Zaměstnání při kterém se hodně cestuje do zahraničí

Nechat se zaměstnat na MZV.

To by chtěl každej, ale dneska každá druhá jde na obchodku s tím, že jednou bude cestovat a kdovíco a pak je ráda, když najde práci.
Můžeš dělat i v nějaký velký firmě která vysílá lidi na služebky,ale takový práce jsou dnes docela o štěstí.

Tak já jako vedoucí prodeje do zahraničí cestuju celkem často, ale nedá se to srovnat s cestama soukromýma. Naposledy jsem musela do Amsterdamu, ve tři ráno na letiště, z letiště do kanceláří, z kanceláří do města kde jsem dvě hodiny totálně vyplivnutá seděla na zadku a srkala kafe, cesta na letiště, zpátky doma jsem byla o půlnoci. A to byla vyjímka že byly aspoň ty dvě hodiny před odletem, silnější povahy by si to město šly prohlídnout. V 90% se "do města" nedostanu vůbec a myslím že i takoví "obchodní cestující" co fakt lítají denně už jsou z toho tak vyčerpaní že na nějaké prohlídky města nemají náladu.
Kamarádky dělaly letušky pro Ryanair, z měst kde se lítalo neviděly nic, letadla tam stojí půl hodiny takže je ani nepustí z letadla. Takže jedině někam kde jsou zámořské lety a dělá se přestávka přes noc. A taky ne všude tě pustí z letiště.

Reaguji na Lola36:

Teď jsem si vzpoměla ze všech těch "pracovních cestovatelů" znám jednu jedinou paní která se na místě i zdrží pár týdnů a je pryč 11 měsíců v roce. Pracuje jako "odpadní inženýr", nevím jak to přesně přeložit. Ale když je někde na planetě nějaká katastrofa tak ji tam pošlou a ona navrhne odpadní systém co půjde narychlo postavit aby se zabránilo kontaminaci pitné vody a šíření chorob. Většinou jezdí do zemí třetího světa takže taky žádná lahůdka.

Co vím ze svého okolí, tak pokud pracuješ ve vysokém managementu máš velkou možnost cestovat. Dále práce ve výzkumu kde je šance účastnit se konferencí. Nebo mezinárodní firmy-kamarádka dělá HR pro LV a tráví hodně času na cestách.
Ještě jsem si vzpomněla na známého-obchodník s uměním v Sotheby's, vyprávěl mi, že nikdy dopředu neví kam druhý den poletí a až ráno se dozví, zda to bude Londýn, Tokio... To, že nemá žádný osobní život je věc další.

souhlasím s holkami výše, máš o cestování během práce dost naivní představu.

já znám dva něco jako obchodní cestující, kteří poměrně často někam jedou, ovšem mají cestování plné zuby a nejradši by seděli doma, protože mají stejné zkušenosti jako hannicino. a taky měli tu naivní představu, jak budou báječně cestovat.

"poznat svět" lze jedině mimopracovně.

samozřejmě třeba pokud bys natáčela nějaké dokumenty pro televizi, je to trochu něco jiného. ale taky to není legrace, určitě si nevybíráš, kdy jak a s kým pojedeš, spíš kdovíkde, pořád pracuješ, aby náklady nebyly vysoké a byli jste honem zpátky, a navíc se musíš tvářit, že tě to hrozně baví za každé situace.

já bych si cestování nechala na dovolenou a hledala práci, kterou vydělám dost, abych na cestování měla.

Možná lepší najít jakoukoliv dobře placenou práci, ať si pak můžeš lítat sám, kam chceš

zkus letušku u společnosti Travel Service.....nacestuješ se až až

Tak každej určitě ne, já ani za nic...
Raději vydělávám peníze v klidu bez cest a pak je utratím za svobodné soukromé cesty...

Nenapíšu nic novýho, ale pracovní cesty opravdu většinou bývají jen letiště - jednání - hotel - jednání - letiště.

Reaguji na poletucha:
to se nacestuješ až až, ale z těch zemí vůbec nic neuvidíš
letušky při práci z cestování vůbec nic nemaj, jejich jedinou výhodou jsou levný letenky posléze na dovolenou

no, můj otec létá třeba jednou za čtvrt roku, nejčastěji do Ruska, Číny atd. a pokaždé má prolezlé památky, místní kuchyni atp. Obchodní partněři to berou totiž jako "zpříjemnění obchodních vztahů", tak se snaží ukázat to "nej" ze své země a svého národa, někdy ....

já to myslela tak, že si představuje zaměstnání, který vypadá jako báječná dovolená

Souhlas, v začátcích to jsou dejme tomu 3-4 cesty ročně, ale pak se to zvyšuje a máš čas většinou i na poznání místa.
Nevím, co děláš, ale jako první krok k tomuto

bych nastoupila po VŠ na doktorské studium.