Zajímalo by mě, zda máte zkušenost s nějakou z poruch příjmu potravy a zda jste se s ní někomu svěřily.
Já trpím lehčí formou záchvatovitého přejídání, ale vím, že i "to málo" je to špatně. Neuvědomuji si žádný velký problém, nemám deprese z toho, jak vypadám (ačkoli se snažím lehce zhubnout), ale postihuje mě to, a to tak, že třeba po dvou týdnech snahy - když se hlídám a zapisuju - přijde ne jeden, ale třeba čtyři, pět, sedm dní opravdu velké jedení, kombinace všeho možného (dnes bílý jogurt, jablko, půl misky granka, knäckebrot s pomazánkou, puding, sýr, kuskus s houbami a s cibulkou, vše během asi hodiny) - což mi už nepřijde normální.
Chtěla bych se s tím někomu svěřit, ale mám strach z toho, že se mi pak ten člověk "vysměje", že si vymýšlím, protože to není ani anorexie, ani bulimie, a ve výsledku to bude horší. Chci ale jen parťáka, kterej by se zajímal, zda je všechno v pohodě, a případně by se mi snažil poradit. Psychologa nechci (alespoň zatím).
V úvahu připadají kamarádka, přítel a mamka.