Žijete bez Facebooku?

Podle mě je to dobrá věc, hodně to usnadnilo komunikaci, jsem v kontaktu s lidmi, se kterými se třeba delší dobu nevidím, domlouváme tam různé akce apod. Přesto si nemyslím, že bych byla otrokem facebooku, o sobě tam skoro nic nepíšu, přidávám si do přátel jen ty, které chci a které opravdu znám, profil mám pro cizí lidi zablokovaný a rozhodně tam netrávím deset hodin denně. Proto nechápu, když někdo prohlašuje, že nestojí o tom mít stovky přátel a vypisovat o sobě kdeco, nahrávat fotky apod. K tomu vás nikdo nenutí, je to jen o vašem přístupu, jestli si uděláte profil jen pro nejbližší přátele nebo si přidáte do přátel kdekoho a vytroubíte do světa všechno, co vás napadne. Chápu, že někdo facebook mít nechce, tak ať ho nemá, žít se bez toho dá určitě v pohodě, ale některý názory mi přijdou opravdu zcestný.

FB jsem dlouho odolávala, kamarádi mě pořád přemlouvali, ať si ho udělám a posílali mi na mail pozvánky, po několika měsících jsem podlehla a založila si účet. Byla jsem tam asi 3/4 roku, pak už mi to celé neskutečně lezlo na nervy - trapné statusy bývalých spolužáků, žádosti o přidání do přátel od naprosto cizích lidí, ale člověk stejně neodolal a podíval se, tak jsem to zrušila. Po asi roce a půl jsem byla nucena se vrátit kvůli škole. Lidi ze školy naprosto přestali psát na spolužáky a vše důležité se řešilo na FB. Udělala jsem si tedy profil, kde nemám žádné přátele a sleduju jen věci ohledně školy. Přítel mi to nastavil tak, že mě na FB nemůže nikdo dohledat, tak jsem takhle spokojená

já mám facebook už od doby co vzniknul přátele jsem promazala a zbyla mi hrstka lidí s kterýma se vídám, nebo je chci mít v přátelích...během školy jsem ho vlastně i potřebovala, domlouvali jsme se na všem možném - maturitě, plese, after, domlouvali jsme si večery v hospodě a tak...

ale popravdě tam jinak nechodím, příspěvky ostatních si nečtu, chat mám permanentně vypnutej a když někdo něco chce, napíše zprávu

používám to spíš jako dorozumívací prostředek - domluva s přáteli

Facebook využívám, v přátelích mám lidi, co mě opravdu zajímají, když někdo často postuje nějaké blbiny, hry apod., smažu ho ze sledovaných. Díky Facebooku můžu každý den v pauze pokecat s nejlepší kamarádkou, se kterou se, díky tomu, že každá pracujeme v jiném městě, nevídáme příliš často a taktéž s kamarádkama, které mi byly blízké, ale pracují v zahraničí, nebo se po studiích odstěhovaly, prohlídnu si fotky kamarádů, posměju se nad vtipy...
Prostě záleží, kdo a jak Facebook používá, kolik si nakumuluje "přátel", co odebírá...

Ještě ho mám, ale nikdy jsem tam ani nenapsala jediný status
Je to pro mě spíš mail, na ten chat nechodím a jen píšu zprávy s pár lidma...

Nepotřebuju ho,nejspíš to zrušim a pak budu žít bez toho a myslím, že bez újmy I kdybych to všelijak nastavila a promazala přátele, tak se tam ukazuje i kdo komu co okomentoval, komu se co líbí a to fakt nevim, proč to mám vědět

Souhlasím se vším, zvláště s poslední větou.
Taky nějak nechápu ten "odpor k FB" a to zdůrazňování, že někdo nemá potřebu číst si tam připitomělé statusy a že ztrácí anonymitu... Pokud víte, k čemu a jak ho používat, přidáte si lidi, se kterými opravdu chcete být v kontaktu, ne 200 přátel a ani nevíte proč jste si je přidali, nastavíte si profil tak, že vás opravdu nikdo zvenčí nenajde, tak FB beru jako jednu z velmi chytrých věcí, co kdy byly vynalezeny.
Ani mně se tedy nikdy nestalo, že by mě nějakým způsobem FB "obtěžoval". Asi proto, že mám v přátelích 10 normálních lidí, používám ho k něčemu jinému, než k hodnocení fotek, zadávání statusů a chatování a netrávím tam hodiny denně /ani týdně/

FB mám, ale vyskytuju se na něm jen během zkouškového, protože tam máme založenou skupinu, kde se řeší zkoušky, dávají se tam materiály a podobně.

Přesně o tom to je

Já teda jediné, co z těch argumentů nechápu je, když někdo má FB kvůli tomu, že by jinak nebyl pozvaný na akce. Já třeba FB nemám, ale když je nějaká akce, tak o tom vím. Třeba teď nedávno jsme měli třídní sraz a kamarádka mi napsala e-mail, že se na FB řeší třídní sraz, bude tehdy a tehdy tam a tam, přijď. Prostě mi o tom vždycky někdo napsal, protože ví, že nemám FB a i tak si na mě vzpomenou, protože mě na té akci chtějí. Pokud by mě někde nepozvali, jenom protože nemám FB (existuje milion jiných způsobů jak mě kontaktovat), tak to beru tak, že mě tam ani nechcou a cpát se jim tam nebudu.

Já si myslím, že usnadňuje život a i ho částečně zhoršuje. Je to takové 50 na 50 pro mě. Když dám příklad...kdybych neměla FB a nepřidala si tam svého bývalého přítele, nepřišla bych nikdy na to, že mě podváděl . Takhle jsem si to z jeho neustálého líbí se tlačítka u jedné slečny vyvodila , ale o ničem jsem nemluvila před ním a říkala si, že jsem paranoidní jako nějaká náctiletá slečna. Bohužel se ale ukázalo, že to nebyla paranoia .

Toto je podle mě známá věc. Např. i film jménem Sociální siť.

Fb mám a používám. V přátelích mám spolužáky od základní školy až teď na VŠ, díky tomu vím, že některé spolužačky už mají rodinu, někdo studuje v zahraničí, prostě koukám jak se lidé mění. Pak tam mám známé, s kterými se často potkávám na různých akcích a pak kamarády. Řešíme tam školu a domlouvame akce. Je pravda, že většinou to lidem bez fb řekne, někteří zapomenou, nemůžou se tak snadno zapojit do diskuze o průběhu akce apod. a pak se nakonec diví, že nic neví nebo, že zapomněli...

FB jsem zrušila cca 14 dní
Musím říct, že to není vůbec jednoduché ho zrušit uplně Už se to nechci !
Se svými přáteli tím rozhodně kontakt neztratím
Hezký den

Upřímně, to bych si tam neměla koho přidat. A abych si zakládala facebook kvůli 3 lidem, kteří takoví nejsou, ...

Velie, nebyla bych si tak jistá, že je zrušený opravdu "úplně".