Ahoj, odmalička na sobě pozoruji panickou hrůzu ze zdravotního prostředí, lékařů, dělá se mi zle z krve, z pouhého pohledu na žíly, či orgánů, které jsem jen zahlédla v televizi v dokumentech nebo seriálech. Vyhýbám jsem se nemocnicím obloukem, ve 12 letech jsem přestala ze strachu chodit k zubaři (za 5 let mě tam dohnala nesmírná bolest, a teď mám celou pusu jako po vybouchnutí atomovky), byla jsem v nemocnici jen jednou s angínou, nedokázala jsem si nechat píchnout jehlu do žíly, na preventivních prohlídkách mi nikdy, nikde nemohou naměřit správný tlak, vždy mi vystoupá na závratné hodnoty - paní doktorka říká, že s takovým tlakem už by mě měli vézt do nemocnice s infarktem), co se týče odběrů krve, těsně po odběru zbělám, začnu se potit, motá se mi hlava, jako bych byla v bezvědomí. Nyní mě čeká další vyšetření na gastroskopii (vyšetření žaludku hadičkou), nemůžu se do toho dokopat i když mám velké problémy s žaludkem.
Ale tak to je se vším, je to psychická porucha, kterou bych strašně ráda odstranila, velmi mi komplikuje život.
Prosím Vás tedy o příspěvky k této "nemoci", zda něco někdy pomohlo, co proti tomu dělat, rady, tipy nebo nějakou literaturu, či televizní dokumenty.
DĚKUJI MOC VŠEM!
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Syndrom bílého pláště
Poslat SZCituji vosmajda: To už je opravdu pořádná fobie, co kdyby ses nedejbože řízla?
neřízla, nedokázala bych to jen kvůli pohledu na tu krev, nebo na žílu...
to bych to spíš řešila práškama, nebo jinou, bezbolestnou variantou..
Cituji terizek296: takže mám jít na ty nejhorší vyšetření co můžou být? ta to mi asi moc od strachu nepomůže...
Prosím tě to bylo jenom konstatování. Moje zkušenost.
Cituji terizek296: doktorka mi vůbec nepomohla, byla jsem na dvou sezeních, a byly naprosto k ničemu.
Dvě sezení nejsou nic. Musíš mít trochu trpělivost. Terapie trvá min. rok.
Cituji terizek296: to by bylo moc fajn řešení, jen nevím, jestli by se semnou někdo takhle crckal
Já jsem měla taky takové stavy jako ty a měla jsem jít třeba na CT. No já jsem tam hysterčila jak blázen, ale byly tam super sestry...řekla jsem jim, že jsem taková a ony mě utěšily, uklidnily. Dokonce ta jedna tam zůstala semnou a držela mě zaruku. No sranda. Ale šlo to.
Cituji terizek296: ale jak se to zjistí že je to psychická záležitost? jsem často v depresích, to ano.
Cituji terizek296: a jak jsi se dostala z těch psychických problémů? já mám stres úplně všude, v práci, v rodině, a ve vztazích. Mám pocit že z toho není úniku. Nejde to nestresovat se.
Celkově z tvých slov cítím vztek a útok ale uvědom si, že s tím můžeš udělat něco jenom ty, a né okolí. Začni pořádně chodit na terapii a zkus třeba i regresní terapii. Dá se dělat spousty věcí. Začni rozumět svým problémům a postupně se z toho aspoň částečně dostaneš. Uvidíš. 
Cituji terizek296: je to psychická porucha
jestli máš vysoký krevní tlak tak to určtně nění z psychické poruchy
Cituji terizek296: yhýbám jsem se nemocnicím obloukem
no to já taky protože v nemocnicích člověk chytně víc třeba kožních chorob než někde v metru. a nemocnice nesnáším taky i z jiných důvodů, byla jsem jenom 2x za život ve špitálu (když jsem chodila do školky) a děs, připadala jsem si tam jak ve vězení (trauma z dětství) a od té doby se vyhýbám nemocnicím, jenom chodím na krev a k zubaři.
Cituji terizek296: nedokázala jsem si nechat píchnout jehlu do žíly,
to já jsem se taky dřív nenechala píchnout do žíly když jsem byla malá, pak jsem nebyla asi 4 roky na odběru v nějakém tom pubertálním věku, a když jsem zase šla na krev tak jsem si řekla že když se na to nebudu dívat jak mi berou krev tak mě to nebude tak strašně bolet.
Od té doby co se na odebírání krve nedícám(mám hlavu otočenou na druhou stranu) tak mě to ani nebolí, ale třeba gynekologie bolí ikdž se tam nedívám.
Cituji terizek296: ve 12 letech jsem přestala ze strachu chodit k zubaři
jé tak za zubaře vůbec strach nemám, já mám spíš strach z gynekologa, proto se gyndě vyhýbám obloukem hlavně tomu klasickému vyšetření, protože to ukrutně bolí, to je jak kdyby ti řezali vnitřnosti
Reaguji na terizek296: já mám zase alergii na některé povahy lidí jako lidi typu"děláš ti to sama že se ti lidi posmívají"-zvláště na ty co se mi posmívají, tak to pak sem na ně drzá a sprostá(protože si nic jiného nezaslouží) tak po nich vždycky opakuji to co řeknou, pak jim na to řeknu: "to říká skoro každej, to už je ohraný, nemůžeš si vymyslet něco originálnějšího?" Z takových lidí mě začne třeba bolet břicho- to neni psychické ale alergická reakce, něco jako např. na pyl(po tom ti teče z nosu). na alergii je jediný lék: odstranit alergen(to co tě dráždí).
Ale nevím jak by se to dalo dělat u doktorů protože zase dokroři jsou na světě důležití.
