Neustálé myšlenky na váhu a jídlo

Jako bych to psala já. Vždycky jsem byla hodně hubená 55kg/170cm. Smála jsem se holkám, co řešily neustále svou váhu. A během roku a půl jsem nabrala 20kg. 12kg už mám dole a furt si nahlas říkám, že už vypadám ok, že jsem se sebou spokojená.. Lžu si do vlastní kapsy, protože se neustále vážím, myslím na jídlo, furt mám špeky, které nechci mít. Cvičím a sport mám ráda. Ale to omezování v jídle nenávidím!!

Reaguji na Seksima: Horší je, že jsem v poslední době začala jíst tím stylem, dám si něco malého ráno. Kus ovoce dopoledne a obědvám až o půl 5. Do toho tak dva litry vody. Ale jakmile sním něco navíc tak jsem z toho celá nesvá.

Reaguji na Julip.ek:
Pokud tvůj partner má opravdu 56kg na výšku 175cm,tak to je masakr!
Vedle takového vyhublého člověka si budeš připadat tlustá i kdyby jsi vážila 40kg
Jinak 160cm a váha 66kg u dívky ano,sice jsi jak píšeš už vážila i 80kg a je úspěch už těch 14kg dole,no možná by ti pomohl výživový poradce či nějaká hubnoucí skupina sundat ještě pár kilo a hlavně upravit stravu.Není dobré si vyčítat jídlo
Upravením stravy by měly zmizet chutě a i váha půjde dolů.

Jsem na tom podobně. Až na to, že je tohle má (nejspíš) iděální váha. Už tři roky vážím stejně 57kg/170cm.
Rodina, přítel, kámoši, kolegové - nikdo nechápe, co řešim, že jsem blázen, že mám super postavu. Už mi i ze srandy říkají at si dojdu k psychologovi, že to neni normální.
Jenže já jsem se sebou pořád nespokojená.
Jediné co mi konečně vehnalo klid do duše byl sport. Konkrétně 30day shreds Jillian.
Krásně jsem si zpevnila postavu.
Jenže kvůli verdu jsem toho nechala (snášim je strašně špatně).
Takže už jen čekám na to, kdy se ochladí (září, říjen) a zase se do toho vrhnu.
Pro svůj dobrej pocit.
Okolí považuju za divné, když jim připadá moje postava super.
Okolí považuje za divnou mě, že mi moje postava super nepřipadá.

P.S.: Můj přítel váží 58kg na 175 cm takže vim jak se cítíš. Připadám si vedle něj tlustá, hlavne když nás spolu vidí jeho přátelé. Mám strach, že si řikají proč si nenašel hubenější, že já vedle něj vypadám jak obryně. Přitom mu přede mnou říkají, že si nabrknul pěknou babu, kde mě sehnal Takže jsou moje myšlenky úplně mimo.
Prostě to mam všechno v HLAVĚ a nevim jak to z ní dostat.

To teda já řeším postavu taky pořád, ale můj přítel je tak dvakrát těžší jak já a vypadám vedle něj droboučce
Jenže ono je to fakt v hlavě. Normálně mám cca 172/53 a taky neustále myslím na to, jak vypadám a co se svým tělem udělat.
Jinak teda ta strava je hrozná vážně zkus jíst pravidelně a zdravě, když piřdáš sport, tak se hmotnost určitě nějak pěkně usadí a nebudeš si muset nic vyčítat

Holky, přestaňte myslet na to, zda jste tlusté nebo hubené, myslete HLAVNĚ na svoje ZDRAVÍ, protože nic není důležitější, byla jsem na tom stejně jak vy, když jsem poprvé přibrala na 60kg tak jsem to zhubla zpátky na 55 a dále až na 49, ale ne normální stravou, ale hladověním, nýbrž zvracením, a to jen kvůli tomu, abych mohla být dokonalá (velkou roli v tom taky hrála moje máma, protože když si všimla, že jsem přibrala, tak už ve mě neviděla svou dceru, ale tlustou bečku, nebo když zjistila, že jsem pořád hladověla, nebo vyvolávala zvracení, tak jí to bylo jedno, hlavně abych byla hubená) Teď k jádru věci, nejenže jsem si úplně tím rozhodila svůj dobře-chodící metabolismus, ale taky jsem si "zadělala" na své zdraví. Začalo to pouhou týdenní angínou, potom za měsíc jsem onemocněla znova a to už na 14 dní, ani doktoři neřekli co to bylo za nemoc, pamatuju si, že jsem měla 40ky horečky, vůbec jsem nemohla mluvit a bezdůvodně mi tekla krev z nosu, hned další měsíc jsem měla zánět močovýho měchýře, pak byl dva měsíce klid, a potom jsem měla asi tak cca 14 dní gastritidu (zánět žaludku), taky vím, že během toho období mi začali taky hrozně vypadávat vlasy (trvá pořád) a byla mi pořád hrozná zima, měla jsem od toho taky pořád modrý nehty. Potom jsem si řekla, že asi něco není v pořádku a už přes rok jsem se snažila nasadit ten správný zdravý životní styl, řeknu vám, je to hodně těžký, ale snažím se, navíc od té doby jsem přibrala nějakých 20kg, takže moje matka, ani nechtějte vědět co hnusnýho mi říká, nebo když slyším posměšky na sebe, jak jsem tlustá, ano mám teď sice nadváhu, ale teď si víc věřím, a snažím se mít věci v hlavě v pořádku, a ignorovat ostatní, protože důležitý je co si o sobě myslím já sama a beru to tak, že teď nechci být jen pouze hubená jak to jde, ale být NORMÁLNÍ a hlavně být ZDRAVÁ. Moje míry jsou teď 66,5kg/160cm. Takže všechny buďte se sebou spokojené, hlavně pokud máte bmi v pořádku, protože nevíte jak si můžete ublížit. a ti co mají nadváhu a chtějí s tím něco udělat, hlavně myslete na to jak zhubout co, nejracionálněší cestou.

Ach ty problémy s jídlem, ale neboj, jsem na stejné vlně. Začni sportovat s někým, třeba se skupinkou lidí, kde se budete vzájemně motivovat. Já jsem díky tomu ochotná chodit běhat na 6. hodinu ráno, protože vím, že na mě čeká dobrá parta.
A začni jíst hodně zeleniny, pij zeleninové šťávy. Někomu se to možná nelíbí, ale je to opravdu skvělé pro detox, skvělou náladu, dobré trávení a zahání to chutě na sladké.
A něco ti poradím, a v tomhle mě asi ostatní nepodpoří, ale kašli na ostatní. Nezabývej se tím, co ti kdo říká o tvé postavě. Stanov si cíle a běž za tím. Pamatuj, že každému se líbí něco jiného, takže tě může polovina lidí zkritizovat a druhá tě vychválit.

Hodně štěstí

Pořád mě ale překvapuje mé chován a myšlení. Když jsem měla tam 80 kg tak jsem si nestále před zrcadlem říkala "to je ještě dobrý, to není tak hrozný" a když mám o skoro 15 kg méně tak řeším sebemenší detail a řeším kraviny.
Jsem si vědoma, že je to vše jen v hlavě ale jsem jak posedlá.

Reaguji na Speedy:
Souhlasím s tím, co píšeš a i s tím, že hranice mezi anorexií a touhou po zhubnutí může být docela proradná. 49 kg na 160 cm není rozhodně nic špatného, špatný je pouze ten způsob, jak ses k tomu dopracovala. Pokud teda slečna má na stejnou výšku 66 kg a chce zhubnout - proč ne. Když to řeknu hnusně - nedostatky vidí, protože na té postavě prostě jsou (beru to v porovnáním s představou štíhlé postavy, které chce pravděpodobně docílit). Takže není špatné to, že chce shodit kila. Špatné by bylo, kdyby se k tomu chtěla dopracovat jako Ty

mám o skoro 15 kg méně tak řeším sebemenší detail a řeším kraviny.

Kraviny určitě neřešíš, jen ses dostala takhle daleko a chceš ještě dál, ještě něco lepšího. Není to špatný, je to přirozený. Jestli měříš 160 cm a vážíš 65-66 kg, tak je to pořád lehká nadváha. Najdi si cíl (nějaký rozumný) a jdi za ním. Uvidíš, že pak ti bude mnohem líp a nebudeš se pak tolik zabývat váhou. Ale musíš včas rozpoznat, kdy už jsi štíhlá až příliš a to je docela obtížné.

Hodně štěstí