PřiPadám si jak troska, vůbec mě nebaví žít !

ty nevíš jestli tam půjdeš a on má pronajmout byt? měli byste si na to sednout společně a nějak to vyřešit, ty bys mu měla říct, jestli tam být s ním chceš nebo ne, popř. za jakých podmínek, klidně bych mu narovinu řekla, že máš strach mj. i kvůli těm exekucím a že chceš aby začal splácet, jinak k němu nepůjdeš...takhle podle mě on čeká, až ty se nějak vyjádříš a ty čekáš, až najde byt, je to trochu začarovaný kruh

Já bych s ním být chtěla, kdyby konečně dostal rozum a začal si to všechno splácet..... a na důchod hledět musím, něco málo mít budeme ale on nebude dostávat vůbec nic... o to ani nejde, ale co zdravotní a socilání? Jak dlouho si to neplatí, každý den se mu dluh o 0,05 % navyšuje, jestli si to neplatí nějakých 5 let Hrůůůza To nedonutím... Prosila jsem ho hodněkrát i jsem mu vyhrožovala, že pokud si to nezačne splácet, pak s ním nebudu plánovat budoucnost.. Vždycky slíbil že joo, ale doteď na to kašle.. Radši si koupil mobil ....

A bylo to ze dne na den.... Vzdycky jsme spolu jezdili na víkendy domů na Moravu, tak pracoval aspon o víkendech a zničeho nic řekl že tady zůstane, že si vydělá peníze ať může být se mnou v Praze.. Jenže nějak ho to bychlo a nakonec že chce být v Bruntále že se tady budeme mít líp.... Jako má už našetřené docela velké peníze, má to pro nás nachystané, ale k čemu to je, když s ním budu pořád ve strachu s tou exekucí.. Nechci mít kvůli němu problémy a už vůbec ne to pak nechci za něho platit..

To nejde... Za 1. když bych si našla menší byt v Praze, tak si pomůžu 2000? Není to nic moc, ale aspon dobré 2000.... za 2. bych musela dojíždět do Horoměřic, tady bydlím a pracuju (15 minut z Dejvic) což bych dávala další peníze na dopravu... a za 3, co kdyby se přítel rozhodl se sem zase vrítit? Zase bych se stěhovala, nebo by jsme bydlely v malinkém bytě, kde nebudeme mít ani ložnici?? a za 4. tahle práce mě nebaví... kdybych si našla jinou, nebude ze začátku tak dobře placená, takže bych stejně ani na ten byt neměla... BYdlet s někým cizím nechci.... s nejlepší kamarádkou je to něco jiného...

Nehodí se to jenom jí, ale i mě.... Mám možnost začít nový život.. Mám možnost začít konečně žít, užívat si.... potkat toho pravého, s kým můžu v klidu plánovat budoucnost.. je to i pro mě nová šance....

Ano... Tak by mi aspoň ukázal, že mu na tom moc záleží, abych se vrátila.... nemůže přece bydlet u mamky ještě s jeho 11 letým bráchnou v bytě 1+kk a spát na zemi, je mu proboha 27 let. a myslím si, že si vydělává dost peněz aby objetoval 5000 za svoje bydlení....

Prostě nevím co mám dělat, nechci ho opustit jen kvůli dluhům, protože ho miluji a chci s ním být, ale zase musím myslet do budoucna a když vím, že se nezmění, tak to asi nemá cenu.... Na druhou stranu i chci bydlet s tou kamarádkou.. Začít od znova, začít konečně žít, mít zase kamarádky....

Jednoznačne daj výpoveď a choď bývať s kamoškou! Si taká nešťastná kvôli obom - priateľovi aj práci. Poznám takých nezodpovedných ľudí, buď sa vôbec nespamätajú, alebo síce áno, ale už bude neskoro, aspoň pre teba. Nechcem sa pýtať, čím sa živí, ale keďže je to načierno, a zarába veľmi dobre, tie peniaze si nikdy nebude vážiť! To si musíš uvedomiť. Kamarátka tiež chodí s jedným, ktorý si zarába podobným spôsobom, a absolútne nepozná hodnotu peňazí. Človek si to začne vážiť, až keď začne zarábať poctivým spôsobom. Ty musíš počítať každú korunu, asi si v sebe aj živila nádej, že sa zrejme prisťahuje späť, tak aj preto si radšej zostala v tom podnájme, zatiaľ čo on si míňa kopu peňazí na zábavu a ešte sa to dozvedáš od iných? Nechcem nijak moralizovať, ale aspoň pre mňa by bola najdôležitejšia tá čestnosť a hlavne hrdosť(spať na zemi v takom veku u maminky? a nechať sa takto trápiť svoju priateľku?). Určite budeš šikovná a inteligentná, myslíš aj do budúcnosti, tak dosť pochybujem že budeš mať nejaký väčší problém nájsť si prácu

v tom případě, se mi zdá, že s přítelem se možná máte rádi, ale nemáte společné cíle, způsob života, názory...tak jdi bydlet s kamarádkou a začni odznova, včetně nového chlapa

Reaguji na minax:
Jj Právě že si to neuvědomuje, že to co dělá je špatné už jen proto, že je to načerno....

Jj máme, 4 roky jsou 4 roky, bydleli jsme spolu to taky udělá hodně... Bude nejhorší udělat ten první krok a ukončit to. Najednu stranu nechci, ale na druhou stranu je to nejrozumnější a nejlepší řešení.. Ani moji rodiče nechtějí abych s ním byla... sice na tom nezáleží, ale mají pravdu v tom že mám na lepšího.... Opravdu si myslím, že to budu mít s tou kamarádkou nejlepší... Hrozně mě to táhned a chtěla bych to co nejdřív zrealizovat...

Reaguji na panda08:
No ne u táty ve firmě, ale že tu taťka taky pracuje.... Jako možná by se to dalo dohodnout, když prostě ředitelovi řeknu že se stěhuju a že už jsem si našla novou práci a od 1. 11. musím nasotupit, tak mě tady snad nebude držet, když se najde hned za mě náhrada... Dovolené mám jen 4 dny, takže to si nechám na ty pohovory....

Jenže právě že když se přestěhuju do Olomouce ke kamarádce, tak to bude definitivní konec.... Bude to brát tak že jsem si vybrala kamarádku místo něho.. a ani se mu nedivím.... taky bych se k němu nevrátila kdyby šel bydlet radši s kamarádem.. Jako on sice říkal že budem bydlet klidně v Olomouci, že bude dojíždět, ale to nic neřeší, pořád bude s těma "dluhama"...

Reaguji na Majklik: Já budu na tvé straně, protože naprosto chápu,proč si na něj naštvaná.Společně jste si pronajali byt a on se sebere, odejde a nechá tě v tom plácat.
Pracuje na černo, neplatí ZP a SP, má exekuce a nic neřeší.
Je mi líto,ale v jeho věku už se tohle nedá omlouvat mladickou nerozvážností a nespolehlivostí.Z mého pohledu to prostě není partner pro budoucnost.

Reaguji na Lusinda2:
Jj, děkuji za pochopení.... Jako exekuce ještě nemá, ale přijdou jen co to tam naskáče.... s takovou jo... kdyby se aspon snazil a aspon tam zasel a zeptal se, jak ma postupovat dal, ze si to chce splatit.. ale proste nezajem... Právě že už je dost dospělí na to, aby věděl, co je pro něj důležité.... a to máš pravdu, byt jsme si pronajmuli spolu.... kdybych věděla že tam skončím takhle sama, vzali bysme si něco menšího a levnějšího....

Jenže zas nemůžu říct kamarádce no víš, já budu zase bydlet s tím svým, promin, musis si najit jinou spolubydlící... prostě když se rozhodnu pro Olomouc a pro kamarádku, což se nejspíš rozhodnu, tak chci začít úplně od znova.... úplně.. což znamená, že on v mém životě už nebude.....

To sice ano, ale já furt doufala, nebo jsem počítala s tím, že se sem vrátí a pak by jsme si zas hledali něco většího a nechci se furt stěhovat z většího do menšího a pak zase do většího....Navíc ty byty o kterých píšeš sou sice levný, ale co jsem koukala tak jsou staré, stará kuchyň, koupelna... no jsem zvyklá na větší luxus.... ale o to nejde, na to by se dalo zvyknout.... Navíc mám tu 2 měsíční výpovědní, takže to nejde tak lehce....

Reaguji na Majklik: Já být tebou tak asi zvolím tu Olomouc.Nebudeš úplně sama, asi máš i chuť začít jinde a s čistým štítem a nebýt závislá na tom, jestli se přítel vrátí a půjde do sebe apod.
Myslím si, že by tě to mohlo nakopnout, mám takový pocit, že v Pze jen přežíváš a stagnuješ.

Uplne súhlasím s Panda08. Vyskúšaj mu dať ultimátum, i keď ty musíš vedieť či to bude niečo platné. My môžme len hádať, nepoznáme ho. Ale zas vôbec si nemyslím že by to bolo čo i len trochu sebecké naňho hádzať vinu. Veď ste sa rozhodli spolu presťahovať dakam inam, našli ste si podnájom, ty prácu, a on po pár mesiacoch povie, že si to rozmyslel a je mu jedno, že ty na to zostaneš sama vrátane všetkých financií. Máš úplné právo mu to vyčítať, ja by som teda asi poriadne zúrila.

proč přemýšlíš takhle? Budoucnost nech budoucností a žij přítomností. Když se budeš pořád ve strachu upínat k budoucnosti budeš se cítit pořád tak jak se cítíš teď.

O to míň bych se k němu upínala , když evidentní zájem z jeho strany na společné soužití není až takový.Asi bych se být tebou soustředila více na sebe než na partnera .Nebaví tě práce,nechceš žít tam kde žiješ , nemáš tam žádné přátele ,jsi svobodná. ......Holka co tě ještě brzdí v tom , abys udělala radikální změnu , odstěhovala se a začala nový život? Já myslím, že nic možná jen strach něco měnit .
Takže nefňukej a neutápěj se v sebelístosti a začni konečně žít se vším všudy.

No tak asi přemyšlí zda by s ním měla mít děti, zda by je uživil a tak...to mi přijde normální. Přítomností z ruky do huby žije její přitel a nedivím se, že ona z toho ma strach.

Reaguji na Siiri:

A k čemu ti bude přemýšlení o budoucnosti, když se vše mění ze dne na den, určitě by mě trápilo to , že nebude mít důchod No a podle toho co zde píše , to na žádné slibné spojení až do důchodu ani nevypadá. Tak na co to řešit?
Je zajímavý , že spousta ženských přemýšlí o bodu č5 , ikdyž se nedostali ani k bodu č.1