Říct kamarádce, že má dceru asociála?

Tak proč by potom chodila spolu se svými rodiči na návštěvu? Já bych normálně řekla, že sama se nudí, nemá jiné zájmy a nebo ji prostě baví zakladatelku vytáčet.

Někdy prostě musíš, i když nechceš. A může ti by třeba padesát, ale když si maminka dupne..
No, možné je všechno. Každopádně by mě zajímalo jaký je ten skutečný důvod, snad to zakladatelka pak napíše a nedopadne to jako ve většině případů

Jen jestli si slečna nemyslí, že zakladatelka jede po jejím otci...

No to by bylo trochu divné ne? že by se scházeli oba páry pod takovouhle záminkou.

Já taky jezdila s našima často na návštěvy, pokud to byli známí, se kterýma se znám i já od malička třeba. Ale jet k někomu koho nesnáším, být na něj ještě drzá...no je to hodně ujetý. Ta slečna má podle mě jinej problém, sama se sebou, a myslím že se takhle musí chovat i k jiným lidem, jinak je to divný.
No pokud by se to stalo mně, že přijedou známí a jejich dceruška na mě bude oprsklá, zvlášť u mě doma, tak bych jí asi přede všema slušným tónem vysvětlila že příště jezdit nemusí, když má se mnou nějakej problém. Nebo že pokud se jí tam něco nelíbí, muže se klidně zvednout a jít domů.

to je hodně dobrý postřeh.
Vysvětlovalo by to, proč na návštěvu k někomu, koho teda nesnáší, přesto s rodiči chodí a proč sedí poblíž, když se návštěva odehrává u nich doma. Hlídá si taťku. A nemusí to být jenom proto, že se jí zdá, že po něm někdo vyjíždí, spíš to je určitá představa (ona je mladší, hezčí, neokoukaná) a nechci, aby se tátovi líbila.
Já jsem zažila totéž, sice mi bylo asi 14 let a trvalo to jen pár dní na dovolené, ale taky jsem si umanula, že se jedna paní snaží zalíbit tátovi a byla jsem jak hlídací pes. Když mi po dovolené máma vysvětlila, jaké měla ta paní osobní problémy a že si jen hledala přátelé, tak jsem se za sebe hodně styděla. To je ale jiné téma. Chci tím jen říct, že to je dost pravděpodobné.

vyřešit to přímo sní, rozhodně né přes rodiče...už jsme zažila když si 29letá žena, vdaná!! , která pořád strašně tvrdí, jak je dospělá a má dokonce už i dítě ,stežovala své mamince, jak ji pomlouvám a že jsem se do ní pustila a ať mi něco řekla a další takové kraviny... nemůžu si pomoct, ale tohle podle mně rozhodně není dospělý člověk ale dítě, kterému ve školce někdo vezme hračku a on doma žaluje...
takže za mně vyřešit rovnou ze slečnou, pokud ona to řekne matce= tvé kamarádce, tak pak až s ní. Podle mně to bude tvé kamarádce úplně jedno, mamka se naší situaci také jen smála a rovnou řekla, že někdo nedospěje ani ve 30

Já žasnu. Moje mamka má mladší kamarádky, které jsou třeba taky o deset let starší jak já a nikdy bych si nedovolila se k nim chovat nevhodně. Normálně je zdravím, tykám si s některýma z nich. Když se vidíme tak si popovídáme.
A mimochodem. Já taky v 23 letech chodím s našima na návštěvy - většinou tedy jako řidič

Ahoj, tak se situace " vyřešila", po pár týdnech kdy jsem u těch našich kamarádů nebyla, mi kamarádka vyčetla, že na ně kašlu a proč se nestavíme.....Tak jsem jí na rovinu řekla, že se u nich vůbec necítím dobře a že mě hrozně štvou jízlivosti jejich cery, jestli chce at ona chodí k nám. No a ona se do mě pustila, že za všechno můžu já, protože si neuvědomuju jak se k ní chovám.. Na mou otázku jak se k ní teda chovám (naprosto slušně a korektně), jsem se dozvěděla, že chválím jen její starší sestru, (která mimochodem vystudovala opravdu náročnou školu a rozjíždí vlastní praxi a prostě se teď témata rozhovorů logicky stáčela k ní), no a ona která je podle slov kamarádky: "taky velmi chytrá a sečtělá" se cití ponížená a uražená.
Tak jsem nad tím fakt přemýšlela, ale ani tohle přece není důvod chovat se k někomu jako hulvát ne?

eh.
Jestli si chceš za každou cenu udržet kamarádku, dělala bych co radí manžel - nevšímat si té dcery (a brát ji v duchu jako opravdu mírně retardovanou - co se týče sociální inteligence - v tolika letech!). Ale radši ani nechválit druhou dceru a hovory stáčet jinam.
No a nebo se na celou rodinku...

Reaguji na Bells: No po tomhle bych se asi vykašlala jak na dceru kamarádky, tak i na kamarádku. Ona ti vyčítá, že k ni nezajdeš na pokec a že by mohla přijít ona za tebou a nejlíp bez dcery ji nejspíš ani nenapadlo?

Zvláštní vyřešení situace

Reaguji na Bells:
A čím jsi ji jako urážela? Jako tím, že jsi o ní nemluvila?
Hele, celkem by mě zajímalo, jaký vztah mezi sebou mají ty "veleúspěšné, vzdělané a chytré sestry."

No teda,ta "kamarádka " se teda vybarvila... Nějak se mi celá ta rodinka nelíbí...

Abych pravdu řekla, dost mě tím zklamala. Ještě mi řekla, že jsme si prostě navzájem nesedli. Což mě mrzí nejvíc, protože mě skutečně její dcera ničím nevadila, byla mi tak nějak prostě "jedno" až do těch výpadů.
Ale ať nad tím přemýšlím jak přemýšlím, stejně si myslím, že jako zamindrákovaný jedinec nemá právo urážet jiné, kteří jí ničím neublížili.
Se sestrou má zřejmě taky problém, protože zrovna tenhle víkend se tam manžel stavoval popřát jejich otci a řekl mi že na svou sestru štěkala až mu to bylo nepříjemné, že je u toho. A taky jsme se potkali o víkendu na plese, takže jedna sestra nás mile pozdravila a prohodila pár slov a ta druhá otočila hlavu, nepozdravila a bylo vidět jak se snaží abychom se nepotkali ani pohledem.
Tak jsem se rozhodla, že už to řešit nebudu, pokud se kamarádka zeptá, řeknu ještě jednou svůj názor, ale v podstatě je bohužel kvůli jedné hloupé holce, po několikaletém přátelství.