Rozešel se a chce být kamarád

Úplně. Chudáčkovi to teď asi v hlavě pěkně šrotuje. Když jsem to o víkendu vyprávěla mamce, tak mi řekla, že jsem pěkná mrcha, když jsem si mu dovolila říct, že ten nový je šikovnější a ani ho nenechala se pochlubit s tím, že byl na dovolené - a co měl narážek - a já to schválně přešla (i když bych ráda věděla, jak si to užil, protože byl poprvé v životě u moře)

Reaguji na LaArdilla:
Za to všechno mu to patří, viz. Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít.
Už ho asi ta jeho vysmátost přešla. Je to fakt super obrat!

A co chceš dělat? Fňukat a čekat jestli si to náhodou nerozmyslí a nevrátí se k tobě? Na to kašli bav se úžívej si nezavírej se před světem. A kamarádství? Na to bych se vykašlala jak se můž kamarádit s někým koho miluju?Je to smutné, ale to je život. Přeju hodně síly a štěstí ať najdeš někoho jiného.

Bude mu 34...jo prdlačky,ta druhá mu dala košem: Tak neuvěřitelně mi to polichotilo!! Dneska mám den,kdy sem tak naštvanáááá! bože! Co si vůbec myslí. Ale já si dneska vyšla!S kamarádkou.Samozřejmě ho zajímalo i když klikatě s kým jdu... Má pocit že bude všechno fungovat uplně normálně, s tím,že teda my dva spolu nebudem.... (to ho taky strašně raní,když řeknu -Já a syn a ne my...) Nechápu to,má pocit,že si sem může jen tak přijít a narušit nám všechno.
Je to teprve pár dní,ale opravdu v tom začínám vidět pozitiva,nevím jestli jen to jen nějaký stav rozchodu,ale nikdo mi nic nekontroluje,můžu si dělat co chci,věci udělám jak chci...možná jsem srab já,že sem na to nepřišla dřív....já fakt nevím.Zjištuju,že když okolo sebe mám vlastní rodinu+ teda tu jeho! ( bez nich bych se neobešla),že nám je asi fakt líp... Je to teda teprve 5 dní,ale já mám zase důvod se smát,není to divný?
Asi sem fakt z jinýho vesmíru,že tomuhle nerozumím...
Čekat nebudu,ani náhodou! Dneska sem si koupila kabát,který by se mu zaručeně nelíbil a mě udělal takovou radost
U něj doma? a to je kde? Když hrdina spí v kanceláři a ani s vlastníma rodičema se nebaví.Příjde sem...pohraje si s malým,vykoupe,pak má pocit,že mu budu všechno povídat...jak se mi mamka pomalu psychicky zhroutila,jak sem viděla mýho tátku poprvé v životě plakat,když sem jim to oznámila...? Vůbe NECHÁPU co po mě chce!! Náschvály dělat nehodám,ale kamarádka fakt nedokážu být! Furt má tendence mě hladit,objímat,kouká na mě... Já se v tom člověku nevyznám ! Dneska sem mu řekla at si i vyhledá pomoc psychologa,když nedokáže pochopit,že si s ním nebudu volat jak se mu zlíbí,že od nás odešl on,tak se s tím musí smířit.že ted věci busou uplně jinak...ani to nepochopil....

já myslela, jak starý je syn

aha, takže teď zase dolízá za tebou

sakra, ty se máš...děláš si co chceš, máš samostatné bydlení plus ještě od něj full service domácích prací...bomba

nic mu nepovídej, maximálně o tom, že sis vyšla se s svým známým na véču

sakra ať jde do háje...to si myslí, že se s ním budeš mazlit, mít sex, vše mu budeš povídat a on pak pojede pryč do kanclu a za jinýma....to snad ne

kdyby se náhodou jasně vyjádřil, že tě chce zpět, tak pak je to jiná, do té doby má utrum

A v lednu jdu na augmentaci...to se teprve pos....!! Prostě si ten sen splním at si myslí kdo chce co chce!

a proč by jsi si to nesplnila? chceš to a on nemá právo ti cokoliv zakazovat )...jsi skvělá, že to zvládáš...nedej se od něj zase srážet na kolena

Ale zase nedělej něco jen na truc kvůli němu - jedině kvůli sobě, že si to přeješ a že ti to udělá radost... Jinak by sis jednou mohla rvát vlasy..

Malému je 27měsíců,naštěstí to tolik nepocituje,zatím...
Mám fakt oporu uplně ve všech,to mi hrozně pomáhá! A děsně si toho vážím,všichni stojí při nás.To udělá hodně!
Tak dnes mi to prej vysvětlí,že nad tím do 3h do rána přemýšlel...to jsem zvědavá co se s toho vyklube... Ve finále to dopadne tak,že se zamiloval a něco se v něm zlomilo a bude to celé... jak jednoduchý,to je pak jasný,že vidí že je všechno špatně a že si nerozumíme...chápu,jsme jen lidi,může se to stát...
Samozřejmě opět volal....hned ráno...
Jééé nééé augmentaci chci kůli sobě,první myšlenka byla v 18ti letech(je mi 2,a aktuálně po porodu,takže přes 2 roky.Nedělám to kvuli někomu,čistě kvůli sobě... vždyt ted ani nemám pro koho :/ Rvát vlasy si určo nebudu,naopak,budu se chlubit a at se staví všichni na hlavu....

Reaguji na Čokoška:

Ale ak Ti ponúkne návrat, nedaj sa tak rýchlo ukecať, lebo si Ťa nebude vážiť a bude si myslieť že Ti urobil láskavosť. Ak sa chce vrátiť, musí zabojovať a ponúknuť ti niečo viac.
Vlastne nie, sorry, to je zlá rada.

já jsem přesvědčená, že nabídne návrat, pak napiš, jestli jsem se spletla....a jestli ho nechat prosit, nebo ne, toť těžká otázka - asi se zařídit podle sebe, jak myslí ona....jestli o něj ještě stále má zájem, tak ať ho vezme zpět, jestli ani už ne, tak si může trošku máknout a zasnažit...ale já to vidím dobře )

V návrat to nevidím...nepsal by mi dopis... vzala bych ho zpátky ale stanovila bych si podmínky..když by se stalo... Ale fakt tomu nevěřím!
Mám pocit že ho práce za celý ty roky šíleně vydeptala a zničila, sám neví co se sebou a co vlastně chce.Myslím si,že se s toho všeho snaží utéct... prostě asi neví kudy kam...

nevím, tak pak kdyžtak napiš k čemu teda dospěl.....fakt mu nerozumím, asi opravdu neví, co chce

Ježiši, úplně v tom poznávám bývalýho, kdy jakoby nevěděl, co se sebou a začal bilancovat, co déokázal, jestli je takhle spokojenej, že neví, co vlastně chce... Bože, to je na zabití. Jenže člověk kolikrát vážně nepozná, co měl, až to ztratí a do tý doby si toho neumí vážit... V takovejch chvílích jsme my ženský trpělivá podpora a jsme chápaví a dáváme jim čas, aby si ujasnili, co se s nimi děje... Ale i to má svoje meze, protože bysme neměly zapomínat na svoji hrdost. Jsme moc zvědavá, co si řeknete a na co přišel...
Dělej tak, jak cítíš, ale nedej se...