Zajímal by mě Váš názor na to, že jsem ještě v 21 - ti pannou. Poslední dobou mi to přiPadá jako pře

¨Tak jim to neříkej.
Myslím, že názor ostatních na tvé panenství, je úplně bezpředmětný, je to tvoje věc.

ano mně to divné příjde

Je to tvoje věc, určitě se nedá říct, že bys to za sebou měla mít. Někdo prostě čeká na toho pravého, lepší než jich mít ve 21 třeba 10. Jestli to bylo pro partnery překážkou, tak asi za moc nestáli. Určitě to někdo třeba i ocení

Není to divné. Jsem na VŠ/FFI a hodně holek/kluků mělo první zkušenosti a vztahy až tam, průměrně v druhém ročníku (všichni jsme tam nešli hned v 19 po matuře, takže jsou to klidně děcka už hodně přes dvacet). Sama nejsme výjimkou, první opravdový vztah mám až od 24 let, s klukem, který vztahy už měl. Ujišťuju tě, že většina z nás vypadá naprosto normálně, jen nejsme barbionidní a kenovské typy, většinou nejsme ani věřící, máme ale jiné hodnoty a zájmy. Osobně jsem tomu ráda, hodně lidí se mi smálo, ale narozdíl od holek s věčně zlomenými srdíčky a nadávající na desátého nevěrného synka mám člověka přesně takového, jakého jsem si přála a velice si ho vážím (a to u mě klasickou chemickou zamilovanost nehledejte). Ne, nelituju toho a klidně bych si počkala dál.
Záleží, v jaké skupině se pohybuješ. Na střední se to celkem řešilo, na VŠ to bylo každému jedno a kupodivu se nikdo nedivil, protože podobných lidí tam opravdu bylo víc. Ale nejde to paušalizovat, i někteří obyčejnější kluci říkali, že by je to spíš potěšilo.
Prostě si řekni, co by ti to dalo, kdybys do toho šla kvůli tomu, abys to měla za sebou? Mně osobně by to nedalo vůbec nic, jen pocit, že jsem skočila z mostu stejně, jako ostatní A já jsem nikdy nechtěla být stejná, jako ostatní
Víš, taky záleží, jaké skupiny kluků oslovuješ, s kým se seznamuješ. Někdy totiž ani nedají na to, jestli je holka panna nebo ne, ale na to, jak se s ní cítí, jaká je. Pár kamarádů, kterým jsem se líbila to o mně po čase věděli a neměli by s tím žádný problém - a to byli kluci s dlouholetými vztahy za sebou.
Nelam si s tím hlavu, nemysli na to, neřeš to s nikým, rozvíjej se v jiných směrech - ve sportu, jazycích... - a uvidíš, že to půjde samo. Potkáš díky tomu člověka, který bude v pohodě a padnete si do oka. Držím palce

Reaguji na Lisett:

co to je za přiblblý názor? jako to je někde psáno nebo co ... .
Jinak zakladatelko jsem na tom stejně jako ty, takže nejsi jediná a v mém okolí znám více takových lidí

Reaguji na xtiina: myslím, že ženy co už to za sebou mají se na to koukají jinak, než vy .. mně to tedy příjde trochu přiblblé být ve 21 ještě panna

Taky jsem ještě ve 21 byla panna a nemám pocit, že by mi něco uteklo...Naopak jsem ráda, že jsem počkala...Sorry, ale přesně takovéhle názory akorát holkám jako je zakladatelka snižují sebevědomí.....

K zakladatelce - prostě to zbytečně nikomu neříkej a s nikým to nerozebírej, je to Tvá ryze intimní věc a nikomu do toho nic není. Jediný, komu bys to měla říct, bude Tvůj partner, se kterým se k sexu budeš odhodlávat, ale i tam to doporučuji vytáhnout až tehdy, kdy mzi Vámi bude důvěrnější vztah a budeš mu věřit. Správný chlap se nad tím nepozastaví a nebude Ti to předhazovat a rozhodně kvůli tomu neuteče......

Reaguji na bakalářka: já nechci rejpat to vůbec ne .. ale když si představím, že by si nějaká žena které je 21let našla např. partnera kterému je 30 a řekla mu, že je ještě panna .. no nevím
v tomto věku se podle mě řeší jiné věci a ne to, že jsem panna (tedy ve vztahu)

Já to mám za sebou a nelituji, že sjem počkala A to ještě déle než zakladatelka....On každý je jiný, někdo k tomu potřebuje čas, lásku a důvěru a tu si nevybuduje snadno ke každému. Chápu, že pro Tebe je to nepředstavitelné, ale když se budete tvářit jak moc je to divné, tak holkám jako je zakladatelka jen a jen ublížíte a vypěstujete v nich ještě větší blok...A čím větší ten blok je, tím je to pak horší se s tím tomu partnerovi svěřit......
Já si naopak nedovedu představit hupsnout na to v 15, to mi přijde ještě jako děti......Nehledě na to, že v pozdějším věku (třeba v těch 22, 23) už člověk nebývá tolik vynervovaný kvůli případnému nečekanému tehotenství jako by byl třeba v 17 s nedodělanou školou......

Zažila jsem to (tedy věkový rozdíl nebyl tak velký) a partner reagoval naprosto normálně, prostě jsme zpomalili a počekal...Jasně, že v tomhle věku už člověk nečeká třeba rok (jako v nácti) ale jde to rychleji, ale opravdu to nebyla překážka tomu řešit ve vztahu i další věci.......
Já nevím, ale chlap, který by to bral jako negativum a důvod proč vztah se mnou vzdát by mi za to fakt nestál.......

Reaguji na panda08: zakladatelka se ptala na názor ostatních, mně osobně je to uplně jedno, ať si každý dělá co chce a spí s kým chce a v kolika chce

Reaguji na bakalářka: já jen, aby si to "zakladatelka" (neberte si to osobně) právě nepředstavovala jako v těch nácti, kdy kluk "rád" počká

Ale tak třeba můj přítel taky počkal cca 5 měsíců......Ono to chce prostě postupně a myslím si, že normální chlap to chápe....
Mezi náma, ne každý je taková nátura, že je schopen skončit s chlapem v posteli na třetím randeti...A je jedno kolik má zkušeností a kolik mu je., prostě ten čas pro navázání důvěry potřebuje. Ale takoví lidé si zase většinou hledají protějšky, kteří to mají podobně, takže obvykle není problém