda, ale to co se děje teď, k nim má trochu daleko. Nepamatuji si, že by bývaly tak silné, aby jen dokola svítilo a neustále hřmělo, že se ani nedá dopočítat, v jaké vzdálenosti to je. Pro mě osobně to má daleko do té klasické romantické bouřky. Opravdu si nevzpomínám, kdy to takhle bušilo přímo nad domem, až se mi třesou nová okna a k tomu ty šílený lijáky.

Jo ty poslední dvě co byly to byla teda síla, já osobně jsem silnější nezažila

Reaguji na LaArdilla:
Určitě jsou, právě říkám, že letos je se s bouřkama roztrhl pytel A určitě jsou i silnější. I ty přívalové deště a kroupy. Takové jako letos jsem ještě nikdy u nás nezažila, a ty přívalové deště. Bydlím v kopci, takže nás nevytopilo ještě nikdy. Ale ty přívalové deště letos, tak to už nás vytopilo pěkně. A to rodiče říkali, že nikdy nezažili a to je jim skoro 60. Ale počasí se mění pořád, to je mi jasné. Tak si řikám, že bych asi nemohla žít v oblasti, kde jsou zemětřesení, hurikány. To bych se zcvokla.