Neumím nakupovat

Ty vado, to je jako bych to psala já ! Já už se opravdu snažím těm obchodům s oblečením vyhýbat. Připadám si jak idiot, a pak se tady na omlázku snažím pod cenou prodávat nové oblečení. Přítel už si klepe na čelo, když vidí, že zas něco nového nenosím.

Reaguji na malina_01: Já už si kvůli tomu připadám hůř jak idiot to přece není normální...Nejhorší je, že prostě nevím co mám dělat...tak ráda bych přišla z nákupů a měla radost z toho co jsem si koupila a až si to vezmu na sebe...ale to se stane málokdy.. většinou je to nadšení v obchodě,ale jakmile přijdu domů,hodiny si to zkouším,zjistím,že je to hrůza a tašky hodím do kouta..

Tak si s sebou vem kamarádku, která ti poradí a pomůže vybrat to, co ti sluší.

Reaguji na Luc1: To je dobrý nápad Je fakt, že by to třeba bylo lepší, ale na druhou stranu chodím nakupovat radši sama protože ne každý by se mnou asi v obchodě vydržel, s mojí rozhodností... Ale vyzkouším to

Já zase nejradši nakupuju sama, ty musíš vědět, co ti sluší, protože nosit to budeš ty a né kamarádka. Radši se pěkně v klidu 3x rozmyslím, než pak litovat . A úplně nejlepší je věci si kupovat pro radost. Nesnáším, když si musím rychle koupit nějakou věc, jen proto, že ji potřebuju. Musím s ní být 100% spokojená .

Přesně, taky nevím jak to dělám, v obchodě mě to uchvátí a doma si pak říkám: proboha, tohle si na sebe nejspíš nikdy nevezmu, necítím se v tom. Takových věcí mám plnou krabici ve skříni - schovávám si je, kdybych si to náhodou rozmyslela, praštěné.

Tak to jsme na tom úplně stejně. Pokaždé jsem strašně nadšená a dlouho přemýšlím, jestli si to mám vzít, pak se rozhoduju o barvě...takže koupí jednou věcí zabiju min. hodinu a pak přijdu domů a zjistím, že je to příšerný, velký apod. Loni jsem si třeba koupila svetr a až doma jsem zjistila, že mi je velký, tak ho nosí mamka. Nebo boty, do jednoho obchodu jsem chodila 3 dny a vybírala, 3. den jsem si je zkoušela hodinu! a pak si je nakonec koupila. Na noze jsem je měla max. 3x, stáli mě dost peněz a prodávám je hodně pod cenou . Minulý týden jsem si koupila 2 svetry, dala jsem je mamce, ať mi je dá pod stromeček. jsem zvědavá, jestli se mi budou na Štědrý den líbit . Nakupovat by se mnou rozhodně nikdo nešel, ani mamku to se mnou nebaví..

Přesně můj problém. Jdu do obchodu, koupím si mikinu, která se mi líbí, přinesu to domu a začne to...proč sem si jí kupovala, vždyť je hrozná, vypadám v tom jak kluk, chtěla se začít oblékat víc elegantně a vyhodím peníze za mikinu, která se mi k tomu nehodí atd. atd...někdy dochází i na slzy ...asi před měsícem jsem si koupila v H&M svetr za tisícovku, neměla sem ho ani jednou a ani ho nechystám nosit, prostě se mi nelíbí a takových věcí mám hromadu, nechci ani myslet na to kolik v tom je peněz

Reaguji na azuritek: Jsem úplně stejná, úplně... Já jsem schopná strávit taky minimálně hodinu vybíráním jediné věci,pak přijdu domů a zjistím že je to hrozný,takže celý den strávený nákupy byl k ničemu..

A ještě že neumím nakupovat - tak to i v tom smyslu že přijdu nadšeně do obchodů,jak chci utratit peníze a hodně toho nakoupit,ale nic se mi prostě nelíbí...obejdu celý nákupní centrum a buď odejdu s prázdnou nebo s něčím,co mi potom doma přijde strašný...

Tak já mám s kamarádkou stejný vkus, takže chodíme nakupovat spolu. Akorát, že já kolikrát nakupuju stylem, že to v obchodě nezkouším. Už to mám v oku, takže málokdy se mi stane, že jdu něco měnit nebo vracet.

Tak jsem ráda, že v tom nejsem, když tu čtu ty příspěvky. Já jsem právě taky šíleně nerozhodná, takže málokoho to se mnou na nákupech baví.

Navíc mi přijde, že všem holkám to v čemkoliv tak sluší,ale já prostě vypadám ve všem šíleně třeba jsem chtěla strašně lesklou bundu,líbila se mi když jsem ji viděla na jiné slečně...tak jsem si ji pořídila,v obchodě jsem si říkala jak je skvělá,přišla jsem domů a bylo mi z ní špatně...peníze nevraceli,takže hned druhý den jsem ji šla vyměnit za věci,které bych ani nepotřebovala..

Další věc, pod kterou se můžu s klidem podepsat. Většina věcí se mi nelíbí nebo je mi to malý/velký nebo je to podle mě za tu "kvalitu" v českých obchodech předražené. Tak si pak vezmu něco, u čeho si říkám, jak se mi to líbí a jak jsem skvěle nakoupila.. a o hodinu později doma už mám jiný názor.
Ale zase když už si koupím něco, co se mi fakt líbí a opravdu to i nosím, tak to je skoro na to bouchnout šampáňo! A zrovna takové věci se mi nejčastěji rozpadnou (třeba oblíbené džíny). A pak zas nekonečný kolotoč shánění, kdy koupím 50 věcí, které nepotřebuji nebo se mi ani nelíbí..