Odloučení na 14 měsíců

Tak tuhle situaci ti teda nezávidím. 14 měsíců je fakt hodně, 2 různé země, milion nových zkušeností, nových lidí, nových příležitostí. Já měla něco obdobného, můj současný přítel mě začal nabalovat těsně předtím než jsem odjela na erasmus na 4 měsíce, ale já jsem se nechtěla předtím vázat, viděla jsem se v náručí nějakýho cizince atd. Nebyli jsme ani tak daleko jako vy, zdaleka ne, poznali jsme se vlastně až díky komunkaci přes fb, skype, zprávy...pak za mnou přijel a od té doby co jsem v čr jsme spolu takže dopadnout to dobře může, ale 4 měsíce jsou rozdíl oproti 14. Já bych ho asi nepřemlouvala k něčemu takovému jako ať mi slíbí věrnost či co, ale prostě bych to nechala být a uvidíte. Pište si, volejte...jestli to tak má být tak k sobě i pak cestu najdete

Reaguji na LadySephira: já si to taky vůbec nezávidím no..no to mě ani nenapadlo s tím, aby mi sliboval věrnost nebo tak..spíš bych byla ráda aby si to užil třeba v té USA..já jsem taková, že se bojím udělat první krok, aby mě neodmítnul..ale jeho chování nasvědčuje tomu, že prostě by to mohlo být fajn..řekl mi, že proč sme se museli potkat v tuhle dobu..závidím ti, že ti to dopadlo tak jak dopadlo..už z toho blázním a napadlo mě, že třeba jednou měsíčně bych za ním jezdila na slovinsko na víkend..sice jede vlak 11 hodin, ale ani to nevyjde na tak moc peněz, ale hrozně se ho na to bojím zeptat, protože nevím co bude za 4 měsíce, ale možná by mi to pomohlo v tom, že bych se na co měla těšit..a když jsi byla v zahraničí, jak často jste byli v kontaktu? bojím se, že jak je v USA převrácený čas, že spolu budem hrozně málo v kontaktu..děkuju moc za tvůj názor

Hele tak teď vlastní zkušenost....s přítelem jsem byla měsíc než odjel pracovně do Itálie s tím že se hned po odjezdu ukázalo že nastálo...řekli jsme že to zkusíme,ale nevydrželo to ani měsíc a vztah se rozsypal na milion kousků. Bolelo to jako nikdy nic,ale nešlo to jinak nebylo tam ještě tam silné pouto a tolik důvěry abychom to zvládli....celkem brzy jsem si potom začala s klukem který se mi už rok podbízel protože jsem věděla že si potřebuju někde ulevit a dostat se z toho, ale po roce vztahu díky kterému jsem se snažila zapomenout na předchozí jsem se z toho nějak dostala a nějaké to opojení tím že jsem nebyla zamilovaná taky bylo pryč tak jsem ten vztah utla.......přesně za měsíc na to se tu ukázal můj milovaný ex, vůbec nevím jak se to stalo,alepořád fungovala chemie a něco jsmecítili takže z jednoho náhodného setkání bylo během 2 minut domluvené rande na další den,strávili jsme spolu noc na kterou nikdy nezapomenu,protože jsem brečela štěstím že ho mám u sebe a všechno co jsem ten rok rozcházela bylo zpět a aby toho nebylo málo tak z týdne na který tu měl být se díky jeho (ne)šťastné havárii na motorce udělali téměř 3 měsíce kdy už bylo zbytečné se jakýmkoliv citům bránit a řekli jsme že to zkusíme.
Neříkám že to není boj,stálo nás to tolik hádek co by se normálně nikdy nestalo,ale snažili jsme se aspon jednou za 2 měsíce vidět i když jen na víkend a nějak se to zvládnout díky skypu dá ( rada: volejte si !! psaní je pěkně na nic a při delším odloučení vznikají jen konflikty)....teďto je 10 měsíců a už se blížíme k cíli kdy já dodělám školu a můžu se nastěhovat za ním a zkusit žít opravdový život, vím že možná bude najednou všechno jinak,ale došli jsme až sem a musíme to zkusit a já se na to těším!
Začátky jsou hrozné, ale časem si zvyknete pokud budete silní a uustojíte to...a abych nekecala má to taky svoje výhody po ročním vztahu mě ještě nenapadlo že bych měla ponorku nebo byla zamilovaná míň než na začátku,naopak díky té dálce a pak taky sex po 2 měsících kdy se na sebe těšíte
Zkrátka všechno se dá zvládnout a když to neustojíte na poprvé jako my tak tomu dej čas, pokud to je ten pravý tak vás nějaká cesta jen tak nerozděli
Pevný nervy přeji a užívej si ted to krásný ať máš potom z čeho čerpat až ti bude nejhůř
A nebul! Musí si tě pamatovat krásnou a ne s oteklýma očima

Reaguji na goldie20: to je krásný...tak to ti závidím, že už to budete mít skoro za sebou to oddálení a bude to jen fajn a fajn taky se snažím najít na všem to dobré, že to nebude ponorka a tak jak říkáš..ale musím si s ním o tom promluvit..protože prostě tuším (vím), že v tý USA si to prostě bude užívat se vším všudy no..nemůžu mu v tom bránit, nejsme vlastně ani spolu a začínat teď vztah je blbost..ono se říká..rok uteče jako voda..ale když ti někdo chybí, a myslíš na něj každý den, tak to je hodně dlouhá doba..ono je fajn, že sis takhle našla někoho s kým ti to uteklo a pak si zjistila, že stejně ten pravej je ten co odjel..děkuju za názor, moc mi to pomohlo.. musím se koukat pozivitvně, jinak bych se z toho zbláznila..

Reaguji na Ywettt:
Přesně tak hlavně se tím moc netraap....přesně si pamatuju jak jsem seděla u netu a hledala články o vztazích na dálku a byla jsem zoufalá že to všichni popisují jako nic hrozného a hlavně to chce důvěru atd. atd...... ano důvěra je potřebná,ale mnohem víc to záleží na tom jak moc se milujete a jak vážně to myslíte, protože si myslím že se nejde nehádat při vztahu na dálku, kor když jsou to mladí lidé, ale musí tam být ten zájem to vždy stmelit

Já si myslím že pokud tě má rád a bere to stejně jako ty tak si užije USA a nemusíš mít vůbec strach Člověk děá při vztahu na dálku automatické ústupy, já třeba pátky a soboty večer začala trávit s kámoškama u vína možná tak jeden den v měsíci a mnohem raději jsem si to víno nalila s přitelem na skypu
Sama uvidíš co čas přinese, hlavně se netrap...co já se nabrečela a stejně to vždycky dopadlo jak mělo a i kdybych se na hlavu stavěla tak jsem s tím nic neudělala

Hlavně se nedívej na romantický filmy kde mají odlouční a on hrdince dělá takové ty překvapení kdy si volají a on stojí za dveřmi a podobně, protože tyhle filmy mi vždycky jen pokazily na 2 dny náladu

Reaguji na Ywettt: My jsme byli v kontaktu právě dost často, byla jsem ve Francii takže žádná změna času nebo tak...volali jsme si skoro každej večer, ale tak aby to toho druhýho neomezovalo když chtěl podnikat něco jinýho...když jsme si nevolali tak kontakt aspoň přes fb byl každý den. Určitě by to nebyl problém abys za ním na to Slovinsko zajela, hele my jsme spali spolu týden na miniaturní posteli u mě na koleji a taky se to dalo když se chce, všechno jde, ale musí se chtít oběma stranám

Reaguji na goldie20: tohle přesně teď dělám já..hledám články, kde se od sebe dva odloučili atd..ale většinou to byly lidi, co spolu byli už předtím dýl a odloučili se třeba na pár měsíců..no na romantický filmy koukat nebudu..mám v plánu horory takže to mi třeba zvedne náladu hlavně jsem si furt říkala, nesmím nesmím k němu nic začít cítit..prostě furt jsem si hledala zápory, proč k tomu člověku nemůžu nic cítit..ale prostě to jinak nešlo..

Reaguji na LadySephira: tak to ste měli dobrý, že ste neměli žádnej posun času to tady když budu v ČR přes den, tak on bude spát a naopak no..jo my jsme taky spali teď spolu na takový malinký posteli, vůbec jsme se nevyspali, ale hlavně že jsme byli spolu přesně jak říkáš..musí chtít obě strany..beru to tak, že když on chtít nebude, nechtěl by ani pak tady v ČR..

Zapomeň na něj Třeba jsi ho měla jen potkat proto, aby ti ukázal jakého partnera si máš hledat. Někoho, kdo tě bude hýčkat a dávat ti najevo city. Láska není jen o vzhledu většinou je to o duši toho druhého a tu na něm milujeme. Upřímně ti radím na něj zapomenout, protože takhle dlouho v dnešní době na tebe zapomene za chvíli. Je to tak. Nedávno jsem viděla na letišti brečet holku. Loučila se s přítelem. No je to smutné, ale odloučení rok a něco nedává smysl nějaké budoucnosti.

Reaguji na EleanorWoods: já vím že ne, jen jsem stále doufala, že tu nějaká šance bude prostě no..že to ty 4 měsíce vydržíme a pak bych mohla třeba jednou měsíčně za ním jezdit na to Slovinsko..ale to je asi normální stav, kdy člověk se snaží najít jen to pozitivní..

Reaguji na Ywettt:
Odloučení v době, kdy se teprve rozvíjí to největší zamilování je strašně těžký . On člověk má pocit, že by to mohlo jít, ale 14 měsíců je opravdu moc...na oba se začnou valit jiné zážitky, noví lidi a ten intenzivní pocit začne pomalu slábnout, až zbyde jen hezká vzpomínka..je možné, že až se sejdete, že tam ta jiskra pořád bude a dopadne to, ale je úplně stejná pravděpodobnost, že v té době budete oba úplně jiný lidi to ti teď nikdo neřekne a ani to nemá cenu teď řešit, protože třeba před měsícem by tě nenapadlo, že potkáš takovouhle lásku a nevíš, co se stane za další měsíc . Tak si teď prostě užívej ty romantický momenty, co spolu ještě máte a ostatní nech zatím koňovi

nemám osobní zkušenost, tak se omlouvám, že rozumuju, ale souhlasím víceméně s EleanorWoods a Chudobka...podle mě to moc smysl nemá, rozloučila bych se s ním s tím, že budete kamarádi a když se to nakonec vyvrbí jinak, tak ať...ale nemohli jste se stihnout pořádně poznat, navíc 14 měsíců v cizině člověka hodně ovlivní a aby ses pak nedivila, že vlastně přijede úplně někdo jiný než koho sis vysnila a pak budeš nadávat na to, že jsi 14 měsíců života promarnila čekáním na někoho koho vlastně vůbec nechceš...raději si hledej jinde a na tohoto zapomeň, ze začátku je to krásné se všemi, ale až po týdnech, měsících vídání (a někdy ani to ne) člověka doopravdy poznáš

Reaguji na Chudobka: asi budu muset..jak jsem psala výš, tak prostě mu chci navrhnout, že bysme se vídali jednou měsíčně až bude na slovinsku, že bych za ním jezdila..ale bojím se jeho reakce..

Reaguji na Falcon: já to mám v plánu se s ním rozloučit jako kamarádka..je mi jasný, že prostě věrný nebude, to ani nechci..chci aby si to pořádně užil..ale spíš jsem furt doufala v naději že to bude ok až se vrátí..protože nedokážu přijmout to, že ho vidím poslední dny a pak už nikdy...