Od 18 let jsem žila s přítelem, se kterým jsme plánovali budoucnost. Poslední dva-tři roky se u mě vytratila veškerá vášeň, přitažlivost a chuť s ním podnikat cokoliv intimního. Přítele to hodně trápilo a tak jsme to stokrát řešili, ale nebyla jsem si schopná pomoct, přítel se mi fyzicky moc líbil, ale spát jsem s ním nechtěla, nechtěla jsem se ani mazlit, dotýkat se, prostě nic a to podotýkám, že jsem se opravdu o změnu snažila.
Nicméně jsem si s přítelem velmi rozuměla, byl mi oporou ve všem, měli jsme společné zájmy i přátele. Ale pořád mi něco chybělo. Už jsem si začínala říkat, jestli snad nejsem frigidní, s touhle myšlenkou jsem se potýkala snad denně.
V létě jsem poznala jiného muže, se kterým se vše obrátilo o 360 stupňů. Moje hrozné sny o frigiditě byly pasé 
. Vztah se starým přítelem jsem samozřejmě ukončila. Samozřejmě si na bývalého přítele velmi často vzpomenu, máme tolik společných zážitků, ale pro mě je intimita velmi důležitá a až teď jsem to poznala. Nejsem naivní a nemyslím si, že se současným přítelem bych měla natolik idilický vztah několik let, ale poprvé za x let se cítím opravdu zamilovaně.
Nicméně by mě zajímalo co si o takovémto vztahu bez intimity myslíte ? Je vůbec možné toto dlouhodobě vydržet ? Když milujete, tak chcete intimně žít ? Nebo ne ? Nemilovat znamená přestat se intimně zbližovat ?
Poslat SZ
. Za to s klukem, který by byl ve všech směrech dokonalý, ale na noc by jsme si dali minimálně pac a pusu bych nevydržela. Pokud nefunguje sex budou partneři náchylnější k poohlížení se jinde, i kdyby byl partner jejich duševní dvojče.
Galerie obrázků
.. A vztah bez přitažlivosti? To snad ani není možné, to přece ani není vztah, no ne?.. 
