Zavinila jsem pokus o sebevraždu

Reaguji na SOLU:
Není to jen o tom chtít s tím něco udělat.Člověk musí najít odvahu,musí na to být psychicky silný,musí to hodně chtít a musí si uvědomit,že každá akce bude mít zákonitě i svou reakci.Jsou násilníci,co tohle neunesou a pak se mstí rodině o dost brutálnějším způsobem.Neodsuzuji lidi,co s s tím neumí poradit,je mi jich líto už jen proto,že trpí nejen oni,ale i jejich okolí.Nikdy neviň nikoho,koho velmi dobře neznáš.Je jednoduché soudit,těžší je ale poradit ! objektivně a nezaujatě ! aby to nebylo posléze ještě horší.

Souhlasím s tebou a myslím, že jsem to i dřív Labelle v některém z jejich témat, napsala.
Když už si nevážila sebe a nechala se týrat, to je její věc, ale za děti nesla odpovědnost a kvůli nim se měla ozvat. Bohužel, v tom má svůj díl viny.

Už ten název nedává smysl - nikdo nemůže zavinit cizí sebevraždu...
Z toho mála, co vím o psychologii, je tohle ukázkový případ demonstrativní sebevraždy (vezme si prášky a pak si zavolá o pomoc), kdy na sebe chce člověk upozornit. Kdyby chtěla maminka umřít, existují účinnější způsoby. Co s tím teď - težko říct, ale určitě potřebuje odbornou pomoc.

Ty máš asi zdravý vztah sama k sobě, ale pokud má matka vážné psychické problémy a nemá ráda sama sebe, těžko v takových podmínkách vychová milující dítě. Teď ještě koukám na diskuzi o domácím násilí..no k tomu není co dodat..

Tady jde i o to, KDO taková slova vypustí. S tímhle se lidi většinou nerodí, k tomu "dospějí" po několikaletém citovém vydírání.

Situace s domácím nasilím se u nás řešit nedá. Vím, že všechno jde, když se chce, ale tohle ´je začarovaný kruh. Mamka by byla schopna všechno popřít a jako vždycky by se to obrátilo proti mě a sestře. Ona, nevím proč, na to manželství lpí.
Proto se snažím ji vždycky před tátou bránit, i když jsme rozhádané, tak prostě vidět ji zbitou, to nesnesu.
Všechno jsem jí to řekla proto, že nejvíc na světě mi záleží na mojí sestře, která je hrozně poctivá, hodná a moc chytrá, ale doma jí ani máma, ani táta, nic nedají, nic pro ní neudělají a akorát na ní křičí. Hrozně mě to rozzlobilo, že jí máma dělala naschvály a když ji před tátou bránila, tak se na ni osopila, ať se laskavě stará o své a řekla jí, že je to stejně všechno naše vina, že se do toho pleteme.
Vím, že mě to neopravňovalo k tomu, jí tohle všechno říkat, ale když já už prostě nevím, co..... Mám je ráda obě dvě, tak prostě nesnesu, když jsou na sebe takové.

Reaguji na terinecka:
V něčem souhlasím,ve většině ne,nikoho nesoudím,říkám svůj názor,kdybys četla,tak tam píšu,že je těžké soudit,jelikož nikdo z nás s nima doma není!!

Sama vím,že s tím něco dělat jde,ano je tam strach,výčitky,bolest atd...ale vzepřít se už kvůli dětem ...ano každý jsme jiný,někdo silný,jiný slabý..ale šanci s tím něco udělat máme všichni.

v tom my jsme krátcí..na to jsou odborníci,my můžeme jen říct svůj názor a pohled na věc.

Reaguji na True:
já si to myslím také.

jediný, co k tomu napíšu je to, že psychika je hrozná svi.ňa...

Nicméně, jako matka měla zodpovědnost.
Na Labelle je jasně vidět, že to nezvládla, že svou nerozhodností vychovala další nešťastnou bytost.
Promiň, ale tohle je opravdu její vina!

Matka, která zažívá domácí násilí dnes a denně si taková slova, co zakladatelka na její účet prohlásila rozhodně nezaslouží. Druhá věc je, že zakladatelku ale chápu, že to pronesla. Kdo by se udržel... Je strašné, co rodina musí trpět, ale ona je stejně tak obětí, jako děti. Je to začarovaný kruh a je velmi jednoduché ji soudit. Takže si stojím za předchozím komentářem, že taková slova se neříkají.

Další věc je, že zakladatelka za to rozhodně nemůže a v čem ji chápu je to, že taková slova z úst vypustila. Musí to být hrozné v takové rodině vyrůstat a hlavním viníkem je ten tyran, kterého ani otcem nazvat nemohu. Je to hnus.

Jen doufám, že se k němu zpět nevrátí, protože jinak ji opět zbije zato, že se chtěla zabít a ona bude jen litovat toho, že to nedopadlo . Je mi hrozně líto té ženy a je mi velmi líto jejich dětí. A největší hovadství vidím v chování jeho rodičů, kteří tomu přihlíží a dělají, že je vše v pořádku.

Reaguji na Labello:
A sestře je kolik? To je to pětileté děvčátko?

Reaguji na clearbook:
Ne ne, mám ještě jednu, té je skoro 17 let.... vím, že to zní, že už je skoro dospělá, ale ona si to všechno vždycky brala mnohem více než já. Každý večer usíná s rukama na uších, aby neslyšela případnou hádku, je hrozně roztěkaná, při každém, byť sebemenším konflitku, hned brečí.
Navíc je moc chytrá a chodí na náročnou školu, takže se od rána do noci učí a tak mi přijde hrozně nefér, že ještě dostává vynadáno, že je k ničemu a v životě z ní nic nebude.

Reaguji na Mia_Sofia: Ano je oběť, ale zároveň je matkou několika dětí a jako matka prostě neobstála, starší sestra na antidepresivech, mladičká 5 letá slečna se na to musí dívat. Jak už tady bylo psané, ona si to vybrala, ty děti ne, proto mi jí není líto ani bych neváhala taková slova použít, rozhodně ne po tomto

Reaguji na whisper:
Svým způsobem máte pravdu, s tou odpovědností za děti určitě, ale já tu ženu přece jenom lituju, protože její život je jedna velká troska . A to že pronesla ta slova v citaci jen ukazuje to, jak je na svém tyranovi závislá, je smířená s faktem, že takový život bude žít celý život, je smířená s tím že sebou nechá vytírat podlahu a nejhorší na tom je, že jí už to přijde úplně normální. Je závislá na tom tyranství....

Reaguji na Labello:
Tak tady je každá rada drahá... Z toho, co jsem si přečetla a co jsi napsala vyplývá jen jedna věc- maminka si asi říct nedá a nechá se tatíkem utýrat, babička s dědou dělají, že se nic neděje- zřejmě ten typ, co zastává názor co se doma upeče.... a že žena má mít tak širokou sukni, aby vše zakryla. Vy dvě starší máte aspoň blízkou vidinu, že jí bude za chvíli 18 a může vypadnout z domu, ale co nejmladší holčina, to fakt nevím.
Ale je tu ještě šance, že všechno zlé je k něčemu dobré a pokus o sebevraždu maminky vám kupodivu všem pomůže. Rozhodně psychologa nezatracuj a řekni mu všechny své pocity, všechno co se u vás děje resp dělo. Je to odborník, měl by si vědět rady.
Výčitky svědomí neměj, maminku nech odpočinout a všechno si srovnat v hlavě...
A co tatík? Jak to bere? Zřejmě jako ostudu než tragédii, co?

Reaguji na clearbook:
Přesně tak, pro tátu je to ostuda, ne jako tragédie. Na dotazy, co se stalo s paní říká, že se jí udělalo špatně. Doma vlastně dělá, jakoby tomu tak opravdu bylo.
Myslím, že se vše vrátí do starých kolejí, plus se k tomu přidá to, že se za to bude muset mamka tátovi ještě omlouvat, co to udělala.

Reaguji na Labello:
Třeba nevrátí, třeba se konečně mamince rozsvítí a bude chtít s tím něco dělat. Aspoň doktoři by ji k tomu měli pomoci, aby jí došlo, že to není normální...
Tatík je nemocný a měl by se léčit!